Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za měsíc otročení 1 800 korun. Vnitro chce odškodnit bývalé pétépáky

  19:59aktualizováno  19:59
Tisíce lidí, kteří za komunistického režimu museli v rámci vojenské služby léta zdarma dřít v pomocných technických praporech - PTP, se po letech dočkají odškodnění. Ministerstvo vnitra navrhuje změnit současné nařízení vlády, podle něhož mají nárok na peníze jen lidé odsouzení a zavření ve vězení.

Bývalí příslušníci Pomocných technických praporů (PTP) při tradičním setkání ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku. Součástí byla i bohoslužba v kostele svaté Anny ve Staré Vodě, které se zůčastnilo několik stovek "černých baronů". (7. června 2007) | foto: Vladislav GalgonekČTK

Za každý měsíc strávený u PTP mají lidé dostat 1 800 korun, a zařadí se tak do stejné kategorie jako ti, kteří byli s označením třídní nepřátelé posláni do vězení. Ti už odškodnění dostávají nyní.

Vnitro k tomuto kroku přinutil rozsudek z letošního září, kdy u Městského soudu v Praze uspěl se svou žalobou bývalý pétépák Jan Strnadel. Ten se domáhal odškodnění za léta strávená prací na komunistický režim právě v rámci své vojny.

PTP

Pomocné technické prapory byly zřízeny v roce 1950. Do útvarů PTP nastupovali muži na základě posudků nebo rozhodnutí zvláštní komise. Ty rozhodovali, zda jde o občany politicky nespolehlivé. Jednalo se o kněží, vyloučené studenty, kulaky, majitele továren, lidi zadržené při pokusu o emigraci nebo odsouzené za zločiny proti režimu. Na vojně strávili mnohem delší dobu, než byla oficiální vojenská služba. PTP prošlo přes 40 000 osob. Zrušeny byly v roce 1954.

"Městský soud v Praze posoudil výkon základní vojenské služby ve vojenském táboře nucených prací (VTNP) a na výjimečném vojenském cvičení jako tzv. jiné nezákonné zbavení osobní svobody. Proto má žalobce nárok na příspěvek odpovídající náhradě mzdy za dovolenou a vztahuje se tedy i na něj nařízení vlády o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem," řekla iDNES.cz mluvčí soudu Martina Lhotáková.

Po Stranadelově vítězství u soudu bylo vnitru jasné, že se stejnou žalobou by nyní mohli uspět všichni pétépáci, jejichž žádosti až dosud ministerstvo odmítalo.

"Ministerstvo vnitra eviduje cca 2 000 žádostí bývalých příslušníků vojenských táborů nucených prací o jednorázový příspěvek," upřesnil Břetislav Oliva z tiskového odboru vnitra. "Řízení o těchto žádostech bylo pravomocně ukončeno tak, že příspěvek nebyl za dobu pobytu ve vojenském táboře nucených prací přiznán," popsal současnou praxi.

Ta by se ale nyní mohla změnit, pokud nový návrh vnitra schválí vláda. A to je vysoce pravděpodobné. Všechna nařízení a zákony, které se týkaly rehabilitace nebo odškodnění lidí postižených komunistickým režimem, zatím vždy u ministrů hladce prošly. Návrh se navíc opírá o pravomocný rozsudek. Materiál vnitra je nyní v připomínkovém řízení a zatím není stanoveno datum, kdy ho dostane na stůl vláda.

Může dorazit až 4 000 žádostí

O odškodnění se ale zřejmě přihlásí ještě více lidí. Bývalých příslušníků vojenských táborů nucených prací jsou totiž asi 4 000. Resort tak odhaduje, že na odškodnění vydá 230 milionů korun.

Lidé zařazení u pomocných technických praporů pracovali v lesích, kamenolomech, při stavbě silnic, různých areálů a hlavně v dolech. Kromě práce ale museli ještě navíc absolvovat vojenský výcvik a politické školení. Jejich život se snažila popsat známá humoristická kniha a film Černí baroni. Podle pamětníků ale věci spíše uškodila. Život u PTP její autor Miroslav Švandrlík totiž vykreslil až příliš optimisticky a idylicky.

Vojáci za svoji práci sice dostávali peníze, rozdělování ale bylo upraveno tak, aby nejvíce vydělal stát. Příslušníci PTP tak byli jedinými vojáky, kteří si vojnu sami platili. U politicky nespolehlivých si armáda automaticky strhávala 30 procent mzdy.

Zbylých 70 procent bylo vypláceno vojenské správě, která si z nich dál strhávala 70-90 procent za oblečení, stravování, ubytování, daň ze mzdy, nemocenské pojištění. Teprve to, co zbylo, dostali jednotliví vojáci. Část jim navíc šla na vkladní knížku a při měnové reformě v květnu 1953 byly úspory vyměněny v nejhorším možném kurzu 50:1,30.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

Mimořádný sjezd německé SPD. Poslední kancléř strany Gerhard Schröder. (25.6....
Zeman ocení další velká jména, na Hradě vyznamená Schrödera a Lopraise

Prezident Miloš Zeman hodlá podle MF DNES při příležitosti státního svátku 28. října na Hradě vyznamenat bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera....  celý článek

Sněmovna dle věku poslanců
PŘEHLEDNĚ: Volby a Sněmovna 2013 vs. 2017. V čem jsou hlavní rozdíly?

Hned několik historických rekordů přinesly letošní volby do Poslanecké sněmovny. Čím byly jedinečné a jak konkrétně se výsledky odrazí ve složení nové dolní...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.