Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Reaganova mluvčího zabila po 33 letech kulka atentátníka

  10:06aktualizováno  13:32
Americké úřady kvalifikovaly úmrtí bývalého mluvčího Bílého domu Jamese Bradyho jako zabití. Osudnou se mu podle koronera stala zranění po kulce, kterou vypálil před 33 lety atentátník původně na prezidenta Ronalda Reagana. Brady zemřel v pondělí ve věku 73 let.

Bývalý mluvčí prezidenta USA Ronalda Reagana James Brady na snímku z listopadu 1993. | foto: Profimedia.cz

"Pitva odhalila, že příčinou smrti bylo zranění kulkou. V důsledku toho je úmrtí vyšetřováno jako zabití," prohlásil podle agentury Reuters policejní mluvčí Hugh Carew.

List The New York Times s odvoláním na místní úřady uvedl, že o kvalifikaci Bradyho úmrtí na vraždu rozhodl koroner ze státu Severní Virginie, kde bývalý mluvčí Bílého domu v pondělí ve věku 73 let zemřel. 

Úřad dotyčného koronera však odmítl podat jakékoli bližší informace o tom, co přesně Bradyho smrt způsobilo. „Provedli jsme na panu Bradym pitvu a tato pitva byla dokončena,“ řekla mluvčí americkému listu bez dalších podrobností.

Britská premiérka Margaret Thatcherová s americkým prezidentem Ronaldem...

Britská premiérka Margaret Thatcherová s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem (23. června 1982)

James Brady působil v 80. letech jako mluvčí amerického prezidenta Ronalda Reagana. Právě jemu také původně patřila kulka, které ve Washingtonu 30. března roku 1981 Bradyho zasáhla do hlavy, když prezident spolu se svými nejbližšími spolupracovníky vycházel z hotelu Hilton.

Tehdy pětadvacetiletý John Hinckley postřelil i samotného prezidenta a další tři lidi. Nejvážnější zrnění nicméně utrpěl právě tehdejší prezidentův mluvčí, který trvale ochrnul na dolní polovinu těla. Reagan se z  průstřelu plic poměrně rychle zotavil, v nemocnici zůstal 12 dnů. 

Prezidenta chtěl zabít kvůli herečce Jodie Fosterové

Psychicky narušený útočník chtěl prezidenta zavraždit, aby na sebe přitáhl pozornost herečky Jodie Fosterové, jíž byl doslova posedlý. Když kdysi ještě mladičká herečka nastoupila na Yale, přestěhoval se dokonce na čas do města New Haven, kde prestižní univerzita sídlí, a obtěžoval ji dopisy a telefonáty.

Frustrován neúspěchem navázat s Fosterovou jakýkoli významnější kontakt, naplánoval vraždu amerického prezidenta. Jeho prvotním cílem nicméně nebyl Reagan, ale už jeho předchůdce v úřadu Jimmy Carter. Hinckleyho plány ovšem zmařilo zatčení za držení zbraní.

Cartera mezitím v Oválné pracovně vystřídal Reagan. Kulka si nového prezidenta našla jen měsíc poté, co se ujal funkce.

Hinckley byl záhy dopaden a postaven před soud. Obvinění z pokusu o vraždu byl ale v roce 1982 zproštěn kvůli duševní chorobě. Místo kriminálu se proto dostal do psychiatrické léčebny, kde pobývá dodnes.

Atentátníka nejspíš neobviní

Případ dnes devětapadesátiletého atentátníka by v souvislosti s Bradyho nedávným úmrtím teoreticky mohl být znovu otevřen. Státní prokuratura uvedla, že zvažuje další postup.

Podle Hinckleyho právníka ke znovuotevření případu ale s největší pravděpodobností nedojde. "Myšlenka, že by Hinckley mohl být stíhán, je vysoce nepravděpodobná," prohlásil s poukazem na zproštění obvinění v minulosti a v neposlední řadě také na desetiletí, která uplynula od osudného incidentu před washingtonským hotelem.

Psychicky narušený atentátník pálil na Reagana, když vycházel z hotelu:

James Brady se po atentátu stal horlivým bojovníkem za přísnější pravidla prodeje střelných zbraní. Prostřednictvím své společnosti Handgun Control lobboval za novou normu regulující prodej zbraní. Zákon, který zavedl federální prověrky dokumentace lidí kupujících střelné zbraně, přijal Kongres v roce 1993 a nese Bradyho jméno.

Autoři: ,


Témata: Ronald Reagan




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.