"Vůlí Spojených států nikdy neotřesou."
U nové španělské vlády však jeho apel velké pochopení nezískal. Příští španělský premiér José Luis Zapatero ve středu Bushovu výzvu odmítl.
"Moje stanovisko je naprosto jasné a rozhodné. V otevřeném dialogu ho vysvětlíme všem vládám," řekl Zapatero rozhlasové stanici Onda Cero. Jednotky chce stáhnout, pokud nepřejde správa Iráku pod OSN. Bílému domu na Španělsku záleží, a proto možná navrhne v OSN novou rezoluci o Iráku.
Španělsko se trhá od Ameriky
Roztržka, k níž se schyluje, může přesáhnout rozměr bilaterálních vztahů těchto dvou zemí, narušit koalici v Iráku a ohrozit transatlantickou koalici.
Mohou za to madridské atentáty, jež si před týdnem vyžádaly smrt 201 lidí a zároveň překvapivě zvrátily výsledky španělských voleb a vynesly do sedla opozici. Zapatero mluví jasně a tvrdě, když vysvětluje, proč hodlá už brzy stáhnout z Iráku kontingent španělských vojáků.
"Válka v Iráku byla katastrofa. Okupace Iráku je také katastrofa. Války, jako je ta v Iráku, nejsou k ničemu, leda k šíření nenávisti, násilí a teroru," charakterizoval situaci Zapatero v rozhlasové stanici Cadena Ser po svém vítězství.
To se pro Washington a nakonec i pro Londýn rovná podrazu. Případný odsun 1300 Španělů - tedy jen malé procento z celkového počtu cizích vojáků - by podle nejvyššího důstojníka armády USA v Iráku generála Ricarda Sancheze neměl mít žádný vážný dopad na bezpečnostní situaci v této arabské zemi.
George Bush a britský premiér Tony Blair se však bojí něčeho jiného. Španělské ne by mohlo spustit lavinu. I další spojenci by mohli kvůli Madridu začít pod tlakem veřejnosti zvažovat ukončení své vojenské přítomnosti v Iráku.
Bush v úterý záměr příštího španělského premiéra přímo nekomentoval a vyjádřil naději, že Madrid zůstane po boku Washingtonu. Apeloval, aby se žádné koaliční jednotky z Iráku nestahovaly. "Požádal bych je, aby mysleli na irácké občany, kteří nechtějí, aby se lidé stahovali, protože chtějí být svobodní," řekl Bush po setkání s nizozemským premiérem.
Jeho "rada" byla sice adresována Nizozemcům, ale mířila i do Španělska. "Není možné dovolit teroristům, aby si mysleli, že ovlivňují volby nebo politiku. To by byl hrozný signál," řekl. Zapatero však zůstává neoblomný. "Moje stanovisko je naprosto jasné a rozhodné. V otevřeném dialogu ho vysvětlíme všem vládám," řekl stanici Onda Cero.
Mezitím se pustil i do Bushe a Blaira. "Budou muset dospět ke značné sebekritice, pokud se týká války v Iráku. To prostě nejde, jen tak bombardovat nějaký národ. Budou muset přemýšlet a udělat sebekritiku, aby se to už víckrát neopakovalo," zdůraznil.
Bush to zatím nekomentoval, ale promluvili jiní významní američtí činitelé a naznačili, že by to Španělsku nemuselo projít tak hladce. Předseda zahraničního výboru Senátu Richard Lugar řekl, že odchodem z Iráku by se španělská pozice v NATO a v Evropě oslabila. "Pro Spojené státy by to bylo zklamání, ale myslím, že by především Španělsko muselo pečlivě přehodnotit svou roli v Evropě," uvedl.
I někteří odpůrci války v Iráku naznačují, že stáhnout nyní všechny zahraniční jednotky z této země by se rovnalo katastrofě. Experti zdůrazňují, že cizí vojenská přítomnost v Iráku je nezbytná z bezpečnostních důvodů a může skončit až poté, co si budou sami Iráčané schopni bezpečnost zajistit. Ale i tak bude muset nastat ještě nějaké přechodné období.
