Bushova Amerika bude pro svět jiná

Svět se připravuje na to, že Amerika George Bushe bude jiná než Amerika za Billa Clintona. Hlavy desítek zemí - od čínského i vietnamského prezidenta přes obě znepřátelené strany izraelsko-palestinské fronty až po tak podivné gratulanty, jakými jsou šéfové afghánského Talibanu - odesílaly včera Bushovi blahopřání s ujišťováním, že se těší na budoucí spolupráci. Zdá se, že mnozí by však raději posílali gratulace Alu Goreovi. Bush vnese do světa nejistotu a nové prvky: je neznámý, sám nezná svět a jeho zahraniční politika se bude lišit od té, která po uplynulých osm let přicházela z Washingtonu.

Lidé z Bushova tábora během kampaně opakovaně dávali najevo, že Spojené státy George Bushe budou definovat své zájmy mnohem ostřeji, než je tomu nyní zvykem. Nový prezident bude podle nich na rozdíl od Billa Clintona více sledovat zájem vlastní země a bude jej hájit mnohem důrazněji. Chce více spoléhat na sílu a méně na trpělivou diplomacii.

První, co však pod dojmem nekonečně protahovaných voleb nyní svět napadá, je legitimita Bushova vítězství. Zatímco politici gratulují, média v jejich zemích píšou o tom, že mandát nového prezidenta je zpochybněn, což oslabuje jeho pozici na mezinárodní scéně.

To první platí, druhé však ne.

Odborníci se shodují, že na Bushe se rychle přenese váha prezidentského úřadu a význam jeho země. "Hlavy velkých států, jako třeba Chirac nebo Schröder, na to téma budou při setkáních spolu vtipkovat," řekl mnichovský politolog Berndt Ostendorf. "Ale to nijak nenaruší profesionální vztahy. Nakonec se budou muset s USA dohodnout jako vždy." Zdá se však, že dohoda tentokrát bude o něco těžší než dříve.

Bushův Washington nebude podle předpokladů znalců dávat takovou váhu názorům spojenců, bude se řídit vlastním rozumem.

Na to nejsou především Evropané, zhýčkaní Clintonovou slabostí pro konsensus, zvyklí. Možná to nazvou i sobeckým přístupem.

Prvním příznakem nové vlny z druhé strany Atlantiku se stal náhle silně podezíravý až odmítavý pohled Američanů na obranné ambice Evropanů.

Naopak Evropa si již delší dobu srovnává v hlavě slova z Bushova štábu o tom, že nová Amerika se nebude již tak ochotně pouštět do vojenských intervencí v zámoří, nebude-li to v jejím zájmu. Objevila se i úvaha stáhnout americké vojáky z Balkánu.

Odborníci hovoří o náběhu k novému izolacionismu, který bude v příkrém kontrastu s Clintonovým globalismem a vizí "nepostradatelného národa". Mnoho expertů si povšimlo toho, že Bush se v kampani až hrdě hlásil k nezájmu o svět "mimo Ameriku". Bush však izolacionismus popírá: "Amerika nemůže kráčet sama. Izolacionismus by byl zhoubou," prohlásil ve svém prvním rozhovoru po volbách v televizi CBS.

Přesto však oznámil, že se chystá pracovat dál na deštníku protiraketové obrany, ať se Evropanům, Rusům či Číňanům líbí, nebo ne.

Některé z obav, které vstupu Bushe na scénu předcházejí, si přivodil sám svými výroky, jiné jsou vůči němu nespravedlivé.

Bush, jenž za celý život kromě cest po Latinské Americe byl v zámoří pouze třikrát, je podezírán, že nezná svět a bude stavět na týmu odborníků z éry svého otce. "Ale prezident přece nemůže záviset na tom, co mu řeknou poradci," říká profesor politických věd Jan. F. Tříska ze Stanfordovy univerzity. "Musí se umět rozhodovat sám." Současně však připouští, že před osmi lety podobné obavy předcházely příchod Billa Clintona. Neznámý guvernér z venkovského Arkansasu také ve srovnáním se světem protřelým Georgem Bushem starším vypadal jako velmi lehká váha. Teď svět mrzí, že o něj přijde.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video