"Odboroví aktivisté byli systematicky eliminováni, celá země byla zasažena tímto protiodborářským násilím," konstatuje zpráva Mezinárodní konfederace svobodných odborů (MKSO), která sdružuje odborové organizace 148 zemí a oblastí, což představuje 157 milionů pracujících.
Nejčastějším terčem zločinů namířených v Kolumbii proti odborářům byli představitelé syndikátů v oblasti státní správy, což lze přičíst jejich odporu vůči snahám o privatizaci státních podniků. Připadlo na ně 65 procent celkového počtu zavražděných či unesených osob.
Ve srovnání s rokem 2000, kdy se obětí zločinů stalo 153 odborářů, došlo v Kolumbii k nárůstu o třicet procent. Právě prudké zvýšení kriminálních činů namířených proti členům odborů v Kolumbii se loni ve světovém měřítku promítlo do celkového údaje 223 obětí - o 14 víc než v roce předcházejícím.
Kolumbijská vláda odmítá odpovědnost
MSKO poukazuje na fakt, že kolumbijská vláda odmítá nést za tuto situaci odpovědnost. "Většinu vražd spáchaly polovojenské skupiny, které se těší tichému souhlasu bezpečnostních sil," tvrdí zpráva.
Násilí proti odborářům může být motivováno tím, že představují společenskou skupinu, která prosazuje diskusi. "Ozbrojené skupiny nic takového v zemi nechtějí, snaží se jen vnutit svou vlastní vládu," podotýká Álvar Delgado z výzkumného střediska pro vzdělávání v Bogotě.
Kritice neušel ani George Bush
Loni bylo ve světě uvězněno přes čtyři tisíce odborářů, tisíc bylo zraněno a deset tisíc přišlo o zaměstnání. Kritice neunikl ani prezident USA George Bush, když zrušil ujednání ohledně ochrany smluvních práv zaměstnanců ve stavebnictví.
Represívní postup proti odborům je očividný zejména v rozvojových zemích, jako je Čína, Indonésie, Jižní Korea, Zimbabwe, Svazijsko a další. Tvrdému tlaku musí čelit odboráři i ve Střední Americe a v Argentině.
Východ a střed Evropy si polepšil
Dokument MKSO také kritizuje novou legislativu v kanadské Britské Kolumbii, která fakticky brání zdravotním sestrám a zaměstnancům ve školství legálně stávkovat. Restrikcím ohledně kolektivního prosazování mzdových požadavků jsou vystaveni i státní zaměstnanci v západní Evropě.
Naproti tomu ve východní a střední Evropě došlo k některým úpravám, které legislativu vůči odborům zlepšují, přičemž ovšem v některých zemích přetrvávají aktivity namířené proti odborům.
