Vaše dcera Anička jde příští rok do školy. Jaké vzdělání si pro ni představujete? Já si v tuto chvíli nedělám nějakou představu o typu škol. Asi jako každý rodič bych byla ráda, aby mé dítě získalo co nejvyšší vzdělání. Ale myslím, že rozhodnutí o určitém zaměření studia se dělá až v době, kdy dítě samo prokáže schopnosti nebo talent, kdy samo může dát najevo, co by si přálo. Já se naopak bráním tomu, abych si sama příliš vymýšlela, jakým způsobem bych ji chtěla směrovat, protože je to předčasné. Přála bych si, aby měla vzdělání dobré, které jí bude užitečné pro život, aby jí pomohlo k tomu, aby si sama byla schopna získávat informace, vyhodnocovat je, pracovat s nimi, orientovat se v jiných jazycích.
Spíš se ptáme, do jaké základní školy půjde: do školy hrou, nebo nějaké jazykové školy?
Bude to určitě běžný typ školy. Byla bych ráda, kdyby to byla škola, která bude podporovat vzdělávání v jazycích.
Proč jste chtěla být ministryní školství?
Školství je jednou z naprostých priorit programu ČSSD. Stalo se postupně i jasnou prioritou vládní koalice. Já ho chápu jako velkou výzvu resortu, který potřebuje posílit své postavení a který potřebuje získat větší vliv. Když jsem tu nabídku obdržela, tak to pro mne byla velká výzva a ráda jsem ji přijala.
Čím se chcete lišit od vašeho předchůdce Eduarda Zemana?
Těžko se odpovídá na otázku, jak se chcete od někoho lišit. Já se samozřejmě liším nejen od Zemana, ale i od každého jiného člověka. Především se chci pokusit získat pro toto ministerstvo co možná nejsilnější pozici. Třeba co nejvíc peněz ze státního rozpočtu.
Které věci budete dělat jinak než on?
Zbytečně mě tlačíte do těch odlišností. Jsem přesvědčena, že je na co navazovat. Jsou zde schválené základní dokumenty, kam má školství do budoucna směřovat. Já s tím plně souhlasím a jsem ráda, že s tím souhlasí i koaliční partneři ve vládě. Myslím, že výchozí podmínky jsou teď naprosto ideální. Ale nechtějte ode mne slyšet, jaké budou odlišnosti. Myslím, že nějaké budou, ale nejsou to věci úplně zásadního rázu. Ale jednu věc změním. Jsem přesvědčena o tom, že ministerstvo by mělo být úřadem, který se bude snažit co nejvíc komunikovat navenek. To je věc, která se tu v minulosti nezdařila.
V programovém prohlášení jste zveřejnila představu získat pro vysoké školy co nejvíc peněz a otevřít je více lidem. ČSSD odmítá školné, je možné tento cíl splnit i bez něj? Odkud ty peníze školy získají?
Návrh zákona o školném, který předkládal poslanec Matějů, by neřešil, pokud by byl přijat, problém financování vysokých škol. Protože školné, které by už podle mého soudu bylo za hranicí sociální únosnosti, by žádným zásadním způsobem financování vysokých škol neovlivnilo. Školné může zproblematizovat značně život některým studentům, ale nevyřeší problém financování. Jsem ráda, že v koaliční smlouvě je záležitost, která se týká financování vysokých škol z více zdrojů. Já sama na něj věřím a v tuto chvíli již jsem požádala, aby začaly první práce na přípravě zákona. Ten by měl zajistit, aby vysoké školy mohly oficiálně vedle státního rozpočtu získávat peníze i odjinud.
Vicepremiér pro vědu Petr Mareš zmínil, že máte připravený projekt, jak dostat na univerzity peníze ze soukromých zdrojů. Navrhnete daňové úlevy pro soukromé investice do škol?
Rozhodně bych si teď netroufla říci, že mám připravený projekt, jak získat peníze od soukromých společností. Spíš jsem vyjádřila, že jsem připravena iniciovat jednání s firmami o tom, jaký názor na tuto věc mají a jak by si takovou možnost představovaly. Nemyslím, že soukromý sektor by byl jediným zdrojem, který by mohl přinést školám peníze. Nabízí se řada dalších možností, mezinárodní zdroje i spolupráce s kraji. Ty možnosti je potřeba začít hledat.
O kolik více lidí dostane šanci studovat na vysoké škole?
Je to legitimní otázka, ale myslím, že je také legitimní odpovědět v tom smyslu, že v žádném případě nechci v tuto chvíli říci číslo. Diskutuje se o tom, že zhruba devět procent vysokoškolsky vzdělaných lidí je velmi málo ve srovnání s ostatními zeměmi. Je třeba hledat příčiny, proč tomu tak je a co lze udělat pro to, aby bylo možno přijímat více studentů na vysoké školy. Důležité je podívat se na strukturu vysokoškoláků. Ve vyspělých zemích má velká část vysokoškoláků bakalářské vzdělání. U nás zatím většina lidí chápe vysokou školu jako magisterské studium. Velký dluh je tedy hlavně u odborného bakalářského vzdělání, u vysokých škol neuniverzitního typu.
Není právě bakalářské vzdělání prostorem pro soukromé školy?
Nevím, proč by taková perspektiva nebyla. V bakalářském studiu je má představa taková, že se bude jednat z větší části o nestátní školy, tedy neuniverzitního typu. Když přijde dobrý projekt pro soukromou vysokou školu neuniverzitního typu, nevidím důvod, proč by neměla vzniknout.
Do programového prohlášení jste vepsala zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrného platu v zemi. Kdy se tohoto ohodnocení dočkají? Do čtyř let?
Musí se udělat maximum pro to, aby to bylo v co nejkratším časovém horizontu.
Jak se platy zvýší? Plošně, podle odučených let? Nebo se budou lišit podle kvality jednotlivých učitelů?
Myslím, že to vždy musí mít dvě části. Nemělo by to být tak, že všichni dostanou stejně, ať učí jak učí. Také by se nemělo vycházet jen z počtu odučených let. Mou představou je vznik určitého kariérního řádu, který by odměňování podmiňoval i otázkami dalšího vzdělávání, atestací.
Bude tedy možné, aby velmi kvalitní třicetiletá učitelka měla vyšší plat než nepříliš schopná dáma před penzí?
Je třeba přijmout systém, který by něco podobného umožnil.
Když už jsme u hodnocení podle kvality. Dokážete si představit nezávislou agenturu, která by hodnotila kvalitu vysokých, případně i dalších škol, aby se studenti mohli lépe orientovat?
Plně souhlasím s tím, že by měla existovat veřejně dostupná hodnocení škol. Nejsem si jistá, jestli by to musela být nutně nějaká ratingová agentura, protože to by byla zas nějaká instituce, která by asi byla hrazena ze státního rozpočtu.
Jaký je váš názor na budoucnost víceletých gymnázií?
Ta tu jsou a fungují. Některá lépe, některá hůře. A já se nechystám, že bych navrhla jejich zrušení. Je potřeba, aby víceletá gymnázia do budoucna sloužila účelu, ke kterému byla zřízena, a tím je studium pro nadprůměrně nadané děti. Nejsem si jista, zda všechna gymnázia, která zde působí, jdou tímto směrem. Je třeba s víceletými gymnázii spolupracovat, sledovat jejich kvalitu, možná nastavovat některé parametry, ale nemyslím, že je správná cesta zrušit je.
Často znějí i z okruhu ČSSD názory, že děti, které zůstanou na základních školách, jsou pak doživotně vyřízené a mají menší šanci na kvalitní vzdělání...
Nemyslím, že děti, které zůstanou na základních školách, jsou z toho doživotně vyřízeny. Já jsem víceletá gymnázia nezřídila, ale nemyslím, že je cestou je rušit. Také v nich spatřuji celou řadu rizik. Na druhou stranu je pravda, že pokud by víceletá gymnázia po nějaké době, nějakém procesu, zůstala v určitém počtu, který by mohl být odpovídající tomu, aby tam studovaly skutečně nadprůměrně talentované děti, a ne aby se staly nějakým centrem zlaté mládeže, splní svůj účel.
Souhlasíte se státní maturitou?
Státní maturita je v určité míře nezbytná. Jen je třeba, aby byl garantován určitý stejný stupeň znalostí pro každého člověka, který maturuje. Myslím, že je to věc, o které bude ještě třeba hodně diskutovat.
Podle mezinárodních studií mají české děti slušné encyklopedické znalosti, ale neumějí pracovat s informacemi, neumějí se rozhodovat. Nemyslíte si, že memorování je na školách příliš mnoho?
Nepoznala jsem žádnou školu, kde by se děti učily pouze memorovat. Ale také ne žádnou, kde by se neučily vůbec memorovat a snažily se vše pouze dovozovat. Myslím, že důležitá je kombinace obého.
Evropská unie se letos na jaře zavázala, že každé dítě po základní škole by v roce 2010 mělo mluvit dvěma cizími jazyky. Zavedete podobné požadavky?
Pokud je překlad, že budou mluvit, tak se tomu trochu směji. Nedokážu si představit, jak třeba Francouzi budou v roce 2010 mluvit dvěma cizími jazyky. Považuji za dobré a rozumné i pro Českou republiku, aby se děti na základní škole učily dva cizí jazyky, aby se v nich po absolvování orientovaly. Ale nedokážu si představit, že by všichni absolventi základních škol mluvili dvěma jazyky. Myslím, že základní orientace v jazyce a další příprava pro studium jsou velmi důležité.
Kolika jazyky mluvíte vy?
Proto kladu takový důraz na výuku jazyků, že na tom sama nejsem nejlépe.
 Na předvolební on-line duel přišla 23. května do redakce iDNES Petra Buzková (ČSSD) a Ivan Fried (Balbínova poetická strana). |
 Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Petra Buzková ve volebním štábu ČSSD poté, co byly po uzavření volebních místností zveřejněny první odhady výsledků voleb. |
 Petra Buzková v okně Lidového domu. |
 Členové vedení ČSSD Vladimír Špidla a Petra Buzková po jednání o návrhu vládního programu. (21. června 2002) |
