Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bývalý guatemalský diktátor stane u soudu kvůli genocidě indiánů

  17:50aktualizováno  17:50
Bývalý guatemalský diktátor Ríos Montt stane u soudu kvůli obžalobě z genocidy mayských indiánů v letech 1982 až 1983, tedy v jednom z nejkrvavějších období guatemalských dějin. Rozhodnutí soudu je podle ochránců lidských práv historické, tehdejší zvěrstva byla totiž dosud značně přehlížena.

Někdejší guatemalský diktátor Ríos Montt, který má podle obžaloby na svědomí přes 1700 životů (28. leden 2013) | foto: AP

Ana Lopézová na tenhle okamžik čekala třicet let. Guatemalka s krví mayských indiánů kmene Ixil nikdy nezapomene na hrůzné dny, které prožila v květnu 1982, kdy ji z rodné vesnice v guatemalských horách odvlekli vládní vojáci a dlouhých deset dnů ji mučili a znásilňovali.

Občanská válka

Guatemalská občanská válka trvala od roku 1960 do roku 1996, vedly ji levicové gerilové skupiny s guatemalskými vojenskými diktaturami. Za 36 let přišlo o život nebo zmizelo na 200 tisíc lidí, většinou mayských indiánů, informovala OSN.

První soud s tehdejšími armádními činiteli se odehrál v roce 2004. Všech 13 obviněných bylo propuštěno na podmínku.

Tehdy její křik nikdo neslyšel, nyní jejímu hlasu budou naslouchat mnozí. A budou se jím řídit. Lopézová totiž bude svědčit proti někdejšímu generálovi José Efraínovi Ríosovi Monttovi.

Diktátorovi, který vládl v Guatemale začátkem osmdesátých let necelých sedmnáct měsíců a jenž tehdy podle žalobců vědomě povolil ta nejhorší zvěrstva v novodobých dějinách tohoto středoamerického státu.

Nyní šestaosmdesátiletý generál ve výslužbě se trestnímu stíhání dlouhá léta úspěšně vyhýbal. Guatemalský soud však v pondělí rozhodl zamítnout všechny námitky obhajoby a Ríos Montt bude čelit obžalobě u občanského soudu.

Soudce Miguel Angel Gálvez uznal důkazy proti Ríosi Monttovi jako dostatečné k zahájení veřejného soudního procesu. První slyšení by se mělo uskutečnit v úterý.

Historický krok

Rozhodnutí guatemalského soudce je pro tamní obyvatele historickým krokem. Ríos Montt bude prvním bývalým prezidentem, jehož latinskoamerický soud začne stíhat kvůli genocidě a zločinům proti lidskosti, připomněla agentura AP.

Na trestní lavici vedle něj usedne i jeho pravá ruka, někdejší generál Mauricio Rodriguéz. I když zřejmě jen symbolicky. Rodriguéz dlouhodobě pobývá v nemocnici a jeho stav údajně není nijak dobrý. V pondělí k soudu mimořádně přišel, do síně ho přivezli na kolečkovém křesle a v pyžamu. Naopak Ríos Montt, jenž zatím pobývá v domácím vězení, se před soudce dostavil v tmavém obleku.

Fotogalerie

"Myšlenka, že by guatemalský generál mohl být někdy souzen kvůli zločinům z té doby, byla donedávna naprosto nemožná," řekl ředitel americké sekce mezinárodní organizace Human Right Watch se sídlem v New Yorku. A to přesto, že v uplynulých letech řada šetření různých mezinárodních komisí potvrdila bezpráví, které Ríosovi Monttovi vojáci a polovojenské jednotky páchali na místních domorodcích, které vinili ze spolupráce s odpůrci režimu.

Krvavé běsnění začalo v březnu 1982, když se vojenský generál Ríos Montt dostal pučem k moci v zemi, kterou už více než dvacet let sužovala občanská válka mezi levicovou gerilou a vládními diktaturami.

Tehdy šestapadesátiletý rodák ze západoguatemalského Huehuetenango se u moci udržel necelých sedmnáct měsíců, než ho opět pučem sesadil tehdejší ministr obrany Óscar Humberto Mejía Victores. A právě v onom roce a půl generálovy vlády se v pralesní zemi údajně uskutečnily nejhorší masakry z celé třicet šest let dlouhé občanské války.

Podle státního žalobce existují důkazy o zavraždění 5 271 mayských indiánů kmene Ixil, kteří žili v jedné z nejobydlenějších guatemalských oblastí, v Quiche na severozápadě země. Nejméně 1 771 jich zemřelo během patnácti masakrů, které vládní síly provedly v letech diktátorovy vlády. Mnohdy brutálním způsobem, o čemž svědčí i to, že se podařilo identifikovat jen 350 těl.  

Ríos Montt podle žalobců jako vrchní velitel armády nečinně přihlížel, jak vojáci znásilňovali a mučili oběti z řad odpůrců režimu, který podporovaly Spojené státy. Obhajoba namítala, že o těchto činech nevěděl nebo že během vlády Ríose Montta v Guatemale nikdy k žádné genocidě nedošlo. Tvrdila také, že se na něj vztahuje amnestie. Marně. Soud jejich argumenty neuznal a nařídil proces.

Pozdě, ale přece

Guatemalští političtí lídři slýchali dlouhá léta kritiku za svou neschopnost či nechuť ponořit se do minulosti a obnažit bolavá místa nedávných guatemalských dějin. Procesy s vládními složkami a členy polovojenských jednotek pozvolna začínaly až několik let po ukončení občanské války, až začátkem nového tisíciletí.

Ríos Montt se i poté soudu vyhýbal. Vstoupil do politiky a na několik let si zajistil právní imunitu. Zprvu chtěl kandidovat na prezidenta, což mu ale v roce 2003 nevyšlo. V roce 2007 tak zakotvil v guatemalském Kongresu. V dalším volebním období už ale svůj post neobhájil a loni v lednu přišel o imunitu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.