Podle předpokladů se jednání zúčastní na 2500 delegátů a 3 tisíce novinářů, doprovodné společenské akce má zase navštívit dohromady až 12 tisíc osob.
Oč však na summitu vlastně běží?
Proč je tak významný? Účastníci Washingtonského summitu v roce 1999 rozhodli, že následující summit se uskuteční nejpozději v roce 2002. O tom, že místem konání summitu bude Praha, rozhodli na základě kandidatury České republiky ministři zahraničních věcí členských států na zasedání Severoatlantické rady v prosinci roku 2000.
Summity NATO se konají většinou v rozmezí dvou až tří let. I kdyby se v Praze letos NATO nerozšířilo a členských zemí by zůstalo devatenáct, tak Česká republika by se hostitelskou zemí mohla opět stát nejdříve kolem roku 2050.
Summit NATO, neboli setkání nejvyšších představitelů členských států NATO je nejvýznamnější politickou událostí v rámci Aliance, na které dochází k formulování strategických rozhodnutí o bezpečnostní politice NATO.
Letošní summit navíc bude významný z několika pohledů. Za prvé se na něm očekává další rozšíření Aliance směrem na východ, za druhé půjde o první vrcholné zasedání po teroristických útocích na USA, za třetí jde o první summit konaný na území postkomunistické země. Ve výčtu významů by bylo možné pokračovat dále.
Summit nebude pouze jeden
V rámci pražského summitu se navíc uskuteční několik dalších summitů. Hlavním jednáním je samozřejmě zasedání nejvyššího orgánu NATO - Severoatlantické rady. Kromě toho bude Praha hostit zasedání Euroatlantické rady partnerství, která sdružuje členské státy NATO a státy podílející se na projektu Partnerství pro mír. Již bylo řečeno, že se jedná o schůzce společné rady NATO - Rusko a dále Komise NATO - Ukrajina. Stejně tak lze předpokládat konání vrcholné schůzky NATO - EU.
Organizační zajištění summitu
Téměř před rokem jmenovala vláda zmocněncem pro přípravu summitu Alexandra Vondru, který byl v té době ještě velvyslancem ve Spojených státech. Prvního srpna 2001 začala fungovat kancelář pro přípravu summitu, která je vládnímu zmocněnci podřízena.
V jejím čele stojí ředitelka pro ekonomické záležitosti Helena Bambasová a ředitelka pro organizační a protokolární záležitosti Ivana Hlavsová. Jednotlivé oblsti přípravy summitu má dále na starosti osm koordinátorů , přičemž členění jejich agend je shodné s organizačním uspoříádaním partnerského týmu Summit Task Force mezinárodního sekretariátu v Bruselu. Vzájemné vztahy a rozdělení zodpovědnosti mezi NATO a hostitelskou zemí reguluje Memorandum o porozumění podepsané v prosinci 2001.
Koordinaci přípravy summitu na celostátní úrovni má na starosti Meziresortní výbor, jemuž předsedá vládní zmocněnec pro přípravu summitu a jsou v něm rovněž zastoupeni představitelé ministerstva zahraničí, ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva financí, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády, pražského magistrátu a Národního bezpečnostního úřadu.
Rozpočet - 800 milionů korun
Rozpočet na organizaci summitu NATO schválila Poslanecká sněmovna a činí 800 miliónů korun, přičemž Kancelář summitu NATO z této částky získala 340 miliónů korun. Zbývající prostředky dostaly k dispozici ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany a zpravodajské služby pro zajištění bezpečnosti summitu.
Z částky, kterou disponuje vládní zmocněnec a Kancelář summitu NATO, budou hrazeny pronájem, nezbytné úpravy a konferenční i kancelářské vybavení pražského Kongresového centra, přilehlých budov, zřízení a vybavení tiskového střediska a kompletní zajištění dopravy, akreditace, doprovod a komunikace delegací, pořádání společenských akcí.
Část prostředků je určena také na propagaci summitu, komunikaci s veřejností a podporu některých doprovodných akcí.
12. března 2002 5:17
