Jako strom
Vývoj ukazuje, že myšlenka prosperity a blahobytu za každou cenu, bez ohledu na lidi či Zemi, se dostává na mělčinu. Není to nijak překvapující, vždyť jen blázen si může myslet, že jeho stromy porostou do nebe. A jen šílenec tomu uvěří.
Bush vs. Gore
K současnému stavu přitom vedla dlouhá cesta, a je škoda, že řešení se (možná) bude hledat až skutečně na jejím konci. Přitom Amerika (a s ní celý svět) měla šanci volit změny už dříve - a naposledy při prezidentských volbách - kdy proti sobě stáli Bush, kterého návod na vedení světa známe a vidíme, a Albert Gore, jehož myšlenky, zvlášť dnes, stojí za připomenutí. V knize Earth in the balance (New York, Plume - Penguin, 1993, u nás Země na misce vah) hledá řešení vedoucí k trvalé udržitelnosti života, pomocí daňového zvýhodnění recyklace před užíváním nových zdrojů, zvýhodnění hromadné kolejové dopravy a znevýhodnění individuálního automobilizmu, zvýhodnění šetrnosti a odstranění nadbytečného konzumu třeba zdaněním půjček a osvobozením úspor od daní, omezení té nejzhoubnější reklamy. Že Gore přirovnává konzumenta zboží ke konzumentu drog, jste možná slyšeli.
Nové póly
Vidíme, že v oněch volbách proti sobě stály dvě rozdílné ideje, i když se dost zásadně netýkaly dělení napravo či nalevo. Spíš s přírodou, lidsky, nebo proti ní, technicky. Myslím, že toto je předobraz budoucího politického a ideologického směřování - buď pro lidi jako biologický druh, obývající jednu planetu v jednom čase, nebo pro bohatství, kradené přírodě a druhým lidem, sledování zájmů konzumu ve prospěch jakýchsi nadlidí. S tím, jak vidíme zhoršující se zdravotní stav Země a zároveň povětšině, na rozdíl od očekávání, chudneme, se může vyhraněnost těchto dvou pólů stupňovat. Nové názorové hranice se rýsují.
