Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bush s Putinem mají o čem jednat

  15:16aktualizováno  15:16
Camp David čeká další setkání prezidentů USA a Ruska. Šéf Bílého domu George Bush uvítá vládce Kremlu Vladimíra Putina. Mají o čem jednat. Washington shání podporu pro Irák a další boj s terorem, Moskvu zase trápí Čečensko. Otázky budí i jaderný program KLDR a Íránu či blízkovýchodní krize.

Vladimír Putin vyrazil do USA už v úterý, aby se zúčastnil 58. zasedání Valného shromáždění OSN, kde přednese projev.

Jeho oficiálná návštěva USA začíná ve středu, rozhovory v Camp Davidu se budou konat v pátek a sobotu.

Ruského prezidenta v New Yorku přivítal Bushův projev. Prezident v něm požádal členské země OSN i samotnou světovou organizaci o pomoc se stabilizací a obnovou poválečného Iráku. - více zde

Ruští vojáci do Zálivu nepůjdou
Washington stojí udržování klidu v zemi pomocí armády, která na jaře svrhla režim diktátora Saddáma Husajna, miliardy dolarů. A i když se na zavádění demokracie podílí už řada spojenců, Bílý dům vítá další pomoc - vojenskou, odbornou i materiální.

Moskva nejprve válku v Iráku odsuzovala, poté svůj postoj zmírnila. Šance, že by se v Perském zálivu mohli objevit ruští vojáci, je však mizivá. "O vyslání vojáků není třeba diskutovat, prakticky to ani nezvažujeme," prohlásil Putin.

V Iráku jako v Afghánistánu
Kreml má velké výhrady, že si Washington stále ponechává politickou kontrolu nad Irákem. "Je nutné přijmout cestu nejen ekonomické obnovy, ale i politické rehabilitace. Dobrým příkladem je Afghánistán. Proč nemůžeme jít touto cestou i v Iráku?" řekl nedávno ruským novinářům.

Rychlé předání moci do rukou Iráčanů podporují kromě Moskvy i Berlín a Paříž. Bush však v OSN prohlásil, že tento krok nelze uspěchat. Francouzský prezident Jacques Chirac v následném projevu poté už poněkolikáté vybídl Washington, ať představí "realistický" časový plán.

OBCHOD STAGNUJE

Ekonomická spolupráce mezi USA a Ruskem podle expertů stagnuje. Do rozvíjejícího trhu investují více evropské než americké společnosti. O ropovodu, který by usnadnil export do Spojených států, se jen hovoří. Kvůli neshodám se také odložilo zrušení opatření z dob sovětské éry, které vymezuje obchodní styky Washingtonu s Moskvou.

O teroru a jaderných programech
Putinova zmínka o Afghánistánu vybízí k bilanci ruské účasti na Američany vyhlášené a vedné válce proti teroru, zahájené před dvěma lety po útocích na USA. Moskva si udržuje od přímé účasti odstup a podle pozorovatelů by se mohla častěji zapojovat do akce.

Další otázkou jsou postoje k problematickým jaderným programům v KLDR a zejména v Íránu, kde Rusko plánuje postavit reaktor. USA rozhodnutí už deset let kritizují. Washington se obává, že Írán, který se nedávno kvůli svém jadernému programu dostal pod mezinárodní tlak, by poté mohl vyrobit atomovou bombu. - více zde

Moskva si však stojí za slibem Teheránu, který Bush zařadil do "osy zla". Podle Kremlu navíc Západ nedokázal zabránit svým firmám, aby s islámskou zemí spolupracovali na jaderných technologiích včetně provozů, které mohou sloužit jak k mírovým, tak vojenským účelům.

ČEČENSKÁ OTÁZKA

Rusové si potřebují vyjasnit s Američany i pohled na Čečensko. Washington několikrát vyjádřil pochyby, zda politika Kremlu může po válkou zdevastované oblasti přinést mír. Americká diplomacie se po 11. září 2001 k Čečensku vyjadřovala opatrně, čímž si vysloužila ruská nařčení, že je v boji proti teroristům pokrytecká.

Rezoluce a Blízký východ
Iráku a Íránu se dotýkají i dvě rezoluce, které chtějí USA prosadit v Radě bezpečnosti OSN, kde s Ruskem patří k pětici stálých členů s právem veta. První rezoluce se týká většího zapojení světa do obnovy Iráku pod americkým vedením, která na první pokus neprošla. Druhá by pak měla zamezit dalšímu šíření zakázaných zbraní hromadného ničení.

Washington a Rusko také patří ke garantům řešení blízkovýchodní krize. Americký mírový plán nedávno skoro ztroskotal po sebevražedných atentátech na Izraelce a odstoupení palestinského premiéra Mahmúda Abbáse. Funkce se vzdal po boji o moc nad bezpčnostními složkami s prezidentem Jásirem Arafatem. Izrael dál nahání palestinské radikály, jež viní z útoků, a má spadeno i na Arafata. - více zde

Ruský prezident Vladimír Putin naslouchá v Novoogarjovu nedaleko Moskvy dotazu na tiskové konferenci, během které odpovídal americkým novinářům před svou návštěvou USA. (20. září 2003)







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.