Bush o hypotetickém vstupu do muslimského Pákistánu hovořil v americké televize CNN.
Pákistánský vůdce Parvíz Mušaraf je přitom hlavním a velice cenným spojencem USA v oblasti. Oba politici se navíc mají v pátek sejít.
"Podnikli bychom akci nezbytnou k tomu, abychom je postavili před soud," upřesnil americký prezident, podle kterého "je nesporné, že se v odlehlých oblastech Pákistánu nachází určité nepřátelské území, které usnadňuje teroristům skrývat se".
Pobouřená reakce Pákistánu, muslimské země s více než 160 miliony obyvatel, na sebe nenechala dlouho čekat. A to navzdory tomu, že Bush v jiném vystoupení ocenil Mušarafa za jeho "upřímnou snahu předat teroristy spravedlnosti".
"To bychom rozhodně nestrpěli," komentoval Bushovo odhodlání vyslat za určitých okolností vojáky do jeho země pákistánský prezident. A dodal, že pokud by jeho lidé získali informaci o pohybu obou prominentů Al-Kajdy na pákistánském území, zatkli by je sami.
Těžko říci, zda šlo v tomto případě o Bushovu prostořekost, či spíše snahu připomenout Američanům, že jeho vláda nevzdává pětiletou honičku s Usámou bin Ládinem. Tedy s mužem odpovědným za krvavé útoky ze září roku 2001 – volby do amerického Kongresu proběhnou již zkraje listopadu.
Mohlo však jít i o vzkaz těm pákistánským lídrům, kteří podle amerických zpravodajců přistupují ke stíhání islamistických teroristů přinejmenším laxně. Jde především o pomezí s Afghánistánem, které pákistánská vláda kontroluje prakticky jen prostřednictvím dohod s místními předáky.
Nedávno totiž Islámábád podepsal novou smlouvu s kmenovými vůdci, kteří se netajili svým dobrým vztahem s talibanskými vůdci z druhé strany hranice.
Zřejmě i proto považoval pákistánský premiér Šaukat Azíz za vhodné ujistit západní spojence, že jeho země nikdy neposkytla žádnému teroristovi azyl. "Nikdy nás nic takového ani nenapadlo," nechal se slyšet premiér.
Američané by si měli postojů pákistánského vedení vážit o to více, oč se tyto rozcházejí s míněním obyčejných Pákistánců. Ti s islamistickými radikály nezřídka sympatizují a spojenectví svých vůdců se Spojenými státy považují za kolaboraci s nepřáteli islámu.
Lze proto jen těžko domyslet, jakou reakci by vyvolala reálná přítomnost amerických vojáků v Pákistánu.
