Dostat se do nich je přitom pouze otázkou volebního výsledku: Pokud zastupitel získal mandát za vítěznou stranu nebo je ze strany, která sestaví takzvanou radniční koalici, má místo a odměny za práci v komisi či výboru víc než jisté.
Být řadovým městským či obecním zastupitelem není samozřejmě zdaleka tak výhodné jako třeba řadovým poslancem s imunitou, kterou reprezentanti měst nemají. Nemají zadarmo ani městskou hromadnou dopravu nebo auto s řidičem. O služebním mobilním telefonu ani nemluvě.
Co mají jisté za to, že jednou za měsíc přečtou projednávané materiály a pak o nich společně s dalšími hlasují, je měsíční odměna. Ta se u většiny řadových zastupitelů bez dalších funkcí pohybuje od tří set do patnácti set korun. Ve Vyškově je například 580 korun měsíčně, v Blansku 300 a v Brně 1500 korun za měsíc.
Jak je vysoká, stanovuje v limitech zákon, který ji odvozuje od počtu obyvatel obce či města. Na zastupitelstvu pak závisí, jestli si zvolí nejvyšší či nejnižší částku konkrétního pásma. Být řadovým zastupitelem tedy není ani nijak výnosné. Obzvlášť pokud přitom člověk vykonává své civilní povolání.
Přesto je to nejjistější příjem, který reprezentant města má. Dostane ho totiž i v případě, že na zastupitelstvo nechodí. Nikdo takového "nechodiče" totiž za neúčast v zastupitelstvu nepotrestá a odměnu mu nevezme.
Morálka docházky je ve městech podobná. Někde se pohybuje kolem osmdesáti procent, jinde kolem devadesáti. V zásadě však platí, že zastupitelé chodí na ta zasedání, kde se jedná o problému, který je zajímá.
V každém z nich se přitom najde minimálně jeden takzvaný nechodič. Omluvitelným důvodem větší neúčasti je samozřejmě dlouhodobá nemoc. Zastupitelé však nedocházejí na jednání z nejrůznějších důvodů - například proto, že nemají čas, nebo proto, že tak demonstrují nesouhlas s prací zastupitelstva.
Někdo chodí, jiný ne
Tak například v zastupitelstvu nebyla ani jednou za celé čtyři roky komunistická zastupitelka z Kuřimi Naděžda Matyasková. Tvrdí, že nesouhlasila s obsazením radnice po komunálních volbách. "Nepřipadá mi na tom nic divného," komentuje své počínání Matyasková.
Pokud jde o volené zástupce lidu z velkých brněnských městských částí, většina jich patří mezi poctivé, až na výjimky se účastní pravidelných schůzí zastupitelstva. Pokud už je mezi nimi nějaký větší absentér, souvisí to většinou s jeho jinými funkcemi.
Příkladem může být třeba Vilém Buriánek (ČSSD), který je zároveň náměstkem primátora, a nezúčastnil se čtvrtiny z pětadvaceti zasedání bystrckého zastupitelstva. Jen na polovině zasedání byl také například Jiří Klajn, zastupitel z Kyjova. "Jiří Klajn dělá u dráhy a tím to lze omluvit. Není možné si přehazovat šichty. Vždycky se vzorně omluví," ospravedlnil svého kolegu starosta Kyjova Jan Letocha.
Břeclavští zastupitelé se sešli celkem šestatřicetkrát. "Někteří měli stoprocentní účast, u většiny se docházka pohybovala kolem třiceti čtyř účastí," shrnula docházku zastupitelů sekretářka místostarostů v Břeclavi. "Nejvíc absencí má Leo Čuda z ODS a Jaroslav Špaček, který kandidoval na kandidátce Břeclav 2000. Čuda má dvacet šest docházek z šestatřiceti a pan Špaček chyběl třináctkrát," řekla úřednice.
Miroslav Špaček se stal zastupitelem o pár měsíců později než ostatní. Nahradil Zdeňka Hrubého, který nastoupil na okresní úřad. Špaček říká, že na stabilním, řádně svolaném zastupitelstvu byl vždycky. "Ve chvíli, kdy pracuji v ambulanci s objednávacím režimem, kde jsem většinou do šesti hodin do večera, vyřazuje mě to z jednání na mimořádném zastupitelstvu. Tahle rada si skutečně počínala tak, že kdykoliv měli problém, svolali mimořádné jednání zastupitelů," řekl Špaček, který nyní kandiduje na kandidátce nezávislého sdružení Perspektiva pro Břeclav.
"Opravdu mám jednu z nejhorších docházek? Sám jsem z toho překvapen. Bude to ale tím, že jsem rok a půl pracoval na Krajském úřadu v Brně, odkud nebylo tak snadné se uvolnit. Dostával jsem materiály, které studujeme v radě ODS vždy předem, a když jsem nebyl v zastupitelstvu já, byl tam můj druhý stranický kolega," omlouvá sám sebe Čuda.
Na znojemské radnici dokonce žádný sumář docházky ani nemají. Lze ji zjistit jen podle prezenčních listin z konkrétních schůzí. "Docházka zastupitelů je ale vcelku dobrá, trochu se to zhoršilo až teď ke konci volebního období. Příčinou zřejmě byly dovolené, ale řekla bych, že už i určitá opotřebovanost zastupitelů," tvrdí tajemnice Znojma Jaroslava Ovesleová. Na poslední zářijovou schůzi zastupitelstva tak z jedenatřiceti lidí přišlo méně než dvacet.
Vhodný straník do komise
Být řadovým zastupitelem příliš výhodné není, pokud se však nestane politik či nezávislý reprezentant veřejnosti členem, či dokonce předsedou některé z komisí, výborů a zvláštních orgánů. Funkce v mnoha z nich je totiž předpokladem i k vyšším odměnám. Ty se samozřejmě opět výrazně liší v malých obcích a velkých městech, v nichž funguje celá řada komisí, výborů a zvláštních orgánů.
Malé obce většinou žádné výbory a komise vůbec nemají. Vše se řeší v několikačlenném zastupitelstvu a o administrativních záležitostech rozhoduje starosta s místostarostou. Ve větších městech se ale právě v komisích předjednávají nejrůznější prodeje, investiční záměry, které pak slouží jako doporučující materiál zastupitelstvu. A právě v nich sedí řada zastupitelů a někteří dokonce ve několika naráz.
Jsou samozřejmě obce, kde může zastupitel dostat odměnu pouze za jednu funkci. K takovým patří například Znojmo nebo Blansko. Je-li v těchto městech zastupitel ještě i členem nějakého výboru nebo komise, bere vždy jen jednu odměnu. "Jako člen komise nemá nic, jako její předseda však dostává 1740 korun měsíčně," doplnila znojemská tajemnice Ovesleová.
Ve všech ostatních podobně velkých obcích je to srovnatelné. V Brně pak je dokonce několik kategorií odměn podle toho, jestli je zastupitel pouze řadovým členem komise, nebo jejím předsedou a nebo jestli mu k tomu přibude i funkce radního. V takovém případě odměna roste a může dosáhnout až několikatisícové výše za měsíc.
Uvolnění zástupci měst
Ti, kteří mají největší odpovědnost a zároveň největší odměny a vymoženosti, jsou takzvaní uvolnění představitelé měst - starostové a místostarostové a primátor či jeho náměstci. Jsou to ti politici, kterým se práce na radnici stala povoláním.
Na rozdíl od řadových kolegů ze zastupitelstva mají k dispozici mobilní telefon, přenosný počítač a auto s řidičem. A vše, co dělají mimo úřad - tedy veškeré služební cesty či vzdělávací pobyty - se jim hradí.
Nejlépe placeným mužem je pochopitelně primátor města Brna, jehož odměna se pohybuje kolem 61 625 korun měsíčně. Jeho náměstci pak dostávají 56 425 korun měsíčně.
Uvolněný blanenský starosta dostává měsíčně 39705 korun a jeho místostarosta 34505 korun. Obdobná je situace i v jiných městech, ve Znojmě se plat starosty pohybuje kolem 35 tisíc korun a místostarostů 33 tisíc korun měsíčně.
"Měsíční odměnu tvoří pevná složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu obyvatel obce hlášených k trvalému pobytu k prvnímu lednu příslušného roku," vysvětlil brněnský tajemník Pavel Loutocký. A pokud splní zákonem stanovené podmínky, dostanou obdobu takzvaného třináctého platu - tedy další odměnu.
