Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bush: Za svobodu přineseme oběti

  17:24aktualizováno  17:24
Ceremonie u příležitosti vylodění Spojenců v roce 1944 předznamenala závěr návštěvy George Bushe ve Francii. "USA přinesou všechny oběti, jichž je třeba v boji za svobodu," prohlásil v Normandii americký prezident. Pomoc v boji přislíbil i jeho francouzský kolega Jacques Chirac. Bush pak zamířil do Itálie, kde zakončí svou evropskou misi. Setká se s papežem a podepíše smlouvu o těsnější spolupráci Ruska a NATO.

"Svou svobodu budeme bránit proti těm, kteří svobodu nepodporují, a tato obrana bude vyžadovat oběť srovnatelnou s obětí našich předků. Já vám slibuji, že takovouto oběť učiníme," pravil Bush v normandské obci Sainte-Mere-Eglise.

Oslavy se zúčastnil i francouzský prezident Jacques Chirac, podle něhož Francouzi a Američané vykoření teroristické barbarství ve společném boji.

"Pokaždé, když jde o něco zásadního, můžete se na nás spolehnout, a my víme, že se můžeme spolehnout na vás," slíbil Chirac, který v  nynějším boji proti terorismu odmítl fanatismus, rasismus a xenofobii.

Sainte-Mere-Eglise leží poblíž pláže Utah Beach, jedné z pěti normandských pláží, kde se 6. června 1944 vylodily desetitisíce amerických, britských a kanadských vojáků.

Americký prezident odsud odletěl vrtulníkem do Colleville-sur-Mer, kde se zúčastnil ceremonie na tamním americkém vojenském hřbitově.

PREZIDENT ZAKONČÍ SVOU MISI V ITÁLII

George Bush odletěl z Francie do Říma. V Itálii zakončí prezident USA svou týdenní evropskou misi. Setká se s papežem Janem Pavlem II. a podepíše smouvu o vzniku společné rady NATO a Ruska.

Bush zažil svou první návštěvu Francie
Americký prezident přiletěl do Paříže na svou první návštěvu Francie v neděli. Tak jako v německém Berlíně a Rusku, ho ale kromě politiků čekali i demonstranti. Několik tisíc odpůrců politiky USA odpoledne protestovalo v ulicích Paříže a v Caen v Normandii.

Bush mezitím jednal v Elysejském paláci se svým francouzským protějškem Jacquesem Chirakem. Oba prezidenti se prošli palácovými zahradami a poté zasedli k pracovní večeři.

Bush a Chirac se v Elysejském paláci shodli na potřebě dalšího boje proti terorismu. Od obou státníků rovněž zazněl apel na Indii a Pákistán, aby usilovaly o vyřešení vzájemného konfliktu u jednacího stolu. Bush a Chirac hovořili po své schůzce o atmosféře přátelství a porozumění. Sporné body naznačil francouzský prezident, když se zmínil o amerických clech na dovoz oceli či o amerických přístupech k ochraně životního prostředí.

Bush na společné tiskové konferenci ocenil Francii jako rozhodného spojence v tažení proti terorismu. Zároveň varoval, že po bezprecedentních útocích na New York a Washington z loňského 11. září trvá nebezpečí dalších atentátů. Chtěli by udeřit znovu. Jsou to chladnokrevní zabijáci, prohlásil americký prezident o teroristech.

Terorismus stále existuje, podpořil Bushova slova francouzský státník. Zdůraznil, že světoví vůdci proto musí věnovat tomuto problému pozornost a musí být odhodláni terorismus vykořenit. Na adresu Indie a Pákistánu vyslali Bush se Chirakem výzvu, aby spor o Kašmír byl řešen u jednacího stolu. Americký prezident přitom vyslovil znepokojení nad víkendovými pákistánskými zkouškami raket; za podstatnější však označil potřebu, aby pákistánský prezident Parvíz Mušaraf usiloval o zastavení útoků separatistů v indické části Kašmíru.

Bushův Boeing Air Force One dosedl na pařížské letiště Orly, kde byla při této příležitosti posílena policejní ochrana. Stroj pak dojel před pavilon pro čestné hosty, vyhrazený pouze pro oficiální přijetí. Amerického prezidenta, jehož doprovází choť Laura, přivítal šéf francouzské diplomacie Dominique de Villepin.

BUSH V EVROPĚ

I Evropa je ohrožena, varoval Bush

Putin i Bush jsou se summitem spokojeni

Protiamerické protesty
Největší demonstrace se uskutečnila na pařížském náměstí Republiky, kam přišlo podle odhadů policie protestovat 4500 lidí. Demonstraci svolalo několik desítek pacifistických, levicových a krajně levicových organizací, odpůrců globalizace, ochránců lidských práv a odpůrců rasismu.

Demonstranti při pochodu na náměstí Bastilly vyjadřovali svůj nesouhlas s Bushovou bezpečnostní politikou a dávali hlasitě najevo, že Spojené státy se pod pláštíkem válečného tažení proti terorismu podle nich údajně snaží o ovládnutí světa. Mnozí také odmítali fakt, že Bush patří k zastáncům trestu smrti.

Za "vrahy" a "zločince" označili demonstranti nejen Bushe, ale i izraelského premiéra Ariela Šarona, ruského prezidenta Vladimira Putina a vlastního nedávno znovuzvoleného prezidenta Jacquesa Chiraka. Podle očitého svědectví zpravodajky ČTK bylo v davu také množství Francouzů arabského původu, kteří odmítali postup Izraelců proti Palestincům na Blízkém východě.

Další velká demonstrace se proto v neděli uskutečnila v Caen v Normandii, kde se podle odhadů policie sešlo 1100 lidí. Na tamním náměstí Odboje protestovali rovněž "proti Bushově strategii ovládnutí světa". Na demonstraci přednesl svůj projev i nejznámější francouzský bojovník proti globalizaci José Bové.

V Paříži se navíc kolem poledne sešlo několik desítek odpůrců trestu smrti na grenellském mostě u zmenšené verze Sochy Svobody. Na most pověsili 152 papírových lidských figurín, které měly znázorňovat počet lidí popravených v Texasu v době, kdy byl v tomto americkém státě Bush guvernérem.

Návštěvu Bushe provázejí přísná bezpečností opatření. V Paříži bylo vysláno do ulic na 3500 policistů, kteří dbají na pořádek při demonstracích a hlídají okolí Elysejského paláce a nedaleké americké ambasády. V této části Paříže bylo rovněž uzavřeno několik stanic metra.

Šéf Bílého domu odjel z Ruska spokojen
Mimořádně pozitivní dojmy si prý po čtyřdenní návštěvě z Ruska odvezl americký prezident. Spokojen prý byl nejen s politickým jednáním a rozhovory v Kremlu, ale nadchla jej i nabitá kulturní část programu.

Nedělní pobyt v Petrohradě zahájil americký prezident návštěvou pravoslavného chrámu. Společně s manželkou Laurou se zúčastnil bohoslužby v Kazanské katedrále, která je hlavním chrámem města.

Bushovi se zúčastnili liturgie, kterou sloužil metropolita ladožský a petrohradský Vladimir. Laura měla v souladu s ruskými pravoslavnými kánony na hlavě šátek. Metropolita po bohoslužbě daroval Bushovi broušené velikonoční vajíčko.

Po prohlídce chrámu se americký prezident vyslovil proti novým pákistánským zkouškám raket. "Vyslovili jsme vážné výhrady. Věříme, že tyto zkoušky nebudou brány jako provokace," řekl.

Bushovi také navštívili petrohradskou synagogu, kde se setkali s představiteli největších židovských obcí v Rusku. Petrohradská židovská obec má zhruba 100 tisíc členů.

Oba prezidenti se také prošli Petrohradem k Chrámu Spase na krvi, který se nachází poblíž Ruského muzea. I to dnes šéf Bílého domu navštívil. Před odletem na letiště společně s Vladimirem Putinem a jeho ženou Ljudmilou Bushovi poseděli u čaje.

Několik tisíc odpůrců politiky USA odpoledne protestovalo v ulicích Paříže a v Caen v Normandii. (26. května 2002)

Americký prezident George Bush přiletěl do Paříže na svou vůbec první návštěvu Francie. Bush se svým francouzským protějškem Jacquesem Chirakem sešel na jednání v Elysejském paláci. (26. května 2002)

Americký prezident George Bush pronáší proslov při své návštěvě Francie v normandské obci Colleville-sur-Mer, kde uctil památky vojáků padlých za 2. světové války. (27. května 2002)

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.