Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byl pradědeček vrah? Britové na webu hledají černé ovce rodiny

  13:27aktualizováno  13:27
Jedna škrtila malá neviňátka, druhý utopil své tři manželky a další otrávila sedm lidí. Všichni skončili před více než sto lety na šibenici a nyní se jejich kriminální záznamy dostaly na internet. Miliony Britů si tak mohou ověřit, jestli v jejich rodokmenu nefiguruje nějaký kriminálník.

Není to náhodou vaše prababička? Mezi tisíci kriminálníky, které lze dohledat v databázi, je i tvář Charlotte Smithové. Londýnská uklízečka byla odsouzena v lednu 1903, její záznam ovšem neuvádí za co. | foto: findmypast.co.uk

Britský národní archiv zpřístupnil složky anglických a waleských kriminálníků veřejnosti vůbec poprvé. Nový projekt umožní lidem pátrajícím po svých kořenech dohledat informace o předcích, kteří se v uplynulých dvou stoletích potýkali se zákonem.

Historikové zveřejnili na internetové stránce findmypast.co.uk na dva a půl milionu záznamů z let 1770 až 1934. Nacházejí se mezi nimi informace o všelijakých šejdířích a zlodějíčcích, ale také dokumenty o vrazích, nad jejichž konáním tuhne krev v žilách.

Třeba u příběhu Amelie Dyerové, ženy z viktoriánské doby konce 19. století, která uškrtila 400 nechtěných novorozeňat a batolat. Nebo u záznamu o zdravotní sestře Catherine Wilsonové z lincolnshirské nemocnice, která v téže době otrávila sedm starších pacientů. Ještě před tím je přesvědčila, aby na ni přepsali své peníze.

Stačí kliknout myší

Archivy obsahují fotky, soudní zápisy, odvolací dopisy a další informace, které podle britského listu The Daily Telegraph tvoří největší sbírku kriminálních záznamů Anglie a Walesu. Zločiny jsou seřazeny podle jména viníka, jeho věku, zaměstnání, konaní soudu, oblasti, jména oběti a rozsudku. Stačí si vybrat a pak kliknout myší a naskytne se pohled na oskenované originální ručně psané dokumenty.

Některé případy dosvědčí, že spravedlnost vždy měřila různým metrem. Třeba jako odsouzení Charlese Nortona z Essexu v roce 1896 na devět měsíců za to, že ukradl čtyři bedýnky s brandy. Naopak jistý mladík George Roker skončil za neúmyslné zabití v žaláři na pouhé čtyři měsíce.

Zveřejnění na webu prosazovala historička Debra Chatfieldová. "Tyto záznamy poskytují úžasnou příležitost vystopovat jakéhokoli násilníka či oběť ve vaší vlastní rodině," řekla vědkyně. Jsou mezi nimi běžní opilci i kriminálníci, kteří byli posláni do Austrálie. Británie v minulosti vyslala řadu lodí se svými vězni do australských kolonií, kde začali nový život.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.