Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bývalí eurokomisaři dostávají výplatu ještě roky po odchodu z Bruselu

  18:15aktualizováno  18:15
Evropská unie si své vrcholné politiky hýčká, vzhledem k všeobecnému utahování opasků až rozmařile. Podle BBC přistane šestnácti bývalým eurokomisařům každý měsíc na účtu 40 až 65 procent jejich někdejší bruselské mzdy. A to celé tři roky, i v případě, že už dávno pracují jinde. Je to zkrátka odstupné, říká bývalý komisař Vladimír Špidla.

Plat z Bruselu stále pobírá i bývalý komisař Vladimír Špidla. Odstupné nepovažuje za přehnaně vysoké. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Základní plat současných eurokomisařů, oproštěný od veškerých náhrad, se podle BBC pohybuje okolo 20 tisíc eur (asi 480 tisíc korun), spodní čtyřicetiprocentní hranici pro "odstupné" pak tvoří osm tisíc eur (cca 192 tisíc korun).

"Ano, eurokomisaři dostávají tyto přechodné platby, je to odstupné," řekl iDNES.cz někdejší komisař pro zaměstnanost Vladimír Špidla. "Částka je relativní, odvíjí se podle délky mandátu. Tvrzení, že to je tolik, se mi však zdá přehnané," uvedl současný kandidát do Senátu, který si v Evropské komisi odsloužil pět let.

EVROPSKÁ KOMISE

Evropská komise funguje jako nadnárodní orgán, který hájí zájmy celé Unie nehledě na jednotlivé členské státy. Nyní ho tvoří 27 komisařů včetně předsedy José Barrosa a sedmi místopředsedů.

Podle mluvčího EK Michaela Manna je vyplácení peněz v pořádku. "Cílem tohoto systému je umožnit komisařům návrat do pracovního procesu, aby si mohli udržet svou nezávislost i v době po ukončení mandátu," řekl.

Nárok na odstupné je podle něj jasný. Bývalý eurokomisař "totiž v následujícím období nemůže pracovat úplně volně". To, že je možné tzv. přechodnou platbu pobírat i v době, kdy už pracuje jinde, Špidla nepovažuje za zvláštní. "To není nijak neobvyklé," řekl.

Exkluzivní platbu potvrdil i první český eurokomisař Pavel Telička, který před šesti lety v EK strávil sedm měsíců. "Kompenzace se vyplácejí, aby nedošlo ke střetu zájmu," míní Telička, jenž nyní působí v soukromém sektoru jako společník poradenské firmy pro záležitosti EU se sídlem v Bruselu.

Peníze mohou dát charitě

"Každý odstupující eurokomisař vypracuje pro předsedu Komise zprávu, v níž vylíčí záměry pro další období. Zároveň se zaváže, že se alespoň rok nebude věnovat činnosti, kterou spravoval ve svém úřadu. Já jsem tehdy věděl, co budu dělat, tak jsem navrhl rovnou tři roky," dodal Telička, podle kterého peníze vlastně ani nelze odmítnout.

"Kompenzace jsou určitým formálním úkonem, který de facto podléhá příslušným normám. Komise vám ty peníze vyměří tak jako tak," uvedl. "Pak je ovšem na každém komisaři, jak je využije. Může celou částku vzít a poslat na charitu," uvedl s tím, že je ale nutné chápat i druhý rozměr věci, tedy že komisař odjede na dlouhou dobu do jiného prostředí.

"Takový člověk odjede do zahraničí, vytáhne s sebou i rodinu. Nejde na to pohlížet zjednodušeně," konstatoval Telička, jenž za své sedmiměsíční úřadování dostával následující tři roky kompenzace, i když nižší.

MĚSÍČNÍ RENTA ZA ČTVRT MILIONU

Tříletou přechodnou platbu si nyní nárokuje celkem šestnáct bývalých bruselských úředníků; dva z nich přitom každý měsíc dostanou přes jedenáct tisíc eur (264 tisíc korun).

Jedním z nich je Ir Charlie McCreevy (eurokomisař pro vnitřní obchod a služby, 2004-2010), jenž dnes sedí v představenstvu letecké společnosti Ryanair. Druhý pak maltský politik a diplomat Joe Borg (eurokomisař pro rybářství 2004-2010). Ten působí v PR agentuře.

Pravidlo vyplácení odškodného ostře kritizuje think-tanková společnost Open Europe. "Bývalí komisaři získávají dobře placená místa v soukromém sektoru nebo v národních vládách, zatímco pořád dostávají velké peníze z EU, z kapes daňových poplatníků," říká mluvčí Open Europe Stephen Booth.

"Jak mohou občané očekávat, že tito lidé budou objektivně pohlížet na unijní politiku, když od Komise pořád dostávají peníze?" ptá se Booth.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich byl podle spekulací španělských...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.