Podle obžaloby Šrom požádal v roce 2000 ministerstvo práce a sociálních věcí o dotaci.
Ministerským úředníkům tvrdil, že peníze chce použít na výstavbu domova důchodců. Podle svědků ale jeho společnost Bohemia et Moravia nevykazovala žádnou činnost.
"Se záměrem dotaci získat, uvedl v žádosti nepravdivé a hrubě zkreslující údaje," podotkla předsedkyně senátu Renáta Gilová.
Do čela své obecně prospěšné společnosti navíc dosadil řadu významných lidí, kteří však o ničem neměli tušení. - více o kauze zde
Mám zaměstnance a peníze ze zahraničí, tvrdil
Šrom tvrdil, že jeho společnost má patnáct zaměstnanců, a že má už zavedenou terénní péči o osmdesát seniorů. "Ve skutečnosti byl jediným zaměstnancem on a společnost žádnou činnost nevykazovala," řekla Gilová.
Tvrdil také, že do společnosti vložil své čtyři miliony korun, tři další miliony měly činit příjmy od klientů a šestnáct milionů mu prý přislíbil Řád maltézských rytířů.
"Nic z toho se nepotvrdilo. S řádem rytířů vůbec nejednal," konstatovala Gilová.
Žádost o dotaci byla nakonec stažena dříve, než mohla být vyplacena. "Pozitivní roli v tom sehráli novináři," uznal státní zástupce Dušan Táborský. Ti totiž zjistili, že ve správní radě společnosti figurovali lidé, kteří o tom neměli tušení - například zlínská právnička Jana Rejžková, která se pak začala na dotaci dotazovat.
Připravoval jsem fúzi, hájil se
Šrom se hájil tím, že plánoval fúzi se společností své manželky Magna Res, která má zavedené sociální služby. "V žádosti o dotaci však o tom není ani zmínka," upozornila soudkyně. Dokument o plánované spolupráci se prý ztratil. Jediná jeho manželka Eva Chovancová mu to potvrdila v čestném prohlášení.
Sama je však stíhána za to, že neoprávněně naložila s miliony od státu. Bývalý přednosta také tvrdil, že jeho plány zkrachovaly na nepovedeném obchodu se zlatem s nejmenovanou firmou z Říma, který prý měl vynést půl miliardy.
"Nic jsem neudělal. A neznám nikoho, kdy se v této sféře, ve které já pracuji celý život, obohatil," uvedl Šrom, který se proti rozsudku ihned odvolal.
Bývalý opavský přednosta
Antonín Šrom byl opavským přednostou v letech 1993 až 1997, kdy ho odvolal někdejší ministr vnitra Jan Ruml kvůli množícím se stížnostem a podezřením, že se ve své funkci obohacuje. Bývalý člen KDU-ČSL pak dělal vedoucího kanceláře u svého stranického kolegy - tehdejšího ministra pro místní rozvoj Tomáše Kvapila.
Sám ale odstoupil, když byl obviněn ze zneužití veřejného činitele. Byl podezřelý, že zvýhodňuje firmu své manželky na poskytování sociálních služeb, policie ho stíhala za manipulaci s dokumenty ve prospěch jednoho podnikatele, prověřovala, zda jako přednosta nerozděloval neoprávněně výnosy z prodeje státního majetku. Nic z toho však policie neprokázala.
V odůvodnění rozsudku soudkyně upozornila například na skutečnost, že Šrom ve své žádosti pro ministerstvo nepravdivě uvedl, že jeho společnost Bohemia et Moravia zajišťuje komplexní péči o seniory.
 Bývalý přednosta opavského okresního úřadu půjde na pět let do vězení. Antonín Šrom se pokusil o úvěrový podvod za 19 milionů. V žádosti o úvěr lhal, konstatoval soud (30. září 2003). |
