V současné době mohou ostrované rozhodovat jen o některých vnitřních záležitostech, jako je oblast školství, zdravotnictví či bytová politika. Grónské ANO by pak znamenalo, že by od 21. června 2009 mohl ostrov převzít kontrolu také nad soudnictvím, policií, vězeňstvím či přírodními zdroji.
Nový zákon o širší samosprávě by Grónsku přiznal i větší poradní hlas v zahraniční politice Dánského království. Reálnější by se tím pádem stala možnost, že se Grónsko v budoucnu od Dánska odtrhne úplně.
Zákon by rovněž zajistil uznání grónského národa v rámci mezinárodního práva, což by mimo jiné znamenalo, že by grónština dostala status oficiálního jazyka užívaného na úřadech. V současné době je úředním jazykem pouze dánština, kterou ale původní obyvatelé (Inuité neboli Eskymáci) i přes povinnou školní výuku zpravidla neovládají.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že obyvatelé Grónska širší autonomii svého území podpoří. Jedním z důvodů by mohlo být právě i uznání grónštiny jako oficiálního jazyka.
Cesta k samostatnosti přes nerostné bohatství
Úvahy o pozvolné cestě k samostatnosti podnítil nedávný nález ložisek ropy u východogrónských břehů, jejíž množství by se podle některých odhadů mohlo rovnat nerostnému bohatství jedné z největších palivových velmocí světa Norska.
Pokud by Grónsko začalo vydělávat na těžbě nerostů, Dánsko by ale nejspíše omezilo štědré dotace, jež v současnosti představuje 3,5 miliardy dánských korun (12 miliard Kč) ročně.
Grónsko v číslechrok 1814: Grónsko se dostává pod dánskou nadvládu Dánsku přísluší jen obrana země a zahraniční politika, přičemž ovšem mnoho různých aspektů zahraniční politiky spravují sami Gróňané. Zdroj: www.wikipedia.cz |
"Radíme voličům, aby v úterý 25. udělali křížek v kolonce ANO. Ale čiňte tak s rozmyslem! Hlasujte pro, ale nepodporujte tím nereálná prohlášení předsedy grónské vlády Hanse Enoksena, že za 12 let, až on oslaví pětašedesáté narozeniny, bude již Grónsko zcela samostatné, či přehnané požadavky šéfa odborářů Jesse G. Berthelsense, který chce nezávislý grónský stát už v roce 2012," píše ve svém dánském vydání jeden ze dvou hlavních deníků vycházejících v Grónsku, list Sermitsiaq.
Deník přitom upozorňuje na to, že oblasti, nad nimiž převzal ostrov od Dánska správu před třiceti lety, dodnes dobře nefungují.
Kritika deníku směřuje i k tomu, že ostrov není schopen uspokojivě řešit problém alkoholismu nebo že 80 procent lékařů působících v Grónsku pochází z Dánska, jekolikož na ostrově nenajdete vysoké školy, z nichž by kvalifikovaní pracovníci vycházeli.
Grónsko by se tedy mělo snažit co nejrychleji vychovat domácí elitu, jež obsadí nově vzniklá odpovědná místa. Kritikové ovšem tvrdí, že sedmapadesátitisícová grónská populace, která se stále živí převážně rybolovem či tradičním lovem velryb, nebude nikdy schopna poskytnout dostatečný počet odborníků a bude vždy odkázána na dánské experty.
