Na českém gymnáziu učil angličtinu tři a půl roku a Sokolov i jeho obyvatelé mu k srdci přirostli natolik, že přemýšlí o změně bydliště.
Máš krásné očiGymnazisté ho naučili česky jednu větu. Pro Samuela Kirka je však zásadní. "Jednou nám na konci hodiny zbylo pět minut času. Tak se studenti rozhodli, že mě naučí něco česky. Ptali se, jestli chci umět počítat. Řekl jsem, že ne. Tak mi nabídli dny v týdnu. Také jsem nechtěl, a to ani měsíce. Poprosil jsem je, aby mě naučili říct "Máš krásné oči", vypráví. Věta je to podle něj praktičtější, než umět česky říct: "mám hlad". "Když si sednu vedle dívky a řeknu jí, že má hezké oči, tak se pak najíme společně," směje se. |
"V Sokolově mám víc přátel než na Floridě. Můj domov je tady, do Ameriky jezdím v podstatě na dovolenou," říká Samuel Kirk, který učí v Sokolově anglicky všechny přátele. Až je to naučí, začne se prý on sám učit česky.
Vstoupit do americké armády je v rodině bývalého lektora sokolovského gymnázia tradicí. Jeho předek bojoval ve válce za nezávislost, dědeček v první světové a tatínek ve druhé světové válce. Tradici neporušil ani Samuel Kirk.
"K námořnictvu jsem se dal poté, co jsem na univerzitě dokončil studium historie. Lidé si myslí, že kdo vstoupí do armády, má rád válku. To ale není pravda. Já jsem tam vstoupil proto, že jsem v sobě cítil povinnost sloužit své zemi," říká muž, který od roku 1969 do roku 1970 bojoval ve Vietnamu. Vojenskou kariéru zakončil s hodností majora.
Když před třemi a půl lety nastoupil jako učitel na sokolovské gymnázium, mezi jeho žáky byli také Vietnamci.
"Měli jsme na gymnáziu akci k roku 1968 v Čechách. Studenti se ptali, co jsem v těch letech dělal. Řekl jsem, že jsem byl ve Vietnamu. Ve třídě byla také perfektní angličtinářka Hana, Vietnamka. Otočil jsem se k ní a řekl jí, že jsem tam mohl klidně bojovat s jejím dědečkem. Padl ve vietnamské válce, odpověděla mi. To mě velice zasáhlo. Kdybychom se potkali tady, jistě bychom byli přátelé," mrzí ho.
Z pobytu v někdejším východním bloku měl obavy
Mezi Kirkovými sokolovskými přáteli jsou jak jeho bývalí studenti, tak třeba jejich rodiče. Strávil s nimi i Vánoce a říká, že byly úžasné. Samozřejmě se neobešly bez kapra a bramborového salátu, české svíčkové a knedlíků.
"Z Ameriky jsem se nyní do Čech vydal na maturitní plesy gymnázia. Ty americké jsou totiž strašné. Jsou na nich pouze studenti, na které dohlíží několik učitelů, aby se neopili. Oproti tomu tady se sejdou rodiče, přátelé a ples je vždycky nádherný," říká Američan.
Oblíbeným místem Samuela Kirka je Staré náměstí v Sokolově. Se studenty tam často chodil k plaketě, která připomíná osvobození americkou armádou.
"Můj strýček sloužil pod generálem Pattonem. Vždycky jsem tam koupil studentům za mého strýčka zmrzlinu. Je hezké, jak si tady lidé váží amerických vojáků," říká Samuel Kirk, který měl původně z pobytu v zemi někdejšího východního bloku obavy. Jak se prý ukázalo, byly úplně zbytečné.
