Podle statistiků se kvalita bydlení v Česku výrazně zlepšuje. "Byty jsou větší a bydlí v nich v průměru méně obyvatel. Například v 60 procentech bytů bydlí jedna až dvě osoby. Rovněž ve způsobu vytápění došlo k dalšímu zvýšení kvality," uvádí Josef Škrabal, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.
Ústřední topení tak má například osmdesát procent domácností a oproti tomu ubývá lidí, kteří používají lokální vytápění.
Ještě v roce 2001 bydlela téměř čtyři procenta lidí v bytě bez splachovacího záchodu. Při posledním sčítání to bylo jen 0,7 procenta populace. Překvapivě nejmenší procento bytů s toaletou je v Praze. Podle Škrabala statistiky výrazně zkresluje fakt, že v hlavním městě nechalo nejvíce respondentů tuto otázku nezodpovězenou.
Žebříček nejlidnatějších měst v ČeskuČtěte v sobotu, 5. ledna
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Na druhou stranu podle realitních makléřů je v Praze větší množství pavlačových domů, které sociální zařízení skutečně nemají. Podobně to je i v Brně.
"Je to dobrá alternativa třeba pro studenty, kterým takové podmínky nevadí, ale je pro ně zajímavá dostupnost do školy či nižší cena," říká Michal Kresta, obchodní ředitel Realitní kanceláře Sting. V obou městech jsou totiž nájmy průměrně vyšší než ve zbytku republiky. A v jiných částech země se lidé o podobné bydlení moc nezajímají.
Rozdíly mezi Prahou a zbytkem republiky panují i ve velikosti bytů. Plocha bytu v hlavním městě na jednoho obyvatele je menší než jinde a pokojů má také méně. Více prostoru si užívají naopak obyvatelé středních, jižních Čech nebo Vysočiny.
Ostrava přišla o statut třistatisícového města
Podle Petra Sunegy ze Sociologického ústavu Akademie věd, který se bydlením zabývá, stojí za menším podílem obytné plochy na jednoho Pražana fakt, že ve velkoměstech je výrazně méně rodinných domů. A naopak, větší výměru ve Středočeském kraji ovlivnila koncentrace výstavby satelitních měst v okolí Prahy.
Kresta připomíná, že za tím stojí i ekonomické důvody. Cena za metr čtvereční v bytě na Vysočině je výrazně nižší než v Praze či v Brně. Lidé si tak mohou dovolit za méně peněz větší a kvalitnější byty.
Mění se však nejen to, jak Češi bydlí, ale i kde bydlí. Za posledních deset let došlo k výrazným změnám i v počtu obyvatel měst a obcí. Úbytek nepřekvapivě zaznamenávají regiony s vysokou nezaměstnaností.
Ostrava například přišla o statut třistatisícového města. Naopak se ukázalo, že v Olomouci stále žije přes sto tisíc lidí. Údaje ze sčítání z roku 2011 totiž vypovídají, kde lidé opravdu bydlí. V každoročně zveřejňovaných statistikách o trvalém pobytu totiž hanácká metropole o tento status už přišla.
