Také viceprezident Dick Cheney a další přední představitelé Bushovy administrativy vzali v neděli útokem oblíbené televizní diskusní pořady, aby dosvědčili řadu úspěchů, které jejich šéf zatím dosáhl na politickém nebi.
Ekologové a zástupci demokratické strany však namalovali podstatně temnější obraz Bushových 100 dnů u moci. Pochyby vzbudilo také několik Bushových rozhodnutí ohledně Koreje, Blízkého východu a Číny.
Šéf prezidentské administrativy Andrew Card zdůraznil, že Bushovým největším úspěchem byla změna kultury v americkém hlavním městě. "Civilnost se vrátila zpět do Washingtonu... a to znamená, že můžeme pracovat pro americký lid," řekl Card v televizi CBS.
"Nemyslím, že to je až tak dobře," oponoval mu vůdce demokratů ve Sněmovně reprezentantů Richard Gephardt ze státu Missouri. "I přesto, že prezident Bush má vlastní standardy... nepřizpůsobil se... Je tady podstatně více civilnosti, než je zapotřebí," dodal.
Podle průzkumu veřejného mínění popularitu Bushovi přineslo jeho úsilí prosadit snížení daní, které podle stávajících signálů zřejmě skončí v Kongresu úspěchem. Také postoj jeho administrativy při jednání s Pekingem v případě vynuceného přistání amerického špionážního letadla na čínském území přineslo šéfovi Bílého domu i přes rozpaky demokratických politologů pozitivní ohlas veřejnosti.
Ekologové jsou zděšeni
Zato rozhodnutí na ekologickém poli vynesla Bushovi pískot ochránců přírody, obyčejných Američanů i evropských spojenců. Řada ekologických skupin vyděšená předtuchou, že prezident by mohl mít daleko větší slabost vůči průmyslovým gigantům, než očekávala, zaktivizovala "zelené" politické spektrum, které vzápětí přisoudilo Bushovi přezdívku "Toxický Texasan" nebo "nejhorší prezident-ekolog všech dob". Téměř 20 amerických organizací pro ochranu životního prostředí zahájilo v polovině dubna televizní kampaň proti ekologické politice prezidenta Bushe.
Ekologové odsuzují zvláště jeho rozhodnutí nestanovovat závazné omezení emisí oxidu uhličitého a nenařizovat snížení přijatelné úrovně arzénu v pitné vodě. Ochránce životního prostředí také znepokojuje Bushovo odhodlání umožnit těžbu ropy a plynu na chráněném území na Aljašce. Podle jejich názorů ani nedávná energetická krize v Kalifornii není dostatečným důvodem k rozšíření vrtů a devastaci přírodních parků.
Rozpaky vzbudilo i rozhodnutí o Tchaj-wanu
Kontroverzním názorům se nevyhnula ani Bushova zahraniční politika. Rozpaky vzbudilo především jeho rozhodnutí prodat Tchaj-wanu, který Čína považuje za svoji odpadlickou provincii, zbraně v hodnotě zhruba čtyř miliard dolarů. Ještě silnější kritika se snesla na Bushe za jeho prohlášení, že USA "podniknou cokoli, aby pomohly Tchaj-wanu ubránit se". Peking okamžitě varoval, že prodej zbraní ostrovanům by mohl zničit čínsko-americké vztahy.
Bush se vzápětí pokusil zmírnit své prohlášení ohledně připravenosti americké armády pomoci při obraně Tchaj-wanu. Odborníci však přiznali, že prezident svým vyjádřením překročil problematickou hranici. Varovali, že Peking z obavy přes spojenectvím Tchaj-wan-USA ještě posílí vazby na dříve proklamované strategické spojenectví Čína-Rusko, jehož tmelícím materiálem a jediným skutečným pilířem je odpor vůči americké dominanci.
