1) Bydlení pana Grosse je jeho soukromou záležitostí, tisk se jen honí za senzací, důstojnost Sněmovny utrpí, když se bude takovou maličkostí zabývat.
2) Sám premiér řekl, že je proti němu vedena dobře organizovaná placená kampaň. Zákonodárci by ji dále neměli rozviřovat.
3) ODS se radikálním návrhem jen přiživuje. Vítá každou záminku, jak oslabit konkurenta.
4) Ministerský předseda dobrovolně podstoupí bezpečnostní prověrku, která dá odpověď na to, zda v minulosti udělal něco, kvůli čemu by mohl být vydírán.
Všechny tyto důvody je snadné vyvrátit:
1) Byl to sám Stanislav Gross, kdo vyhýbavými odpověďmi, změnou verzí příběhu a žlučovitými výpady vzbudil podezření v tom, odkud pochází jeho majetek. Nejen v zájmu poslanců, ale i občanů je, aby těmto pochybnostem byla učiněna přítrž.
Pan Gross odmítl věc vyjasnit, stala se z ní politická aféra. Kde jinde ji řešit než na půdě Sněmovny?
2) Placená kampaň? O něčem takovém politici poměrně často mluví, pokud se jim nelíbí, jak o nich píše tisk nebo vysílá televize. Buď tomu sami paranoidně věří, spíše však se řídí heslem, že nejlepší obrana je útok.
Tentokrát však střela míří tak daleko od cíle, že si toho musí všimnout každý. Případ začal tak, že náš list našel důkaz, že premiér nemohl financovat byt z vlastních prostředků, jak až dosud tvrdil. Novináři pak jen dělali, co mají - ptali se. Pan Gross se vystavil do nepříznivého světla neustálými změnami v odpovědích sám.
3) ODS přirozeně využívá slabosti protivníka. Drží se však pravidel férového politického boje, když ho nepouští z kouta, kam se zahnal sám.
4) Bezpečnostní prověrka? Nejpřísnější trvá rok, tedy mnohem déle, než jak dlouho jsou veřejnost a politici ochotni čekat. Navíc je problematické, do jaké míry je prověrka nezávislá, je-li pan Gross nadřízeným Národního bezpečnostního úřadu.
Proto by měli poslanci mimořádně do programu dnešní schůze zařadit - bytovou otázku.
