Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byli jsme zbyteční?

  7:59aktualizováno  7:59
Bývalý prezident Václav Havel reaguje ve svém článku v MF DNES na slova Václava Klause o roli disidentů v listopadové revoluci, který vyvolal velké spory.

Tisíckrát a jednou jsem v posledních pětatřiceti letech psal či musel vysvětlovat, jaký smysl má říkat pravdu i tehdy, kdy se to krutě nevyplácí.

Normalizační tóny, které dnes slyším, či známá "ideologie zapomnění", kterou v nejednom hlasu rozpoznávám, mne sice nedonutí obsáhle vysvětlovat tolikrát vysvětlené, nicméně několik drobností bych si přece jen dovolil znovu připomenout: to, co vykonala například jen Charta 77, významně ovlivnilo spád věcí, i když možná nepřímo, tedy způsobem, který technokratický posuzovač není schopen exaktně změřit, a tudíž připustit jako myslitelný.

Vždyť třeba jen ty stovky dokumentů o skutečné situaci v nejrůznějších oborech společenského života, které Charta v průběhu třinácti let vydala a které po celou tu dobu vycházely ve světovém tisku, ukazovaly jasně demokratickému světu, jak se u nás věci skutečně mají a že není dobré nechat se mást tím, že všichni volí ve volbách vládnoucí stranu a jeví se navenek jako spokojení občané.

Analogické "disidentské" či opoziční skupiny existovaly ve všech či většině komunistických zemí, věděly navzájem o sobě, byly si solidárními partnery a byly stále zřetelněji i rovnocennými partnery mnoha demokratů na Západě, ať už z prostředí establishmentů či různých antiestablishmentových hnutí.

O této solidární síti lidí, kteří se rozhodli nazývat věci pravými jmény bez ohledu na často tvrdé následky, věděly samozřejmě i desetitisíce našich spoluobčanů, kteří o jejich práci slyšeli téměř denně z českých vysílání západních rádií či později o nich četli v samizdatu.

Práce této opozice tedy nejen pomáhala k sebereflexi naší společnosti, bez níž není jakákoli smysluplná budoucnost myslitelná, nejen významně doplňovala obraz našich poměrů ve světě a pomáhala udržovat povědomí o zbytcích občanské hrdosti v nás, nejen vytvářela jakýsi mravní, či skromněji, občanský horizont, k němuž se bylo možno vždy nakonec, byť třeba i nevědomě vztahovat, ale měla naprosto zřejmý vliv i na změny, které koncem osmdesátých let probíhaly ve všech zemích sovětského bloku i v Sovětském svazu.

Samotní disidenti samozřejmě nesvrhli předchozí režim, v tom hrálo roli mnoho víceméně souběžných dějů (byly o tom napsány celé knihy!), nicméně bez dlouholetého opozičního působení by přinejmenším jeden z těchto faktorů chyběl a vše by bylo mnohonásobně složitější.

V žádné zemi komunistického bloku by například v rozhodující chvíli nebylo zřetelného, známého a důvěryhodného partnera, s nímž by vládnoucí moc mohla jednat. Co by to znamenalo? Zřejmě jen chaos a možná i nejedno krveprolití.

A ještě dvě poznámky: nevzpomínám si, že by někdy nějaký chartista vytýkal většinové společnosti, že se v té či oné míře (v Polsku například méně, u nás víc) přizpůsobuje poměrům a pokouší se bez velkého utrpení přežít.

To je cosi, co - jak jsem si mnohokrát všiml - chartistům nejčastěji podsouvají ti, kteří sami v sobě skrývají výčitku svědomí, že mohli dělat víc, a tímto agresivním způsobem se obhajují sami před sebou.

A zadruhé: ke známé komunistické nadávce "intelektuál". Stále nevím, co se tím myslí. Myslí-li se tím vzdělanec, člověk studující či vystudovaný, vědec či akademik vzděláním a povoláním, pak nutno říct, že naše opozice byla značně neintelektuální. Většinu signatářů Charty tvořili například celoživotní dělníci, jen menšinu tvořili dělníci dočasní (po éru normalizace nebo i déle).

Pokud se tím označením ovšem myslí člověk, který dnes a denně nepředpojatě zkoumá hlubší souvislosti jevů, neusíná v pohodlné podušce nějaké hotové doktríny, nebojí se myslet kriticky a zároveň chová nějaké ideály, pak chválabohu, že tu mezi námi ještě nějací intelektuálové jsou.

A budu rád, budu-li mezi ně počítán.

ČTĚTE TAKÉ:
Klaus se pře o revoluci 89

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

KSČM: Marta Semelová (57) - poslankyně, pražská zastupitelka, pražská...
Komunistka Semelová sny nemá a chce pracovat, Herman zvažuje nabídky

Z dvou stovek dosavadních poslanců se v právě proběhlých volbách rozhodlo obhájit mandát jen 149. Ovšem pouze polovina z nich, tedy 76, se dostala do Sněmovny...  celý článek

Satelitní pohled na vepřín v Letech na Písecku
Vláda oznámila cenu za vepřín v Letech, stát ho koupí za 450 milionů

Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš se s Okamurou shodl na zákonu o referendu, společnou vládu vyloučil

Až do večerních hodin v pondělí pokračovala vyjednávání vítěze voleb, hnutí ANO, s dalšími stranami zastoupenými ve Sněmovně. Andrej Babiš se během dne stihl...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.