Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byl to skutečně korunní princ?

aktualizováno 
-
Jakmile začal rozum brát, pochopil, že je budoucím francouzským králem. Ale nikdy se jím doopravdy nestal. Velice brzy přišla revoluce a monarchii zrušila. Jeho rodiče, Ludvík XVI. a Marie Antoinetta, skončili na popravišti, když bylo chlapci osm let. O dva roky později sám zemřel. Tolik říká většina historických knih. Existuje však spousta romantických teorií o tom, že hoch přece jen vyvázl. Právě nyní se experti ze dvou evropských vědeckých laboratoří snaží rozborem deoxyribonukleové kyseliny (DNA) najít pravdu.

Po popravě Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty v roce 1793 prohlásili přívrženci království jejich osmiletého syna králem Ludvíkem XVII. Jemu to ovšem nebylo nic platné, byl ve vězení. Žil v temné kobce a s jídlem to také nebylo valné, což podlomilo jeho zdraví. Žalářníci jej sice nakonec dali do vychování rodině oddané revoluci, avšak chlapec roku 1795 zemřel na tuberkulózu. Když se pak - po napoleonské etapě - vrátila na francouzský trůn dynastie Bourbonů, vyrojily se po světě desítky mužů, kteří tvrdili, že právě oni jsou králem, jenž se zázrakem zachránil. Ve svých nárocích neuspěli. Nebyl však některý z nich přece jen pravoplatným dědicem trůnu?

Testované srdce

To by se mohlo lépe objasnit v příštích měsících. Právě nyní jedna laboratoř v Belgii a druhá v Německu nezávisle na sobě zkoumají kousky srdce, o němž historikové předpokládají, že patřilo desetiletému Ludvíku XVII. V půli prosince vědci pietně vyndali křišťálovou schránku, v níž je srdce uloženo v bazilice svatého Denise severně od Paříže. Schránku odvezli do jedné pařížské laboratoře. Tam ze srdce žiletkou odřízli dva tenké plátky, jež odeslali na další rozbor. Cílem je získat z nich DNA a porovnat ji se vzorky, které experti už získali z vlasů Marie Antoinetty a jejích dvou sester. Vlasy si naštěstí v medailoncích uschovávala jejich matka, císařovna Marie Terezie. Deoxyribonukleová kyselina je naprosto výjimečná chemikálie. Existuje v každém živém organismu, rostlinném i živočišném. Právě v ní jsou zakódovány vlastnosti, jimiž se odlišuje jeden rostlinný nebo živočišný druh od druhého, ale také každý jedinec od ostatních jedinců téhož druhu. Při rozmnožování se pak tyto vlastnosti v DNA předávají potomkům. Vědci jsou zatím schopni porozumět jen nepatrnému zlomku informací, které v sobě DNA nese. Stále lépe však dokážou určit, které vzorky DNA k sobě patří, protože pocházejí od stejné osoby anebo od pokrevních příbuzných, a to i přes několik generací. Rozborů DNA dnes využívají kriminalisté, kterým stačí třeba jen kousek kůže, kapička krve či jen slina na nedopalku cigarety, aby mohli s velmi vysokou pravděpodobností určit, zda patří podezřelému. A metodu využívají i experti pomáhající historikům.

Dobrodružná pouť

"Srdce nebylo v žádném případě uchováváno zrovna v nejlepších podmínkách. Teprve uvidíme, jestli bude vůbec možné genetické testy uskutečnit," řekl reportérce listu New York Times vědec Jean-Jacques Cassiman ze střediska pro lidskou genetiku univerzity v belgické Lovani. Jeho ústav je jedním ze dvou, které se o testy nyní pokoušejí. Výsledky chtějí zveřejnit v příštích týdnech. Srdce má za sebou skutečně dobrodružnou pouť. Když chlapec zemřel, jeden z lékařů, kteří prováděli pitvu, si v nestřeženém okamžiku vzal jeho srdce na památku zabalené do kapesníku. Uložil si je do sklenice s lihem, který se však vypařil, takže se srdce usušilo. Pak je ukradl lékařův asistent, ale po jeho smrti je jeho vdova lékaři opět vrátila. Ten srdce později předal pařížskému arcibiskupovi. Při nepokojích v roce 1831 byla sklenice se srdcem opět poškozena, avšak srdce se podařilo mezi střepy najít a nakonec předat jedné větvi královské rodiny. Za takových podmínek je skutečně velmi nejasné, zda dnes zkoumané srdce je skutečně právě to, které před více než dvěma stoletími bušilo v hrudi dědice trůnu. S jistotou se však dá říci tolik: Pokud genetické testy jasně prokážou, že srdce patřilo příbuznému Marie Antoinetty, bude králevicova smrt v roce 1795 potvrzena. Jestliže testy DNA nebudou přesvědčivé nebo příbuzenský vztah vyloučí, zůstanou otevřeny všechny možnosti včetně té, že dědic francouzského trůnu jako dítě zemřel, ale srdce, které vědci zkoumají, patřilo někomu jinému.

Odhalený podvodník

Soudní lékařství však stejně už kousek historie kolem Ludvíka XVII. odhalilo. Nejznámějším mužem, který se za tohoto krále prohlašoval, byl jistý Charles-Guillaume Naundorff. Kolem roku 1810 se objevil v Berlíně a vystupoval zde velmi přesvědčivě. Nicméně Francouzi jej odmítli, a nakonec zemřel v Nizozemsku. Jeho náhrobní kámen nesl nápis: "Zde leží král Francie." Takové tvrzení už zmiňovaný vědec Jean-Jacques Cassiman z lovaňského genetického ústavu vyvrátil. Spolu se svými kolegy odebral vzorky tkáně z pohřbeného Naundorffova těla a získal z nich DNA. Tu pak porovnal s DNA z vlasů Marie Antoinetty a jejích sester. Cassimanovy rozbory, publikované v roce 1998 v časopise European Journal of Human Genetics, ukázaly, že vzorky DNA královských dcer a Naundorffa jsou příliš odlišné, a že je tedy nepravděpodobné, aby Naundorff s nimi byl v pokrevním příbuzenském vztahu. Nyní mají vědci šanci ujasnit další kousek francouzské historie.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.