Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bushova strana se děsí voleb do Kongresu

  1:00aktualizováno  1:00
Za tři týdny prohrají američtí republikáni kongresové volby. Z prezidenta Bushe se stane dost bezmocná postava, která bude muset už jen nějak doklepat zbývající dva roky ve funkci. Myslí si to nejen demokraté, ale i mnozí Američané. Ba počítají s tím už i někteří republikáni.

Politiku prezidenta Bushe dnes schvaluje jen asi třetina Američanů. | foto: Reuters

Poslední obětí předběžné republikánské smiřovačky s realitou je ohijský senátor Mike DeWine. Jeho demokratický sok Sherrod Brown jej v průzkumech tvrdě poráží.

Lídři Republikánské strany se proto rozhodli utáhnout kohoutek finanční podpory pro DeWinovu kampaň a přesměrovat peníze tam, kde se naskýtá větší šance.

Seznamu věcí, které drtí pověst americké pravice, vévodí vleklá válka v Iráku, kde už pomalu zahynulo tolik Američanů jako při teroristickém útoku 11. září 2001. Brzy jich bude na tři tisíce.

Dále je tu korupční skandál kolem lobbisty Jacka Abramoffa, který před pár dny zaznamenal další oběť, mocného republikánského kongresmana Boba Neye. Ten před soudem přiznal, že od Abramoffa přijímal úplatky a pak hlasoval v souladu s tím, jak si lobbista přál.

Vše zatím končí nezvládnutým skandálem kolem kongresmana Marka Foleye. Ten léta sexuálně obtěžoval nezletilé poslíčky na stážích v administrativních budovách Kongresu ve Washingtonu. Vedení sněmovny ho nechávalo být, i když o jeho počínání muselo vědět. - více zde

Už nám pšenka nekvete
Nutno vysvětlit, že když se řekne USA a volby, ve světě se zájmu těší především volby prezidentské. Má to logiku, neboť to na kolbišti stojí víceméně dva kandidáti. Každý má svoje osobní rysy a politickou orientaci. A vítěz se stane nejmocnějším politikem světa.

Volby kongresové, konané v polovině prezidentského mandátu, jsou pro svět méně čitelné. Jenže svým politickým dopadem jsou alespoň pro Spojené státy podobně důležité.

Hlasuje se o všech 435 zákonodárcích ve Sněmovně reprezentantů a také o třetině z padesáti senátorů. 

Ve 20. století vznikla tradice, že lidé dávají svoje hlasy opačné straně než té, z níž pochází prezident.  V posledních letech však věci vypadají jinak. Republikáni mají většinu v obou komorách Kongresu. I proto zákonodárci hladce Bushovi schvalovali všechno, co navrhl.

A právě to se může změnit, pokud demokraté, jak se víceméně očekává, za tři týdny uhájí všechna svoje křesla a dalších patnáct získají ve Sněmovně reprezentantů a šest v Senátu.

Terorismus? Okrajové téma
Ještě v září se zdálo, že si republikáni navzdory nízké Bushově popularitě - dnes jeho politiku schvaluje asi třetina Američanů, před čtyřmi lety touto dobou to byly třetiny dvě - 7. listopadu neuříznou ostudu.

Zmařený útok na letadla na trasách přes Atlantik a dohoda o vyslýchacích metodách pro zajaté teroristy posílily jejich tradičně silnou stránku: že jsou v době války proti teroru schopnější stranou.

Ale zčistajasna udeřil hrom v podobě odhalení, že kongresman Foley toužil po nezletilých chlapcích.  Svou funkci sice tento člověk už složil a odporoučel se do protialkoholické léčebny, ale šéf sněmovny Dennis Hastert čelí výzvám, aby též odešel. Prý o všem věděl a nezasáhl včas. Sněmovní etický výbor ho proto už začal vyšetřovat.

Republikánští lídři ve sněmovně podle Nancy Pelosiové, šéfky sněmovních demokratů, "jen potvrdili svou zaběhlou praxi chránění členů své strany".

"Foleyho skandál změnil hlavní téma kampaně. Místo národní bezpečnosti, kde jsou republikáni tradičně silní, se mluví o jejich selhání ve Washingtonu a o zadrhnutí v Iráku," napsal před pár dny Fred Barnes, šéfredaktor vlivného konzervativního týdeníku Weekly Standard.

Tři týdny jsou ještě dlouhá doba. Co kdyby, ptá se Barnes, republikáni těsně před volbami vytáhli zajíce z klobouku, třeba v podobě polapeného Usámy bin Ládina? Inu, to by vskutku mohlo vše obrátit naruby.

Jenže i sám Barnes uznává, že na takového zajíce to nevypadá. "Republikáni a konzervativci se musí připravit na špatné zprávy z volební noci," uzavírá.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.