Žádný americký prezident dosud nepřišel s tak nákladným projektem. Bush slíbil, že na výstavbu svého centra vybere pět set milionů dolarů. Mimochodem, to je asi pětkrát víc, než má stát nová Národní knihovna v Praze na Letné.
Součástí Bushovy knihovny má být i muzeum a institut, který by podporoval prezidentovy myšlenky a jeho politiku. "Chtěl bych za sebou nechat jako dědictví think tank, místo, kde mohou lidé diskutovat o svobodě," řekl Bush už loni CBS.
O tom, kde bude knihovna stát, se dlouho diskutovalo. Nakonec zvítězila Jižanská metodistická univerzita (SMU) v Dallasu. Na ní studovala Bushova manželka Laura a univerzitu podporoval i Dick Cheney v dobách, kdy řídil společnost Halliburton.
Někteří profesoři vidí v Bushově institutu příležitost, jak se zviditelnit a přitáhnout badatele, ale jiní se ptají, co za to bude muset univerzita obětovat. Dva profesoři teologie například zapochybovali, zda se nespojí s "dědictvím rozsáhlého násilí, ničení a smrti, které přinesla Bushova vláda".
Američtí prezidenti budují své knihovny už tradičně. První postavil Franklin Roosevelt, který své písemnosti zveřejnil dobrovolně, ale od aféry Watergate jsou prezidentské texty ze zákona veřejným majetkem.
Bush se sice snažil prosadit vyhlášku, která by jeho dokumenty držela v tajnosti ještě léta po jeho odchodu, ale demokratický Kongres ji v polovině března smetl ze stolu.
Celkem dvanáct prezidentských knihoven opatruje přes čtyřicet milionů stránek textu, deset milionů fotografií a pět tisíc kilometrů filmu. Uchovávají i osobní předměty prezidentů, jejich sbírky a dary. Často se stávají místem posledního odpočinku bývalého prezidenta.
