Firma se tak podvolila tlaku Kongresu, který nasadil všechny páky, aby předání významných přístavů "do arabských rukou" zhatil. Americký prezident George W. Bush obchod podporoval. Hrozil dokonce, že případné kongresové zamítnutí přehlasuje vetem.
Tvrdil, že jeho administrativa včetně expertů CIA obchod prozkoumala a nenašla na něm nic, co by ohrožovalo bezpečnost Spojených států.
Osmdesát procent přepravních firem obsluhujících americké přístavy patří neamerickým společnostem. Bush byl však ve svém názoru osamocen a nakonec i poražen. Jeho republikánští kolegové v Kongresu jej nepodpořili a demokraté v čele se senátorkou Hillary Clintonovou byli též proti.
Podle amerického tisku to souvisí s tím, že se blíží podzimní kongresové volby a z průzkumů vyplývalo, že se obyvatelům USA obchod nelíbí. Proč musí přístavy coby vstupní brány do naší země být zrovna v rukou Arabů? ptali se Američané v novinářských anketách a nevěřili, že by nový majitelé dokázali být dostatečně horliví v potírání hrozby průniku teroristů.
Podle agentury AP také vyšlo najevo, že prezidentovi opět klesla popularita. Jen 37 procent dotázaných je s jeho působením v Bílém domě spokojeno. Je to nejnižší skóre za dobu jeho působení v Bílém domě.
V této fázi druhého funkčního období měli například bývalí prezidenti Bill Clinton a Ronald Reagan příznivé hodnocení asi od 65 procent Američanů. Richardu Nixonovi fandilo na vrcholu aféry Watergate v roce 1974 necelých třicet procent.
Dubai Ports World se sídlem ve Spojených arabských emirátech je tamější vládou vlastněná firma. K americkým přístavům se dostala v rámci transakce, při níž koupila za necelých sedm miliard dolarů jejich dosavadní majitele, britskou námořní dopravní společnost P&O.
"Dubai Ports World se rozhodla předat operace P&O v USA ekonomickému subjektu, který sídlí ve Spojených státech. Činíme tak kvůli silnému vztahu mezi Spojenými arabskými emiráty a Spojenými státy a ve snaze tento vztah zachovat," praví se stroze v prohlášení podepsaném generálním ředitelem dubajské společnosti Edwardem H. Bilkeyem.
Prohlášení bylo oznámeno jen pár hodin poté, co Bushe navštívili dva nejvyšší republikánští představitelé Kongresu senátor Bill Frist a kongresman Dennis Hastert a varovali jej, že se Kongres chystá vyhlásit Bílému domu otevřenou válku a použít při tom starý známý trik.
Kongresmani zvažovali svoje odmítnutí obchodu připojit k nouzové legislativě navyšující rozpočtové výdaje na krytí vojenských operací v Iráku a Afghánistánu, jakož i na zvládání následků loňské přírodní pohromy v New Orleansu. Tedy na věci, na nichž Bushovi záleží a dost dobře by je nemohl vetovat.
Dobrovolné ustoupení dubajské firmy tak Bílému domu ušetřilo blamáž. Prezident USA sice prohrál, ale nemusel veřejně ustoupit od hrozby svého veta. Pošramocená pověst Arabská média podle listu Washington Post postup Kongresu vesměs označují za ukázku silných protiarabských nálad v USA.
Napravit pověst velmoci, která říká, že zákony a šance platí pro všechny stejně, bude prý těžké. "Nyní nebude překvapivé, když arabští investoři zareagují v souladu s tímto zjištěním," napsal ve Washinton Postu komentátor David Ingatius. Podle něj je zejména nešťastné, že Američané obchod upřeli právě firmě ze Spojených arabských emirátů, tedy země, která patří do hrstky arabský spojenců USA.
Toho si všímá washingtonský týdeník The Weekly Standard. Jeden z příspěvků na jeho internetových stránkách připomíná, že Clintonova administrativa prodala Emirátům v roce 2000 celkem osmdesát sofistikovaných verzí bojového letounu F-16, s radary typu AESA, které stále patří mezi přísně utajované americké vojenské technologie.
Přitom se Clintonova manželka Hillary postavila do čela odpůrců obchodu s dubajskou společností. "Člověk by tedy očekával, že bude Clintonová ve jménu bezpečnosti USA požadovat také návrat těchto strojů nebo jejich roztavení," podotýká ironicky list.
První dopad na vztahy mezi oběma zeměmi už nastal. Na pondělí plánovaný start jednání o uzavření dohody o volném obchodu mezi USA a Emiráty byl odložen na neurčito.
