Ze spisů vyplývá, že Luděk Krajhanzl se s komunistickou tajnou službou zapletl ke konci roku 1983, když pracoval na tehdejším Federálním ministerstvu zahraničních věcí (FMZV). StB mu přidělila krycí jméno LUK.
Z databáze spolupracovníků tajné služby, kterou na internetu zveřejnil Stanislav Penc, vyplývá, že StB na Krajhanzla založila spis už na začátku roku 1978.
Podle LN komunistická kontrarozvědka dnešního kolegu Petry Buzkové využívala kvůli jeho stykům s americkými diplomaty. Údajně se měl v budoucnu stát českým konzulem v USA. Proto ho StB převedla pod I. správu Federálního ministerstva vnitra (FMV), která mu přidělila nové krycí jméno LUKUL.
Rozvědku především zajímaly informace o Američanech žijících v Československu. "Byl také perspektivně připravován na výjezd ve funkci konzula ZÚ ČSSR ve Washingtonu," stojí v dokumentech Archivu.
KGB ho naverbovala v Kuvajtu
Jenže místo do Spojených států byl Krajhanzl přidělen do Kuvajtu. Tam ovšem Československo nemělo zastupitelský úřad, a nový konzul tak připadl pod velení sovětské KGB.
"Stalo se tak na základě dohody mezi náčelníkem I. správy FMV a pracovníkem KGB Kopykinem. Cílem zůstalo rozpracování pracovníků ZÚ USA v Kuvajtu," citují LN dokumenty.
Badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Slávik říká, že v diplomatických službách byla v tajných službách až třetina pracovníků.
O detailech Krajhanzlovy činnosti Sověti naši rozvědku neinformovali. Podle LN v dokumentech jen stojí, že byl dvojí agent. StB si ho pochvalovala jako ochotného, iniciativního a zodpovědného pracovníka, oddaného socialistickému zřízení.
On sám se ke zjištění listu nechce vyjádřit. "Některé výše uvedené informace jsou pravdivé, většina nikoli. Jako soukromá osoba nemám potřebu na vaše dotazy odpovídat, neboť nevím, k čemu je hodláte využít," řekl Krajhanlz LN.
Sama Petra Buzková, která v politice není už tři roky, o minulosti svého společníka prý nevěděla a nechce ji komentovat.
