Bývalý ministr financí také uvedl, že cítí potřebu věnovat více času své rodině.
Podle deníku Berliner Morgenpost nebyla Lafontainova demise pro německého kancléře Gerharda Schrödera žádným překvapením. Údajně ji už dlouho očekával a sondoval u předsedy zemské vlády v Hesensku Hanse Eichela (SPD), zda by byl ochoten "rudého Oskara" nahradit.
Již po volbách v Hesensku začali nejbližší spolupracovníci Gerharda Schrödera zkoumat, zda by byl Eichel ochoten přestěhovat se do Bonnu. Příčinou mělo být údajně Lafontainovo malé nadšení a zápal pro řízení ministerstva financí, o čemž Schröder už delší čas věděl.
Podle deníku Berliner Morgenpost si Lafontaine často stěžoval na přílišné pracovní vytížení a tlak, jemuž je vystaven on i jeho rodina. Proto prý Schröder a jeho spolupracovníci pomýšleli na to, že Lafontaina navrhnou na nějakou mezinárodní funkci, pravděpodobně u Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Předsedou SPD bude Schröder
Předsednictvo německé sociálnědemokratické strany (SPD) v pátek potvrdilo návrh užšího vedení strany a nominovalo na funkci předsedy SPD nynějšího německého kancléře Gerharda Schrödera. Výsledky hlasování předsednictva však prokázaly nejednotný názor vedení strany na Schröderovu kandidaturu a nepřesvědčivou podporu kancléře. Do čela strany ho musí formálně zvolit mimořádný sjezd strany. Ten by se měl uskutečnit 12.dubna
Schröderův mluvčí Uwe-Karsten Heye informoval, že kancléř navrhl na funkci spolkového ministra financí Hanse Eichela (SPD), který v nejbližších dnech ukončí své působení v čele hesenské zemské vlády.
Oznámená personální rozhodnutí potvrdila předpoklady, které se začaly rýsovat již ve čtvrtek večer po Lafontainově odstoupení, z funkce spolkového ministra financí a předsedy SPD. Tento krok způsobil v Německu politický šok a vážně otřásl koalicí SPD a Zelených, která v zemi vládne teprve čtyři a půl měsíce. Oficiální důvody demise stále nejsou známy, všeobecně se předpokládá, že k ní vedly zásadní neshody mezi Lafontainem a Schröderem o další směřování vládní politiky.
Reakce na odstoupení Oskara Lafontaina:
Opozice triumfuje a cítí potvrzení svých předpovědí, že vláda SPD a Zelených ztroskotá. V pozadí reakcí je však znát i trocha obav z toho, že bez Lafontaina se jí bude do SPD mnohem hůře "trefovat".
Jásá i podnikatelská sféra, která se odchodem Lafontaina cítí jako vítěz v tvrdém zákulisním boji mezi pragmatickým a podnikatelům přátelsky nakloněným Schröderem, z jehož strany se nemusí ničeho obávat, a Lafontainem, který se snažil velkému kapitálu přistřihnout křídla a připravit jej alespoň o část jeho výhod.
Koaliční Zelení, kterým byl levicový Lafontaine podstatně bližší než kancléř Schröder, vyjadřují hluboké politování, ale jsou ve svých postojích zatím velmi opatrní, protože mají zájem na pokračování koalice.
Sama SPD je vážně rozpolcena. Uvnitř strany se Lafontaine těšil větší popularitě i podpoře než Schröder a kancléřským kandidátem se nestal jen proto, že Schröder byl naopak oblíbenější mimo stranu a měl větší šance na vítězství. Naprostá většina je však přesvědčena, že základy volebního vítězství položil Lafontaine, který stranu vyvedl z dlouholeté krize.
Mnozí členové i funkcionáři strany teď prožívají dilema volby mezi Schröderem, který nabízí - aspoň prozatím - politickou moc, a Lafontainem, který nabízel vize a ideály. Místopředsedkyně SPD Renate Schmidtová v neděli jistě vyjádřila pocity mnohých, když řekla, že Lafontaine měl projevit větší trpělivost a vyhnout se zjevně příliš emocionálnímu rozhodnutí.
Tiskové ohlasy se většinou shodují, že v souboji s Lafontainem se sice Schröder prosadil, ale neznamená to nutně, že upevnil pozice vlády ani své vlastní. General-Anzeiger nevěří v kancléřovo ujištění, že stabilita vlády není ohrožena, protože podle listu právě odchodem Lafontaina ztratila nynější koalice záruku soudržnosti.
Frankfurter Allgemeine Zeitung poukazuje na časovou shodu Lafontainovy demise s dohodou mezi SPD a nyní opoziční FDP o nové variantě zákona o státním občanství, která logicky obnovila dohady o možném opětném svazku mezi těmito stranami i na úrovni celostátní vlády. List zároveň vyslovuje pochybnosti, zda Schröder je tím nejvhodnějším mužem pro funkci předsedy SPD, přestože jeho nástup do čela strany se zdá být nezvratný.
Die Welt na základě interních informací uvádí, že Schröderův emocionální výbuch při středečním zasedání vlády, který je považován za rozhodující podnět k Lafontainovu odstoupení, byl chladně předem vypočítán. Tvrdá kritika některých ministrů měla za cíl připravit půdu pro dohodu s FDP o zákonu o státním občanství. Nakonec se ale stala rozbuškou pro něco mnohem většího.
Süddeutsche Zeitung soudí, že Schröder dlouhodobě a cílevědomě pracoval na Lafontainově "demontáži". Nebyli to Zelení, kdo vyvolal krizi této vlády, ale Schröder a sociální demokraté. Lafontainova frustrace a jeho dilema postupně stále narůstaly. Stranu krok za krokem ztrácel a v kabinetu musel mlčet, protože tam byl Schröder jeho šéfem. Lafontaine chtěl změnit svět financí a zapomněl, že člověk se zásadami a přesvědčením potřebuje i politickou moc, aby je mohl prosadit, napsal list.
 Oskar Lafontaine bývalý předseda SPD a spolkový ministr financí |
 Ruch na německé burze |
 Oskar Lafontaine se spolkovým kancléřem Gerhardem Schrödrem |
