Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bush pro MF DNES: Svoboda dělá z nepřátel přátele

  1:04aktualizováno  1:04
Americký prezident Bush rozhovory neamerickým médiím zpravidla neposkytuje. Před cestou do Evropy, kterou v pondělí zahájí v Praze, však udělal výjimku. Kromě víz se mluvilo o protiraketových základnách v Polsku a v Česku. Zdálo se ovšem, že nejvíce ho baví mluvit o změnách v energetické politice USA.

Redaktor MF DNES Teodor Marjanovič se zdraví s Georgem Bushem. Musí se k prezidentovi naklonit přes stůl - Bush podává ruku poněkud zdaleka | foto: Bílý dům

SPECIÁL: Bush v Praze

Co Bush čeká od návštěvy Evropy? "Je to pro mě příležitost sejít se se starými přáteli, udělat si přátele nové," řekl Bush. "Začnu v České republice, kde se těším na setkání s prezidentem i premiérem. Zavítám tam už pokolikáté, potřetí?" zeptal se. "Aha, podruhé. Praha je krásné město."

Pak dal najevo, že na formality si nepotrpí. "Teodore, jak vám říkají?" zeptal se reportéra MF DNES Teodora Marjanoviče. "Říkají mi Tede," zněla odpověď. "Tak vy mi zase říkejte Dubya," odpověděl Bush a použil přezdívku, kterou mu říkají jeho odpůrci.

Otázka MF DNES: Na začátku jste řekl, že Vladimir Putin váš přítel.
Ano, je.

Otázka MF DNES: Nelitujete, vzhledem k jeho ostrému odporu k chystané protiraketové obraně, toho, že jste o umístění základen požádal Česko a Polsko?
Ne. Ty země jsme vybrali s cílem, aby byl systém, který bude chránit většinu spojenců v NATO, co nejefektivnější. Navíc přátelé se mohou v názorech rozcházet.

Otázka MF DNES: Zklamal vás Putin?
On se té naší protiraketové obrany obává. Soudí, že je namířena proti němu. Ale ona není. Je namířena proti lotrovským režimům. Proto jsem poslal ministra obrany Gatese, aby ruskému vedení vysvětlil náš záměr. Jsme transparentní, Rusy zveme, aby se na věci podíleli.

Otázka MF DNES: Rusové však velké nadšení nejeví.
Tede, nechte mě domluvit. Jsme naprosto transparentní. Chceme, aby měli vhled do našich technologií. Zveme je, aby přišli a vše si prohlédli. Angela Merkelová sehrála důležitou roli při navazování tohoto kontaktu. Podívejte, studená válka už skončila. Žijeme v 21. století a čelíme opravdovým hrozbám, tedy hrozbám ze strany extremistů, kteří jsou ochotni zabíjet, aby prosadili svou ideologii. Je tu spousta práce, do které se můžeme společně pustit, abychom se těchto hrozeb vyvarovali. A právě o tom chci s prezidentem Putinem dále hovořit.

Jistě se dá říct, že vztah mezi Ruskem a Západem se zkomplikoval.
To ano.

Co by se mělo udělat, aby to nepřerostlo v hlubokou a trvalou krizi?
V americko-ruských vztazích jsou věci, kde si rozumíme a kde ne. My silně věříme v demokracii. Vladimir Putin mi přitom říká, že Rusko je demokratické a že on demokracii prosazuje. Jenže my si klademe pár otázek. Poněkud jsme znejistěli například nedávno, když jsme sledovali kroky učiněné vůči Estonsku. Dále si nerozumíme ve věci Kosova. My soudíme, že by Rada bezpečnosti OSN měla schválit plán vyslance Ahtisaariho (ten předpokládá v Kosovu vznik nezávislého státu – pozn. autora). Ale nesouhlas ještě neznamená, že naše vztahy nejsou upřímné. Já si vlastně myslím, že je jednodušší nesouhlasit s někým, k němuž máte upřímný vztah. Snáze najdete společné body. Rozumíme si například v tom, že je nutné zabránit rozšiřování atomových zbraní. Hájíme také společnou pozici v diskusi se Severní Koreou.

Vaše administrativa, jak jste právě řekl, nabízí Rusku mnohé věci, aby si získala jeho podporu pro protiraketový štít. Ale zároveň se zdá, že Polsku, kde mají sila pro rakety stát, toho tolik nenabízíte. Jak vlastně chcete Poláky přesvědčit?
Lidé u nás se ani tak nebojí atomových hrozeb jako spíše Ruska. Polsko i USA jsou v NATO, takže útok na jednoho z nich by byl útokem i na toho druhého. Lepší bezpečnostní záruku už nikomu nabídnout nemůžeme. A míníme ji vážně. Nemyslím si, že Polsko teď čelí nějaké vojenské hrozbě. Doufám, že podobně uvažují i Poláci.

Při své cestě se také poprvé setkáte s papežem Benediktem XVI. Jaké hodnoty s tímto papežem sdílíte? A do jaké míry si s katolickou církví rozumíte, pokud jde o Kubu, Čínu nebo Libanon
Spojuje nás především respekt k lidskému životu. Těším se na to, až mu sdělím, co všechno chceme dělat, abychom ve světě odstranili chudobu, hlad a nemoci. Připomenu mu, že chceme na boj proti AIDS – zejména v Africe – vyčlenit třicet miliard dolarů. Mnozí lidé, kteří s tím na místě pomáhají, patří ke katolickým charitám. Řeknu mu, jak jsem hrdý na naše katolíky, kteří dobrovolně pomáhají ke zmenšení utrpení ve světě. A věřím, že i on věří – i když pochopitelně nechci mluvit za něj, prostě doufám – v univerzalitu svobody. V to já věřím rozhodně. Svoboda prostě není jen západní ideál. Dějiny navíc ukazují, že demokracie spolu moc neválčí. Svoboda je zárukou míru.

Chystaný protiraketový štít nebude chránit jihovýchodní část NATO včetně Bulharska. Mnozí lidé v této zemi jsou z toho dost nervózní. Chystáte se v tom něco podniknout?
Štít má chránit před raketami dlouhého doletu. Bulharsko bude chráněno obrannými systémy NATO. Ty mohou zneškodňovat rakety středního doletu. Právě to chci zdůraznit, až se do Bulharska vydám. Ale prvním cílem je samozřejmě přesvědčit státy ve vašem nedalekém okolí, aby nikoho neohrožovaly. Mám velkou obavu, že Írán zkonstruuje raketu s jadernou náloží, která by mohla doletět až do Evropy nebo na území kteréhokoliv jiného spojence. A my nechceme, aby někdo mohl svět vydírat.

Otázka MF DNES: Pane prezidente, bezesporu jste změnil – v dobrém či špatném – moderní dějiny. Jste spokojen se svými rozhodnutími? Posloucháte, co říkají vaši kritici ve světě?
Ano, trochu kritiky bezesporu zaznívá. Já poslouchám, co lidé říkají, ale se svými rozhodnutími jsem velmi spokojen. Naše země se stala terčem útoku a já jsem Američanům slíbil, že udělám vše, co je v mých silách, abych je ochránil. USA stále čelí hrozbě. Nejlepší způsob, jak Ameriku chránit, je proto postupovat ofenzivně a přivádět lidi před spravedlnost dříve, než nás mohou poškodit. A to nechceme dělat sami – spolupracujeme se spojenci, sdílíme zpravodajské informace, zamezujeme finančním přesunům. Udělal jsem zkrátka správná rozhodnutí. Ale klíčovou otázkou nyní je, jestli svět pomůže, aby se mladé demokracie v Iráku a Afghánistánu rozvinuly. Je přece v našem společném zájmu, aby ty demokracie přežily. Pokud si demokracie navzájem nebudou pomáhat, mám do budoucna velké obavy o stabilitu a mír ve světě. Takže svá rozhodnutí považuji za správná.

Otázka MF DNES: Nemáte pocit, že jste na globální scéně opuštěn?
Ne, vůbec ne. Tohle je dlouhodobé úsilí, do něj je zapojeno mnoho silných spojenců, v Iráku i v Afghánistánu. Stále připomínám, že čelíme mnoha hrozbám.

Zásadním tématem nadcházejícího setkání G8 budou otázky klimatických změn, přinejmenším pro německý tisk...
Vážně? Chcete asi spíše říci, že vy chcete, aby byl zásadním. Dnes (ve čtvrtek – pozn. autora) jsem představil iniciativu, jejíž podstatou je dát dohromady ty země, které vypouštějí nejvíce skleníkových plynů, a přijít s nějakým mezinárodním cílem. Jinými slovy, je třeba vytvořit něco, co jde za rámec Kjóta. Klíčové je, zda s tím ostatní budou souhlasit – pokud ne, je zbytečné se o tom dál bavit. Pokud ano, tak v čem je problém? Pevně věřím, že je třeba jít dál, za Kjóto. Zadruhé, naše cíle musí být cíli mezinárodními. Jak víte, je snadné vyhlásit striktní pravidla pro skleníkové plyny, ale pokud se nic neudělá se zeměmi, jako je Indie či Čína, vše bude nanic. Proto do toho musíme dostat i země, jako je Rusko, Čína, Indie – i USA a Evropskou unii. Za třetí říkám, že každá země musí přijít s dočasnými cíli a vyvinout metody, jak jich dosáhnout. Jinými slovy: každá země musí přijít s plánem, který jí vyhovuje a odpovídá jejím možnostem. A to je i dobrý přístup pro případ, že chce, aby se toho všeho aktivně účastnily USA. V mé zemi žije hodně lidí, kteří nejsou zvláště nadšeni z toho, že by naši politiku v oblasti životního prostředí psal někdo jiný. Též se snažím zdůrazňovat, že technologie nám pomůže vyplnit naše cíle: být energeticky nezávislý, udržet zdravý ekonomický růst a postupovat v oblasti ochrany přírodního prostředí. Možná to nevíte, ale nyní spotřebováváme 6 miliard galonů kukuřičného etanolu, během příštích let bude padesát procent amerických aut vybaveno systémem, který umožní přepínat mezi benzinem a etanolem. Nebylo by třeba skvělé vyrábět palivo pro naše automobily třeba z třísek? V Německu je hodně lesů, rádi s ním budeme tu technologii sdílet. Američanům jsem také řekl, že v budoucnu budeme mít normy, které během deseti let sníží naši spotřebu pohonných hmot o 20 procent. Je to skvělá iniciativa, žádný jiný šéf státu dosud s něčím takovým nepřišel. A věřím, že průlomové objevy přijdou také v oblasti baterií, i tady vám rádi poskytneme radu. Japonci do toho mimochodem investují velké peníze a je zcela realistické, že jednou budeme mít auta poháněná baterií a velká jako normální vozidla dnes. Nyní se to hodí jen pro pohánění golfových vozítek, s nimiž bych vám ovšem na naše dálnice neradil vyrážet. Vlastně ani na ty vaše. Další klíčová otázka zní: jak rychle dokážeme vyvinout uhelné elektrárny, které nebudou vypouštět žádné emise? I zde utrácíme na výzkum velké peníze, i zde jsme připraveni vám pomoci. Na schůzce G8 se budu snažit přesvědčovat ostatní, aby i oni investovali více do rozvoje těchto technologií a byli připraveni poskytnout je rozvojovému světu.

Když jste byl naposledy ve východní Evropě – vloni v Estonsku a Lotyšsku – slíbil jste změny ve vízovém režimu pro vaše spojence...
Slíbil jsem, že na tom budu pracovat.

Už to je ale dlouhá doba...
Dobrá, vysvětlím vám to, týká se to České republiky, Polska i Bulharska. Úplně chápu frustraci zemí a lidí v zemích, které podporují přátelství s USA. Podívají se přes hranici k sousedům z EU a NATO a řeknou si: Jak to, že mají oni lepší podmínky? Tomu rozumím. Je to téma, o němž se mnou vaši politici mluví velmi upřímně. Myslím, že není fér, aby to, co platí pro Němce, neplatilo třeba pro Poláky. V těsné spolupráci s Kongresem se snažíme změnit dlouho zaběhnuté zákony. Řekl jsem, že na začátku je třeba vymezit cestu vpřed, vytyčit plán, jak změny vízového režimu dosáhnout. A řekl jsem také, že s Kongresem budu pracovat na vypracování spravedlivějších zákonů, které by daly více lidem rovnější postavení. To vše jsem splnil, zákon ještě musí být schválen, ale pracujeme na něm. Jak víte, USA vedou zdravou debatu o otázkách imigrace. Jsem v této otázce zastáncem hlubokých reforem, stejně tak jako podporuji změny vízových zákonů. Nejsem schopen dát vám nějaký přesnější odhad, kdy to vše projde Kongresem, ale pracujeme na tom tvrdě. Uvidíme, jak to zvládneme.

Už za osmnáct měsíců vyprší váš druhý mandát. Během vašeho pobytu v prezidentském úřadu proběhly důležité události a vy jste udělal významná rozhodnutí. Co si myslíte, jak bude vypadat svět a Spojené státy řekněme za 10 až 25 let?
Budu sprintovat až do cíle. Ještě toho musím hodně udělat. A budu pracovat velmi tvrdě, abych to dokončil. Mluvil jsem o mnoha problémech. Máme závazky v Iráku, Afghánistánu, v boji proti HIV/AIDS a zajištění potravy pro hladové. Zabýváme se otázkou šíření zbraní a životním prostředím. Ještě toho také musíme hodně udělat doma. Udržet nízké daně. Jsem pro snižování daní. Věřím, že peníze by se měly ponechat lidem v peněženkách, tak se posiluje ekonomika. Mluvili jsme o zdravotní péči, velkých reformách ve školství a imigračních reformách. Musíme dodělat hodně věcí. A já nemám tolik času, abych přemýšlel o tom, co se stane, až odejdu z úřadu. Jsem zaneprázdněn současnými problémy. Věnuji jim veškerou svou energii v posledních 18 měsících v úřadu. To jediné, co můžete v životě udělat, je dávat do všeho to nejlepší, co je ve vás. A to udělám. Dlužím to americkému lidu. Věřím, že toho ještě hodně stihneme. Jde mi o to, aby se Amerika nikdy nestala izolacionistickým a protekcionistickým národem. V minulosti jsme měli podobné sklony. Nenaznačuji, že to nyní hrozí, ale obávám se, že by se to mohlo v budoucnu stát. Je jednoduché říkat spoustu věcí: Konkurence je příliš velká, a tak neobchodujme. Nebo: Je příliš složité bojovat s teroristy a podporovat rozvoj demokracie, a tak se stáhněme. To by byla velká chyba. Doufám, že za 15 let budou Spojené státy stále spolupracovat s dalšími státy na šíření svobody. Vždy lidem vyprávím o svém japonském příteli premiérovi Šinzo Abem, je to skvělý chlapík. Není zajímavé, že americký prezident sedí u stolu s japonským premiérem a mluví o míru, zatímco můj otec proti Japonsku bojoval a naše země byly zapřísáhlými nepřáteli? A nyní společně prosazujeme mír. Totéž se může podařit, když se Spojené státy budou nadále angažovat a pomáhat společnostem, aby se staly svobodnými. Svoboda má skvělou vlastnost. Mění nepřátele v přátele. Totéž se stalo i s Německem. Jsme spojenci. S Angelou Merkelovou jsme si velmi blízcí. Doufám, že USA nikdy neztratí tuto svou schopnost.

Několikrát jste mluvil o energetických zdrojích a jejich zabezpečení. Energetické zdroje bývají používány jako politický nástroj. Zvláště u nás ve východní Evropě máme dojem, že Rusko používá svou ropu a plyn ke své politice. Máte na Kreml nějakou páku v této oblasti?
To je tak: vy máte své obavy z dodávek energie a já také. A proto je naší strategií získávat energii z více zdrojů. Když se zajímáte o snížení závislosti na ropě, vyvinete odlišné pohony pro své automobily.My takto používáme v autech kukuřičný etanol. Proto nemusíme tolik používat benzin, a tedy i ropu. Mým cílem je učinit Ameriku takřka úplně nezávislou na zahraničních zdrojích ropy. A to by mělo být cílem národa, který se obává závislosti na dodávkách z jediného zdroje. Jak to dokážete? Můžete toho dosáhnout třeba využitím jaderné technologie. Místo abyste používali plyn k výrobě elektřiny, použijete jadernou energii. Doufejme, že brzo přijdeme s čistou technologií pro použití uhlí, abyste ho i vy mohli pálit. Potřebujeme ji i ve Spojených státech. Máme zásoby uhlí na 250 let. Všichni víme, že s uhlím je velký problém – znečišťuje životní prostředí. Utratili jsme okolo 2 miliard dolarů na vývoj uhelné elektrárny budoucí generace s nulovými emisemi. Věříme, že ji budeme schopni vyvinout. A až se začne tato technologie využívat, budete schopni produkovat svou energii z různých zdrojů a nebudete závislí na jediném dodavateli. Opravdu věřím, že v průběhu 10 až 20 let budete svědky několika skvělých technologických objevů. A věřím, že ty učiní spornými mnoho nynějších diskusí o energetické bezpečnosti a kvalitě životního prostředí, které vedeme na počátku 21. století. Nevím, jestli to víte, ale utratili jsme přes miliardu dolarů za vodíkové technologie. Věříme, že auta budou jezdit na vodíkový pohon, což samozřejmě sníží naši závislost na ropě. Tento vůz bude vyfukovat jen drobné kapičky vody, které neuškodí životnímu prostředí. Chci doufat, že lidstvo neztratí víru ve schopnosti technologií nasměrovat způsob, jakým žijeme, správným směrem. Podívejte se, kam u nás v Americe plynou investice soukromého kapitálu. Jsme systém založený na soukromém kapitálu. A o tom jsem mluvil i ve svém posledním projevu, o veřejných investicích, o daních, které jdou do výzkumu a vývoje. Za dobu, co jsem v úřadě, jsme do nich investovali přes 12 miliard. Ale současně velké sumy peněz plynou na trhy, protože lidé vidí ekonomické příležitosti, které poskytují nové energetické technologie. A právě spolupůsobení veřejné politiky a veřejnosti, vyhlášení závazných standardů pro benzin, spojených s investicemi soukromého sektoru, může přinést nové objevy. A je také dobré, když existuje konkurence. Líbí se mi, že Japonci tvrdě prosazují bateriové technologie. Chci, aby i naši lidé tvrdě pracovali na těchto technologiích. Konkurence je zdravá. Přináší lepší výrobky spotřebitelům. Nutí nás to všechny pracovat efektivněji a moudřeji. A proto jsem optimistický. Když se za deset až dvacet let podíváte zpět, budete překvapen, co všechno se stalo. A jsem nadšený, že jsem nyní součástí toho všeho. Zbývá mi 18 vzrušujících měsíců. V každém případě děkuji za váš čas. Těším se, až vás uvidím. TEODOR MARJANOVIČ







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.