Prezident své rozhodnutí zdůvodnil tím, že je v něm hodnocení vojenského velení nahrazeno názory politiků. Zdůraznil, že stažení vojáků z Iráku by uvrhlo tuto zemi do nového chaosu a posílilo by radikální skupiny.
"Navrhnout harmonogram stahování je jako navrhnout datum prohry a to by bylo neodpovědné," řekl prezident v televizním projevu krátce poté, co použil druhé veto za dobu, co je v úřadu.
"Nedává to žádný smysl - oznámit nepříteli, kdy se plánujete začít stahovat. Všichni teroristé si to pak zapíší do kalendáře, napnou své síly a začnou přemýšlet, jak svrhnout vládu a převzít nad Irákem kontrolu," poznamenal také Bush.
Vetovaný zákon o mimořádných výdajích pochází z dílny demokraty kontrolovaného Kongresu. Na bojové operace v Afghánistánu a Iráku vyčleňuje více než 95 miliard dolarů, ale skrývá v sobě i ustanovení, podle kterého má nejpozději do 1. října nastat stahování amerických vojáků. - více zde
Demokraté v Kongresu podle všeho nemají dostatek hlasů, aby prezidentské veto přehlasovali.
Americký prezident proto pozval vedení Kongresu do Bílého domu. S republikány i demokraty se chce dohodnout na zákonu, který by zajistil financování války a přitom se nevměšoval do válečných rozhodnutí a nestanovoval žádný harmonogram.
Současný zákon financování válečných operací zajišťuje jen do července, nejpozději do května by proto měl být přijat nový.
Dohoda ale zřejmě nebude jednoduchá, demokratičtí zástupci Kongresu se na možnost kompromisu dívají skepticky.
Veto přišlo brzy poté, co vysoce spolehlivá informace z úst iráckého ministra obrany naznačila, že lídr Al-Kajdy v Iráku, Abú Ajjub al-Masrí, byl zabit severně od Bagdádu. Americké úřady však informaci dosud nepotvrdily. - více zde
Násilí v Iráku poslední dobou eskaluje, jen během dubna zahynulo v zemi více než 100 vojáků.
