Bush se připravuje na válku s Irákem

  • 143
Americký postoj k Iráku se nemění. Kvůli budoucnosti naší civilizace nesmíme dovolit, aby nejhorší vládci světa mohli vyvíjet nejhorší zbraně, řekl o víkendu Bush. USA dávají stále více najevo, že jsou ochotny zahájit válečný konflikt proti Iráku i přes odpor svých spojenců. Nejprve v sobotu vystoupil americký prezident George Bush s prvním projevem po pátečním ústupku Bagdádu, který dal najevo ochotu vpustit do země pozorovatele OSN. Bush to rozhodně odmítl.

"Nic se nemění," odpověděl novinářům, kteří se ho ptali na otázku politiky vůči Iráku. "Jsem trpělivý, použiji všechny nástroje, které máme, abychom se vyrovnali s hrozbou," řekl. Zahraniční pozorovatelé z toho usuzují, že Bush již prakticky najisto počítá s ozbrojenou variantou řešení sporu.

Britský list The Observer například citoval nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí, podle něhož se očekává, že Bush přijde s konečným rozhodnutím do konce srpna. Válka by pak mohla začít už v zimě příštího roku.

Předseda zahraničního výboru amerického Senátu Joseph Biden pak včera v americké televizní stanici NBC prohlásil, že válka s Irákem je pravděpodobná.
"Otázkou je, jestli ji povedeme sami, nebo se spojenci, jak dlouho bude trvat a kolik bude stát peněz."

Biden vedl minulý týden v Senátu jednání o možné roli USA v tomto konfliktu, přičemž většina senátorů bez stranického rozdílu vyjadřovala Bushovi podporu. "Všichni si velmi přejeme změnu režimu (v Iráku)," prohlásil v televizi ABC vůdce demokratické většiny v Senátu Tom Daschle.

Připomněl však, že rozhodnutí nasadit takové množství vojáků a techniky nutné ke svržení diktátora musí nejprve schválit Kongres.  Senátoři rovněž zdůrazňují, že před zahájením jakékoli operace bude muset Bush více udělat pro to, aby přesvědčil veřejné mínění o její nutnosti.

Již nyní je však jisté, že případný plán na invazi by se setkal s rozhodným odporem mnoha dřívějších spojenců. Nemohl by například počítat s podporou spojence z války minulé, Saúdské Arábie, jejíž ministr zahraničí Saúd al-Fajzál o víkendu prohlásil: "Vměšování se do záležitostí Iráku by bylo škodlivé i pro ostatní země v regionu."

Také německý kancléř Gerhard Schröder varoval před diskusemi o intervenci bez toho, že by byly zváženy všechny důsledky. Ani hlasy z Tokia neznějí pro Washington nijak povzbudivě. Předseda Liberální strany japonského premiéra Juničira Koizumiho Taku Jamasaki včera interpretoval stanovisko vlády tak, že by se k útoku připojila pouze v případě mezinárodní podpory.

Od Američanů se navíc odklánějí i jejich největší spojenci - Britové. "Jack Straw vždycky tvrdil, že cílem naší politiky není změna režimu v Iráku," citoval The Observer vysokého úředníka na ministerstvu. Podle listu hrozí v tomto směru spojencům vážný rozkol.

Podle jiných zdrojů ovšem chystá premiér Tony Blair na letošní podzim kampaň, která by měla zvýšit veřejnou podporu pro případný útok a účast Británie na něm.

Nabídku Bagdádu, aby se účastnil jednání o návratu zbrojních inspektorů, včera rovněž odmítl Hans Blix, šéf ověřovací a inspekční komise UNMOVIC. Je ochoten se vrátit pouze v případě, kdy jeho příjezd nebude doprovázen žádnými předběžnými podmínkami. Blix svůj krok odůvodnil tím, že jeho účast na jednáních by v případě jejich krachu válku spíše ještě uspíšila.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video