Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bush oznámil změny v Iráku, požaduje další vojáky

  3:41aktualizováno  11:52
Americký prezident George Bush představil novou strategii pro Irák. Do Perského zálivu chce poslat dalších nejméně dvacet tisíc vojáků, většinu z nich do Bagdádu. Dostal se tak do přímého střetu s demokraty ovládaným Kongresem.
Američané v Iráku Nová strategie v Iráku?
Podle expertů může fungovat

"Není dost amerických a iráckých vojáků, kteří by hlídali městské čtvrti," vysvětloval Bush v přímém přenosu příčiny dlouhotrvající krize v Iráku.

Navíc vojáci, kteří už v oblasti operují, mají příliš svázané ruce a malou volnost, domívá se prezident. Do Iráku chce proto vyslat dalších minimálně dvacet tisíc mužů, čímž by se jejich celkový počet zvýšil na více než 150 tisíc.

Většina nových posil by zamířila do Bagdádu, asi čtyři tisíce by operovaly v sunnitské baště Anbar.

Prezident divákům řekl, že na řešení problémů v Iráku neexistuje žádná magická formulka, ale že neúspěch by pro USA znamenal katastrofu. "Radikální islámští extremisté by posílili a získali nové rekruty," prohlásil šéf Bílého domu.

Poté by podle něj mohli porazit umírněnou vládu a "využívat výnosy z ropy k financování vlastních záměrů".

Obchod s Bagdádem
Bush celé Spojené státy ujistil, že jeho nový plán má podporu vojenského velení. "Hlásí, že plán může fungovat," uvedl.

O "posvěcení" generálů přitom panovaly velké pochyby. List Washington Post s ohledem na Bushovu novou strategii napsal, že je to poprvé, co jde Bílý dům proti jejich radám. - více zde

Bush zároveň zdůraznil, že za navýšení počtu vojáků bude od vlády premiéra Núrího Málikího něco požadovat. "Premiér slíbil, že v zemi nestrpí politické a sektářské nepokoje," prohlásil.

Především by to mělo znamenat, že šíita Málikí začne měřit šíitům a sunnitům stejným metrem a že se odpoutá od radikálního duchovního Muktady Sadra, který ovládá vlastní milice.

Protestanti proti válce v Iráku

Demokraté jsou v rozpacích
Nový plán si zatím ve Spojených státech příliš sympatií nezískal. "Poslední věc, kterou si americký lid přeje, je poslat tisíce dalších amerických vojáků do občanské války v Iráku," glosoval na CNN massachusettský demokratický senátor Ted Kennedy.

Bush nepřesvědčil ani delegaci demokratů, která ho navštívila před projevem. "Bylo to oznámení, nikoli konzultace," uvedla Nancy Pelosiová, čerstvá předsedkyně Sněmovny reprezentantů.

Opozičním demokratům vadí, že si s nimi Bush kvůli nové strategii nedohodl schůzku už dřív.

Předem ohlásili, že o případném vyslání dalších vojáků nechají hlasovat v Kongresu. Pro Bushe by sice výsledek hlasování nebyl závazný, ovšem demokraté si myslí, že se na jejich stranu přidá početná skupina republikánů, a vznikne tak nadstranická rezoluce, která bude Bushovi rušit spaní.

Pro takové předpoklady mají demokraté dobré důvody. Ačkoliv mezi republikány je podpora prezidentova plánu pochopitelně větší, ani zdaleka není absolutní. "Prostě nevěřím, že by zvýšení počtu vojáků mělo smysl," řekl například republikánský senátor z Minnesoty Norm Coleman.

Jde také o peníze
V konečném důsledku Bush souhlas Kongresu stejně potřebuje. Zákonodárci totiž rozhodnou, zda mu na jeho plány poskytnou peníze. Prezident chce 5,6 miliardy dolarů na nová vojska a 1,2 miliardy na rekonstrukce a pracovní programy.

V Iráku se totiž má až zdvojnásobit počet týmů, které v jednotlivých oblastech pomáhají s rekonstrukcí. Mají se též nastartovat projekty na obnovu velkých iráckých podniků, což by pomohlo snížit nezaměstnanost v zemi. Ta může být podle nejčernějších odhadů až šedesátiprocentní a experti se shodují, že je jednou z příčin eskalujícího sektářského násilí.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.