Buzková: Ani Gross není dokonalý

  • 72
Udržela si místo i v nové vládě, rozhýbala české školství, naklonila si rektory vysokých škol a snažila se v Aténách vypadat jako členka olympijské výpravy: Petra Buzková.

Paní ministryně, který sport máte nejraději?
Sjezdové lyžování, odmalička lyžuju. V Aténách jsem si ho sice neužila, ale věřím, že si ho užiju na zimních olympijských hrách.

Tam se také chystáte?
Ono se dost předpokládá, že ministři, kteří jsou odpovědní za sport, se na olympijských hrách ukážou, je to tak ve všech zemích. Spíš by vypadalo divně, kdyby se ministr aspoň na zahájení nebo na ukončení her neukázal.

Co když se vláda do zimních olympijských her, které budou v roce 2006, neudrží
Tak to buď neuvidím, nebo si tam zajedu soukromě. Ale ona to ta vláda vydrží.

Ptáme se také proto, jestli všichni ministři při úvodním ceremoniálu chodí s výpravou na ploše, jako jste to udělala vy.
Bylo to různé: někteří šli, někteří nešli. Já jsem o to strašně stála, protože jsem chtěla tu atmosféru nasát, tak jsem šla.

Spoustu lidí to dost překvapilo. Hledali sportovce, a místo nich najednou vy. Nezdálo se vám to hloupé?
Tam nebyli jenom sportovci, tam bylo celé vedení olympijského výboru, předsedové sportovních svazů a podobně.

Prezident Václav Klaus, který tam byl také, o to nestál?
To nevím, byl na tribuně.

Ve středu začne nový školní rok. Dětem na druhém stupni základních škol přidáváte hodinu výuky týdně navíc. Proč? Za to vás nebudou mít zrovna rády.
Na první pohled to samozřejmě vypadá, že je to bude víc zatěžovat.

Ale ono je to pro ně dobře. Faktem je, že se tím vyrovnají šance dětí z druhého stupně základních škol s jejich vrstevníky, kteří studují víceletá gymnázia. Ti mají víc hodin výuky a i to je důvod, proč mají větší znalosti. Loni jsme přidali dvě hodiny pro osmé a deváté třídy, letos jednu v sedmé třídě.

Dětem na základních školách sice přidáváte hodiny, aby toho uměly víc, ale na druhou stranu pak nedostávají šanci studovat to, co doopravdy chtějí. Kdy z českého školství zmizí rarita, tedy přijímací zkoušky na střední školy?
Ona to není česká rarita. Něco podobného existuje v celé řadě zemí, protože tu vždycky bude celá řada elitních škol, na které se zkrátka nedostane každý.

A kdy přijímací zkoušky zmizí? To záleží na těch školách. Zkoušky nejsou povinné, školy je nemusí pořádat.

Takže se nikdy nedočkáme toho, že by se na střední školu dostal každý, kdo se přihlásí?
Nikdy, to zkrátka není možné. Vždycky tu budou školy, o které je mimořádný zájem, takže se na ně prostě nedostane úplně každý zájemce.

A myslíte si, že je normální, když o osudu dětí rozhoduje třeba jedna nepovedená zkouška v době, kdy je jim teprve patnáct?
Nemusí to nutně změnit jejich osud. V současné době je na střední školy přijímán značný počet přihlášených.

Samozřejmě ne každému se podaří dostat na tu školu, na kterou chce. Může ale jít jinam.

Má jít třeba místo na gymnázium na průmyslovku nebo na učební obor? To je výběr?
Největší zájem je právě o víceletá gymnázia. A já si nemyslím, že by bylo zdravé, kdyby na víceletých gymnáziích studovala třeba čtvrtina všech dětí. To by nám potom ze škol vycházel obrovský počet těžko zaměstnatelných lidí.

V čem je nový vládní program například právě v oblasti školství jiný než ten předešlý?
Na ten předchozí program navazuje, protože se nám v uplynulých dvou letech podařilo většinu záměrů splnit. V žádném případě se od předchozího neliší v tom smyslu, že by ustupoval od některých myšlenek nebo že by je zásadním způsobem přehodnocoval.

Je v tom programu něco, co se v minulé vládě dělat nemohlo?
Ne. Nevybavuji si nic, co bych v minulé vládě dělat nemohla.

Takže je to v podstatě totéž?
Neříkám totéž, je to pokračování předchozího programu.

Souhlasíte tedy s tím, že Grossova vláda je stejná jako Špidlova, jen bez Špidly?
Nesouhlasím, protože ono to zdaleka tak není ve všech ostatních resortech. Já jsem v tuto chvíli hovořila pouze za resort školství.

Kde tedy vidíte ten velký rozdíl?
V obou těch vládách má rozhodující slovo sociální demokracie, která svůj program nezměnila. Tím pádem nelze počítat s tím, že by se nová vláda programově nějak rozcházela s tou předchozí. Ten program je ale mnohem konkrétnější a jsou tam trochu jiné priority.

Kdybyste si měla vybrat, v čem byste našla ten zásadní rozdíl mezi Grossovou a Špidlovou vládou?
Největší chybou minulé vlády a samozřejmě v jejím čele Vladimíra Špidly bylo to, že ta vláda udělala kus dobré práce, ale nedokázala tu práci veřejně obhájit.

Takže hlavní rozdíl je v tom, že se pan Gross umí lépe obléct a mluvit v televizi?
Rozhodně to nespočívá v tom, že pan Gross se umí lépe obléct a mluvit v televizi, ale spočívá to v tom, že pan Gross je všeobecně komunikativnější než Vladimír Špidla.

Čili zásadní rozdíl proti minulé vládě je, že Gross umí mluvit lépe než Špidla?
Ne, není to v tom, že umí lépe mluvit, ale že umí srozumitelněji vysvětlovat, proč některé kroky vláda podnikla a jaké jsou její výsledky.

Když mluvíme o tom, že nynější premiér umí tak dobře věci vysvětlovat a obhajovat, jak si vysvětlíte, že politik s takovým nadáním si za šéfa úřadu své vlády vybral člověka s minulostí, jakou měl Pavel Přibyl?
Neumím to vysvětlit, protože neznám jeho pohnutky, proč to udělal. Vím jen, že s ním spolupracoval léta a že ho znal jako schopného manažera a státního úředníka.

Od premiéra Grosse to byla bezesporu chyba, ale napravil ji. Jak bych to řekla: nikdo není dokonalý.

Vy jste hlasovala pro Přibyla?
Ano. Ale nikdo z nás neměl informace o jeho minulosti.

Vy jste nevěděla, co to je za člověka nebo co dělal před 15 lety?
Nevěděla.

Kdybyste to věděla, hlasovala byste pro něj?
Kdybych o tom věděla, asi bych o tom hovořila s premiérem a snažila se ho přesvědčit o tom, aby takové rozhodnutí nedělal.

Zkuste odpovědět jasně. Hlasovala byste proti?
Pravděpodobně bych se zdržela hlasování.

Proč ne proti?
Funkce vedoucího Úřadu vlády je velice úzce spojena s osobou premiéra. Zatím to bylo vždycky tak, že je to premiér, kdo si ho vybírá.

V pražské ČSSD, které předsedáte, teď máte podobný problém. Dalším mužem, který velel za komunismu "mlátičkám" z Pohotovostního pluku, je váš pražský radní Jan Slezák. Jak to budete řešit?
Já musím především s panem Slezákem mluvit a některé věci si ověřit. On je v tuto chvíli v zahraničí.

V pondělí bude o této záležitosti jednat klub zastupitelů hlavního města společně s předsednictvem krajského výkonného výboru.

Už máte informace, co přesně pan Slezák dělal v roce 1989?
Tyto informace dostaneme v pondělí na tomto jednání. Je to velký problém, ale musíme si uvědomit, že pan Slezák zastává trochu jinou pozici, než zastával pan Přibyl. On je ve volené funkci.

Takže když sám nebude chtít, k odstoupení ho donutit nemůžete?
Ne.

Myslíte si, že má člověk s takovou minulostí co dělat v dnešní politice?
Pan Slezák je člověk, který udělal bezesporu velký kus práce. Já ho znám jako radního zodpovědného za školství a musím říct, že ho považuji za jednoho z nejlepších. Z tohoto důvodu mě to celé mrzí, jeho minulost je samozřejmě problém.

Myslíte, že máte v sociální demokracii takových překvapení víc?
Pevně doufám, že ne. Už jsem překvapená až dost.

Politika řeší případ údajné korupce a obvinění, které vůči ODS vznesl poslanec Zdeněk Kořistka. Komu věříte víc? Kořistkovi, nebo lidem z ODS?
Já jsem neseděla pod tím stolem, u kterého jednali. Na druhou stranu musím říct, že mi výpovědi vyslanců ODS připadají poněkud nevěrohodné.

Nejdříve tvrdili, že žádná schůzka nebyla, pak se ukázalo, že schůzka byla, potom tvrdili, že mu nenabízeli nic, potom připustili, že mu nabízeli nějaké zajímavé místo v diplomatickém sboru. Přiznám se, že si dokážu představit, že se něco takového stalo.

Vy si tedy neděláte iluze, že by něco takového nebylo v Česku možné?
Ne.

Chtěl někdy někdo koupit váš hlas?
Nikdy se mi to nestalo, ale já nepatřím zrovna k typu lidí, u kterých by se o to někdo chtěl pokoušet.

Dal vám někdy někdo z kolegů v osobním rozhovoru jasnou odpověď "Ano, mě chtěli koupit"?
Ano, to jsem zažila.

A kdo vám to řekl?
Nezlobte se, to nemohu říct.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video