Někdejší bosenskosrbský generál Ratko Mladić na snímku z nizozemského Haagu,...

Někdejší bosenskosrbský generál Ratko Mladić na snímku z nizozemského Haagu, kde čelí obvinění z genocidy a zločinů proti lidskosti (28. ledna 2014). | foto: AP

Mladič střelbu do civilistů nenařídil, hájil bývalého generála svědek

  • 125
Po sérii průtahů začala v Haagu druhá část procesu s Ratko Mladičem. Bývalý bosenskosrbský generál čelí obvinění z genocidy a zločinů proti lidskosti. Osobně vypovídat odmítá a zastupuje jej právník, obhajoba ale hodlá předvolat přes 300 svědků. Výpověď prvního z nich zazněla v pondělí.

Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii Mladičův právník v pondělí jako prvního svědka předvolal někdejšího důstojníka bosenskosrbských vojsk Mileho Sladojeho, jenž se jako zástupce velitele podílel na obléhání Sarajeva.

Dnešní hlavní město Bosny a Hercegoviny bosenskosrbské jednotky ostřelovaly z okolních hor od dubna 1992 do konce roku 1995. Podle odhadů v Sarajevu přišlo o život na 10 až 12 tisíc lidí, řadu z nich usmrtili srbští odstřelovači. Město bylo zdemolováno stovkami granátů, které jej den co den zasypávaly.

Dnes dvaasedmdesátiletý Mladič operaci velel. Traduje se, že vydal rozkaz Sarajevo odstřelovat tak intenzivně, dokud nebude celé město na pokraji šílenství. Jakoukoli vinu za smrt civilistů nicméně odmítá. Mladič již dříve v Haagu prostřednictvím svého právníka popřel, že by kdy nařídil střelbu do civilistů.

Ve stejném duchu se v pondělí vyjádřil obhajobou předvolaný první svědek, někdejší důstojník Mile Sladoje. "Všechny naše aktivity byly pouze v rámci obrany. Byly zde trvalé příkazy, že střelba mohla být pouze odpovědí na střelbu nepřítele," zaznělo podle BBC v pondělí v Haagu v Mladičův prospěch. 

Jeden z kdysi nejmocnějších mužů bosenské války se před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii zpovídá z obvinění z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti z období let 1992 až 1995.

Vyjma devastujícího obléhání Sarajeva je obviněn také z podílu na masakru víc než 8 tisíc bosenských muslimů, kteří v létě roku 1995 hledali útočiště ve Srebrenici, jedné z takzvaných chráněných zón, nad nimiž držela ochrannou ruku OSN. Smrti mužů a chlapců tehdy přítomní nizozemští vojáci nedokázali zabránit.

Osudné události ve Srebrenici se do dějin pochmurně zapsaly jako největší masakr na půdě Evropy od druhé světové války.

Obhajoba tvrdí, že Mladič rozkazy k likvidaci tisíců civilistů nikdy nevydal. "Generál Mladič nikdy neměl v úmyslu a ani nenařídil jakékoli zločiny a za všech okolností se choval čestně, aby bránil své lidi a svou zem v čase konfliktu," zaznělo například z úst Mladičova právníka při březnovém přelíčení u soudu.

Bývalý generál vypovídat před tribunálem odmítá. Podle slov svého právníka tak učiní jedině v případě, že bude předvolán nikoliv jako obžalovaný, ale jako svědek. Soud obhajobě i obžalobě vyčlenil po 207 hodinách k výslechu svědků, informoval server Balkan Insight. Mladičův právník hodlá vyslechnout výpovědi celkem na 336 svědků. S ohledem na vymezený čas mají být použity u některých z nich pouze písemná prohlášení.

Satanský tribunál a zapomenuté zuby

Část svědků, které hodlá obhajoba předvolat, přitom již figurovala v jiném procesu: v případu někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče, který čelí stejným obviněním jako Mladič. Toho ostatně bývalý prezident povolal v lednu také jako svědka. Mladič však nevypovídal, mimo jiné i kvůli údajně zapomenutému umělému chrupu, a místo toho soud po celou dobu jen urážel. Označil jej za "satanský tribunál" či "tribunál nenávisti" (více o tom zde).

Mladič i Karadžič se oba dlouhou dobu před spravedlností skrývali. Bývalý prezident žil pod falešnou identitou v Bělehradě a dopaden byl v létě 2008. Někdejšímu veliteli armády se dařilo skrývat rovněž s falešnou identitou o tři roky déle. Oběma nyní hrozí doživotí.

Procesy komplikují průtahy na straně obžalovaných a jimi předvolaných svědků. Přelíčení s Mladičem bylo několikrát odloženo kvůli jeho zdravotním problémům a není vyloučeno, že právě na jeho špatný zdravotní stav se bude snažit obhajoba poukazovat před soudem i při případném verdiktu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video