"Celou dobu budou slušně naslouchat a přitom přemýšlet, kdy budou moci začít jednat s jeho nástupcem," napsal o evropských politicích a Bushově návštěvě britský týdeník The Economist.
Témat, kterých by se měl odcházející americký prezident v Lublani dotknout, je bezpočet. Na pořad dne přijdou víza, terorismus, klimatické změny, energetika i transatlantický letový provoz.
Podle listu Financial Times však bude Bush zdůrazňovat jednu věc: bude chtít, aby evropské státy (a firmy) více uplatňovaly ekonomické sankce vůči Íránu.
"Naši partneři v Evropě i mimo ni by měli více využívat slabin íránského režimu a zvýšit jeho náklady - ekonomicky, finančně, politicky i diplomaticky," prohlásila americká ministryně Condoleezza Riceová.
Bush její slova potvrdil v rozhovoru pro italskou televizi RAI. "Během této cesty budu mluvit o nebezpečí, které představuje atomový Írán...musíme mu zabránit v obohacování uranu," prohlásil.
USA tlačí na své partnery, aby v souladu se sankcemi OSN přitlačili Írán ke zdi zejména ekonomickými prostředky. Bush chce vyzvat evropské banky a firmy, aby s Íránem neobchodovaly, finančních kontaktů se mají vzdát i státní instituce.
Podle Financial Times nebude Evropa ke změnám svolná. Zemím starého kontinentu, které jsou energeticky závislé na importech z Ruska, může právě Írán vytrhnout trn z paty.
Švýcarská společnost Elektrizitäts-Gesellschaft Laufenburg například podepsala s Teheránem kontrakt na dalších 25 let, rakouská ÖMV má z loňského dubna smlouvu s íránskou státní ropnou společností.
