Biomasa v podobě směsných štěpků z technických dřevin nahradí plyn, přičemž kotelna bude topit a ohřívat vodu pro šedesát procent obyvatel devítitisícového města. Letos budou na kotelnu připojeny všechny městké objekty, všetně obou sídlišť, které čítají více než patnáct set bytů. V příštím roce pak dostanou možnost ekologického topení biomasou i další zájemci.
"Kotelna je postavená na samostatné ekonomice. Návratnost i se státní podporou je počítaná do deseti let, takže cena pro obyvatele by měla být pod cenou plynu. Už dnes víme, že to bude kolem tří stovek za gigajoule," potvrdil bystřický starosta Josef Novotný skutečnost, že bude výsledná cena tepla v porovnání s plynem nižší. Dodal, že se nejedná o žádnou falešnou hru před volbami, ale bude to konečná cena se všemi odpisy, se kterou může občan dlouhodobě počítat.
Cenu by měly ovlivnit i vlastní plantáže, kde budou pěstovány rychle rostoucí technické rostliny, jako jsou například topoly či vrby. Z dřívějších třiceti procent se díky nové technologii sníží zhruba desetkrát i tepelné ztráty ve vedení. Možnost topit novým ekologickým médiem vítají i obyvatelé města. Až na několik stížností většina z nich trpělivě snášela i třítýdenní zastavení přívodu teplé vody, na přelomu srpna a září. "Přitápěli jsme si elektrickým radiátorem, vodu ohřívali. Na nové topení se ale už těšíme. Věříme, že bude levnější a hlavně je ekologičtější," řekla Simona Havlíková, která bydlí se svou rodinou v sídlištním domě.
Ze stotřicetimilionových nákladů tvoří čtyřicet procent dotace Státního fondu životního prostředí, stejně velká je i bezúročná půjčka s tříletým odkladem první splátky. Město zaplatilo v hotovosti dvacet milionů korun. Částku ale zřejmě sníží příspěvek rakouského fondu životního prostředí. "Rakušané nám prostřednictvím Evropské unie slíbili dvanáct milionů korun na neinvestiční náklady v rámci podpory tradičních zdrojů za to, že nebudeme zněčištovat životní prostředí a že nebudeme závislí na elektřině z Temelína," vysvětlil bystřický starosta Josef Novotný.
Kromě štěpků může být topným médiem například i technické konopí, na jehož spalování je třeba jiná technologie. To ale bystřičští radní zavrhli poté, co jim pokusně pěstované rostliny sklidili feťáci v domnění, že se jedná o marihuanu. "Nepomohlo ani to, že jsme je měli schované mezi kukuřicí," uvedl starosta Novotný. Obě rostliny jsou totiž stejné vzhledem, ale technické konopí neobsahuje omamné látky. Palivem pro biomasovou kotelnu v Bystřici tedy budou dřevní štěpky se třicetiprocentní příměsí řepkové slámy, kterou již město skupuje od zemědělců v okolí.
Městu také patří tříhektarová plantáž, na které již dva roky rostou vrby a topoly speciálních energetických odrůd a jenž se sklízí po pěti až sedmi letech. Na experimentu se podílí místní odborná firma, bývalý ústřední kontrolní a zkušební zemědělský ústav. Projekt bystřičští konzultují také s výzkumným ústavem v Průhonicích. Biomasa, která by se v regionu záměrně pěstovala pro energetické účely, je podle starosty Josefa Novotného také řešením pro zemědělství, které jde na Vysočině do útlumu.
"Protože rozjíždíme takový gigant, nesmíme zanedbat ani zajištění surovin. Pěstební cyklus se snažíme rozšiřovat, protože trh se štěpky začíná nabývat na významu a navíc by to mohl být náhradní program pro zemědělce," upozornil Novotný, podle něhož se město už teď někde v zájmech střetává s dalšími odběrateli, například Biocelem či Kronospanem. Právě ten je prý bystřickým hlavním konkurentem, protože také vykupuje směsné štěpky, z nichž se dělají dřevodesky.
Biomasová kotelna v Bystřici spotřebuje ročně zhruba tisíc tun paliva. Zatímco dnes radnice palivo skladuje, kde se dá, v současné době se dokončuje velkokapacitní sklad, který je projektován na měsíc plného zimního provozu. Nový systém ušetří podle starosty Novotného pět pracovníků tepelného hospodářství, kteří tak přijdou o práci, na druhé straně to ale zase zlevní cenu tepla. "ve čtvrtek poprvé zatopíme a pomalu se začne najíždět na plný výkon. Následovat bude zkušební provoz a kolaudace," řekl Novotný.
