Plán je to prostý a ve své jednoduchosti podle mínění ekonomů téměř geniální: soukromá firma odkoupí od fakultních nemocnic pohledávky za VZP, a to za sto procent jejich ceny. Nemocnice díky tomu ihned získají své peníze (u středně velké nemocnice jde přibližně o 200 milionů korun) a mohou zaplatit své dluhy – třeba distributorům léčiv.
Firma se pak obrátí na pojišťovnu a začne peníze vymáhat. Ze zákona má nárok i na úroky z prodlení. Nemocnice je většinou nevymáhaly, firma tak milosrdná nebude. Nabízí pojišťovně odklad splátek na tři až pět let. Nebude to však zadarmo – i za odklad splátek VZP zaplatí.
S nápadem, jak vydělat na zadlužené pojišťovně, přišel bývalý šéf Aera Vodochody a Českých aerolinií Antonín Jakubše se svým společníkem z firmy Zdravotnická platební agentura Zdeňkem Šmejkalem.
V pátek 21. dubna se na ministerstvu zdravotnictví sešli ředitelé přímo řízených nemocnic.
„Poté, co se projednalo hospodaření, zavolali úředníci dva muže, co seděli vedle, Antonína Jakubšeho a Zdeňka Šmejkala, s tím, že pánové předvedou projekt, který má plnou podporu ministerstva,“ popisuje jeden z ředitelů fakultní nemocnice, který se schůzky zúčastnil.
Ekonom Zdeněk Šmejkal a někdejší šéf ČSA a později Aera Vodochody Antonín Jakubše (paradoxně muž, kterého řada sociálních demokratů nemá příliš v lásce) nabídli jménem své firmy Zdravotnická platební agentura „pomoc“ VZP.
Jde o nabídku, že od nemocnic odkoupí pohledávky za VZP po lhůtě splatnosti a peníze jim okamžitě vyplatí. V návrhu transakce, který má MF DNES k dispozici, firma tvrdí, že má pro tyto účely k dispozici tři až deset miliard korun.
Tři miliardy na nemocnici
Tím, že nemocnice nebudou žádat navíc úroky z prodlení, na něž mají nárok, nemusí na firmu, které pohledávky prodají, vypisovat soutěž a nehrozí tak, že by se k obchodu dostal někdo jiný. Jakubšeho a Šmejkalova firma pak bude vymáhat peníze od pojišťovny. Odhadem jde vzhledem k průměrné výši pohledávek u jednotlivých nemocnic o tři miliardy.
Co z toho bude mít VZP? „Získává od Zdravotnické platební agentury odklad splátek svých závazků o tři až pět let,“ píše se v návrhu. Zadarmo by to však nebylo. „VZP zaplatí poplatek za odložení splatnosti,“ navrhuje firma.
I když se společnost s pojišťovnou dohodne, že nebude žádat úroky z prodlení ve výši, na jakou má ze zákona nárok, vydělá na sankcích a poplatcích stovky milionů.
Kouzlo je v tom, že ani VZP nikdo nic nebude moci vyčítat: pokud její vedení dostane šanci za své dluhy zaplatit méně, než dělají zákonem dané úroky, jedná s péčí řádného hospodáře, a tudíž dobře.
„Nechci k tomu nic říkat. Zavolejte za dva měsíce, pak si popovídáme, ale teď se k tomu nechci vyjadřovat,“ říká Antonín Jakubše s tím, že jde podle něj o dobrou nabídku.
Na otázku, kde neznámá společnost Zdravotnická platební agentura, která byla do obchodního rejstříku zapsána před pěti dny (tedy až dávno po schůzce na ministerstvu), vezme potřebné miliardy k vyplacení nemocnic, také neodpověděl.
Já bych se nerozpakoval, říká Rath
Ministr David Rath se k celému obchodu zatím staví zdrženlivě, ale neskrývá své sympatie: „Zkoumáme to. Je to zajímavá nabídka, ale definitivní stanovisko neřeknu, protože nemáme k dispozici všechny nabídky firmy,“ říká.
„Můžu vám ale říct, že já být ředitelem nemocnice, tak bych se ani na chvíli nerozpakoval to přijmout.“ Což se dá přeložit i jako vzkaz ředitelům fakultních nemocnic.
„Zní mi to jako past. Nepřijmu a ministr si najde záminku, jak mě odvolat. Přijmu a za pár měsíců se znelíbím nebo přijde jiná vláda a pošle k nám kontrolu. A ta se zeptá, proč jsem nežádal ke dluhu i úroky, na které jsem měl nárok, a připravil tak nemocnici o miliony,“ obává se jeden z šéfů nemocnic.
