"Vaše ctihodnosti, dostala jsem obžalobu včera a plně jsem jí porozuměla. Jsem nevinna ve všech devíti bodech obžaloby," řekla ve čtvrtek Plavšičová srbsky silným a pevným hlasem.
Obžaloba ji činí přímo odpovědnou za zločiny spáchané během etnických čistek vůči nesrbskému obyvatelstvu ve více než čtyřiceti obcích Bosny a Hercegoviny za bosenské války v letech 1991 a 1992. Bývalá prezidentka a nynější předsedkyně strany Srbský národní svaz náležela v těchto letech k vedení Republiky srbské a bývala označována za pravou ruku tehdejšího vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče, jehož Haagský tribunál rovněž obvinil z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
Kromě Karadžiče, který údajně už čtyři roky pobývá v blízkosti východobosenského města Foča, je mezinárodním tribunálem stíhán i bývalý šéf bosenskosrbské armády.
Bývalá bosenská prezidentka je první ženou před haagským tribunálem
Plavšičová patří spolu s bývalým předsedou bosenskosrbského parlamentu Momčilem Krajišnikem k nejvýše postaveným bosenským Srbům, kteří stanuli před haagským soudem, a je zatím jedinou ženou. Krajišnik si již trest ve vězení ICTY odpykává.
Politická kariéra Biljany Plavšičové
Sedmdesátiletá Plavšičová byla zvolena do předsednictva Bosny a Hercegoviny již v roce 1990. Za bosenské války byla údajně pravou rukou hledaného válečného zločince Karadžiče.
Po válce byla Plavšičová zvolena prezidentkou Republiky srbské (RS). Poté se Plavšičová od militantního srbského nacionalismu odklonila k pragmatismu, k umírněnosti a ke spolupráci s mezinárodním společenstvím, jehož pomoc byla nezbytná pro obnovu srbské části Bosny.
Plavšičová se tehdy obrátila proti svým někdejším přátelům z Karadžičovy Srbské demokratické strany a obvinila je z korupce. V roce 1998 ji po volbách ve funkci prezidentky RS vystřídal ultranacionalista Nikola Poplašen.
Plavšičová sice nefigurovala na veřejném seznamu osob obžalovaných ICTY, avšak není tajemstvím, že haagský tribunál také sestavil tajný seznam obžalovaných.
