Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Buzková vymyslela reformu za 10 miliard

  1:00aktualizováno  1:00
Ministryně školství Petra Buzková už má plán, jak od základů promění vysoké školství. Slibuje, že už za tři roky dostane šanci studovat až šedesát procent čerstvých maturantů. Ale jen v bakalářských studijních programech.

"Není důvod, aby byl úplně každý inženýr nebo doktor. V zemích Evropské unie se za ukončené vysokoškolské vzdělání považuje bakalářský titul, který v mnoha profesích stačí," řekla Buzková v telefonickém rozhovoru s odmítnutým uchazečem o studium, dvaadvacetiletým Janem Rousem.

Ministryně školství je už druhým členem vlády, který souhlasil s výzvou MF DNES a pokusil se obhájit svou práci v rozhovoru s "obyčejným" člověkem.

Vysokoškolská studia se přísně rozdělí: každý bude muset nejprve absolvovat tříletý bakalářský program a teprve pak ti nejlepší ze studentů postoupí do magisterského.
Dnes je poměr úplně opačný: na zhruba 18 tisíc každoročních absolventů magisterských studií připadá jen osm tisíc bakalářů.

Na svou reformu, kterou už poslala do vlády, chce Buzková z rozpočtu deset miliard korun. Nadále však odmítá, aby se na financování škol podíleli i sami studenti.

Právě neústupnost v otázce školného jí vyčítá opozice. "Studenti by se měli na úhradě svého vzdělávání podílet, pak si lépe ohlídají i kvalitu výuky," míní poslanec Walter Bartoš z ODS.
 

Rozhovor ministryně školství s neúspěšným uchazečem o vysokou školu

Skoro pětadvacet minut si telefonovali a hledali nejsnazší cestu k vysokoškolskému diplomu.

Nakonec se ministryně školství a mladý muž shodli: v Česku se na vysokou školu nedostane. Pokud se ovšem zájemce místo vysněného studia režie nespokojí s technikou.

Před rokem s tím tak trochu počítal. Letos, poté, co pro naplnění svého snu vystudovat režii udělal všechno, už však ne. "Hodně mě to zaskočilo," vzpomíná dvaadvacetiletý Jan Rous na chvíli, kdy otevřel dopis, ve kterém mu děkan DAMU oznámil, že na něj ani tentokrát místo ve škole nezbylo.

"Přijímačky jsou jenom o štěstí, a ne o znalostech," řekl Rous ministryni školství Petře Buzkové během jejich telefonického rozhovoru. Buzková přijala výzvu v seriálu MF DNES a zkusila obhájit svou práci v rozhovoru s "obyčejným" člověkem.

Uspěla jen částečně. "Myslí to sice nejspíš upřímně, ale mně nepomůže. Příště to zkusím v Polsku, tam budu mít šanci na přijetí větší. Přece nepůjdu místo režie studovat techniku, jak mi radí," pokrčil rameny Rous, když položil telefonní sluchátko. Na co se jí ptal?

Rous: Před dvěma roky, když jste se stala ministryní, jste slibovala, že se vysoké školy otevřou více zájemcům. Co se vám za tu dobu podařilo změnit na přijímačkách? Mně se zdá, že nic...
Buzková: To máte pravdu. Přijímací řízení jsou plně v rukou jednotlivých škol. Vysoké školy jsou zcela samostatné a my je pouze financujeme.

To znamená, že přijmou tolik studentů, na kolik dostanou peníze, ale je jejich věc, jak si z uchazečů o studium vyberou.

Co tedy vaše ministerstvo dělá pro to, aby se počet přijímaných studentů zvýšil
My se snažíme pro veřejné vysoké školy získat co nejvíc peněz. Loni jsme jim přidali přes dvě a půl miliardy korun.

Letos se ze všech přihlášených studentů dostalo na vysoké školy téměř 65 procent uchazečů, což je ohromné číslo. A z populačního ročníku devatenáctiletých bylo přijato na vysoké školy asi 43 procent.

Takže už teď se dostáváme na srovnatelnou úroveň s evropskými státy. Navíc se rodí čím dál méně dětí, takže je pravděpodobné, že se za tři roky, i kdyby se počty míst na vysokých školách už nezvyšovaly, a ony se zvyšují, dostaneme k šedesáti procentům.

Proč bráníte zavedení aspoň nějakého minimálního školného na veřejných vysokých školách? Dostalo by se tam víc studentů jako na Západě, kde se dostane každý a je na něm, zda se na škole udrží.
Na Západě jsou bezesporu školy, které přijmou všechny hlásící se studenty ke studiu, ale pak jsou tam i školy prestižní, kam se také dostane jen zlomek zájemců.

Tohle by nějaké nižší školné nevyřešilo. Při financování vysokých škol jde o obrovské částky. Jsem navíc přesvědčená, že pro celou řadu mladých lidí by školné mohlo znamenat vážný problém.

Já jsem se letos na školu zase nedostal a teď mi nejspíš nezbude než se přihlásit na soukromou školu, kde budu platit 55 tisíc korun školného ročně. Radši bych platil nějakých šest tisíc ročně než desetinásobek...
Jenže, jak říkám, nějaké menší školné by problém s počtem míst nevyřešilo. Je potřeba změnit něco jiného, a to je podíl studentů v bakalářských a magisterských programech.

Tady je takový zvyk z minulého režimu, že když někdo vystuduje vysokou školu, je buď inženýr, nebo doktor. A jakmile nemá takovýhle titul, tak se téměř nepovažuje za vysokoškoláka.

Ale tohle ve světě vůbec běžné není. Bakaláři jsou tam bráni jako lidé s plnohodnotným vysokoškolským vzděláním. A tak by to mělo být i u nás, není důvod, aby byl každý magistr.

Reforma vysokých škol ale bude stát peníze. Vysoké školy jsou podfinancované. Na ten dluh potřebujeme tři a půl miliardy, ale na vyřešení všech problémů vysokého školství potřebujeme deset miliard korun.

Není potom lepší do toho školství investovat víc? Na úkor jiných resortů? Co si máme my, kteří nemůžeme studovat, myslet o tom, že vláda dá klidně dvacet miliard na vojenské stíhačky? Já tomu prostě nerozumím: proč nemáte na vysoké školy a kupujete nějaká letadla...
To je otázka priorit vlády. Pro celou řadu lidí je otázka národní bezpečnosti, kvůli které byla zakoupena ta letadla, prioritou číslo jedna. Já osobně bych ty peníze, stejně jako vy, radši viděla ve vysokém školství.

Co to tedy všechno znamená pro mě? Kdy budu moci studovat školu, kterou jsem si vybral?
Záleží to na tom, kam se hlásíte. Třeba na technické škole byste měl daleko větší šanci. Letos se tam hlásilo zhruba 25 tisíc uchazečů a uspělo 21 a půl tisíce.

Já vím, ale techniku studovat nechci...
A v tom to právě je. V uměleckých oborech, kam se hlásíte vy, je přetlak uchazečů největší a nejspíš to tak vždycky bude.

A navíc chcete na režii. Kdybyste toužil po herectví, poradila bych vám, abyste zkusil aspoň některou z vyšších odborných škol.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.