Kim Te-džung, který v čele Jižní Koreje stál v letech 1998 až 2003, se v Soulu léčil se zápalem plic. Nakonec ale krátce po půl šesté ráno našeho času podlehl infarktu. Bylo mu 83 let.
Doma Kim Te-džung proslul především svým bojem proti autoritářským vojenským vládcům. Vyvázl z mnoha pokusů o atentát. Byl odsouzen k smrti a přežil i mučení ve vězení. Dvakrát byl donucen opustit zemi a několikrát ho režim uvrhl do domácího vězení.
"Sluneční politika" vyvrcholila historickým summitem
Zvolení Te-džunga v prosinci 1997 bylo historickým okamžikem, protože se poprvé od založení země v roce 1948 moci ujal prezident z opoziční strany. Ihned zahájil vůči Pchjongjangu takzvanou "sluneční politiku", která vyvrcholila v červnu 2000 historickým summitem za účasti vůdců z obou částí Korejského poloostrova. - více o summitu si přečtěte zde
Někdejší jihokorejský prezident Kim Te-džung (vlevo) se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem
Kim Te-džung si se svým severokorejským protějškem Kim Čong-ilem potřásl rukou a podepsal přelomové komuniké o usmíření a případném znovusjednocení a o ekonomické výměně. Za svoje úsilí o stabilizaci Korejského poloostrova si vysloužil Nobelovu cenu míru. - více si přečtěte zde
Jeho snahy o usmíření ale částečně přišly vniveč po zvolení současného prezidenta I Mjong-baka, který vůči tajnůstkářskému stalinistickému režimu zvolil ostřejší tón.
