Je pohublý, vrásky na jeho obličeji jsou zřetelnější, ale je to on. George W. Bush, takřka celým světem, jakož i podstatnou částí Spojených států odsuzovaný prezident.
Vyčítali mu, že pod falešnými důvody rozpoutal válku v Iráku. Že pošlapal americké hodnoty, když nechával mučit zajaté teroristy, aby z nich vyždímal informace. A také, že nechal ekonomiku USA zabřednout do hluboké krize.
Málokdy vytáhne paty z Austinu
Od chvíle, kdy loni v lednu opustil Bílý dům a vrátil se do svého rodného Texasu, se Bush jen výjimečně objevuje na veřejnosti. Vlastně tak opravdu učinil jen jednou, v lednu, když ho Barack Obama požádal, aby se s spolu s dalším bývalým prezidentem Billem Clintonem postavil do čela nadace pomáhající obětem zemětřesení na Haiti.
Takže přiletěl z Texasu do Washingtonu a spolu s Clintonem v Bílém domě natočili spot, v němž lidi vyzývají ke štědrosti. Po pár měsících spolu Haiti i navštívili.
Jinak Bush zůstává v ústraní. Přesně řečeno, když se ukazuje, tak leda na dobročinných nebo sportovních akcích, zejména ve městě Austin, kde spolu s manželkou Laurou bydlí. A jakékoliv otázky na témata, jimiž žije dnešní svět, nechává bez odpovědí nebo je odbývá úsměvem.
Ohledně Obamy se vlastně naposledy vyjádřil ještě před svým odchodem z funkce. "Zaslouží si, abych mlčel,“ řekl tehdy. A toho se drží. Ani nyní kolem 11. září se nevyjádřil k tak ožehavým tématům, jako bylo plánované pálení Koránu jistým floridským pastorem nebo jako je chystaná stavba mešity hned vedle newyorského Ground Zera, kde před devíti lety udeřili teroristé.
Do koho se teď strefovat?
To mlčení, jak se nyní ukazuje, před listopadovými kongresovými volbami hraje do karet jeho republikánům, naopak bere vítr z plachet Obamovým demokratům.
George W. Bush, pro demokraty po léta účinný terč, je prostě mimo scénu. A oni by nyní, když se jim ekonomiku stále nedaří nastartovat a jejich obliba klesá, nějakého takového fackovacího panáka tuze potřebovali.
Bývalý prezident, jak zjišťují americká média, přitom nesedí s nohama na stole. Pracuje na zřízení své prezidentské knihovny na půdě jedné texaské univerzity, kde budou uschovány dokumenty, jež se vážou k jeho osmiletému působení ve funkci. A také dopisuje knihu svých pamětí, v níž hodlá zúčtovat s výtkami, které se na něj snášely.
Žádné úryvky zatím do médií neunikly. Ale dá se očekávat, že dost stránek bude věnovaných tomu, díky čemu ho možná budou historici hodnotit příznivěji, než činí veřejnost nyní.
Na přelomu let 2006 a 2007 rozhodl proti názoru většiny svých generálů, amerických politiků zleva i zprava a také naprosté většiny veřejnosti, jakož i komentátorů a expertů posílit kontingenty amerických vojsk v Iráku – místo aby je odtamtud stáhl, jak všichni žádali.
Zcela beznadějnou válku, v níž Američané uvázli jako kdysi ve Vietnamu, dokázal otočit. A to tak, že nyní Spojené státy nemusí z Iráku odcházet s potupou.
Nový terč je taky na písmeno B
Ale to se dočteme po 9. listopadu, kdy se kniha objeví v knihkupectvích a pravděpodobně rozpoutá debatu o tom, co si o Bushovi vlastně myslet.
Jenže to datum je právě pro demokraty opět problém. To bude už po volbách, neboť ty přicházejí na řadu 2. listopadu. Takže zase se jim Bush jaksi vysmekne.
Jak ve středu napsala tisková agentura AP, Obama si tak z nouze o nějakého viditelného republikána, kterého by mohl pranýřovat, našel Johna Boehnera, jejich šéfa ve Sněmovně reprezentantů.
Boehner je člověk, který má ve straně velké slovo, třeba když jde o to, jak budou její zákonodárci hlasovat ohledně návrhů na zrušení Bushem prosazených daňových úlev a podobně. Jenže Američané, zejména ti, kteří se o politiku moc nezajímají, ho vlastně neznají. Nic jim to jméno neříká.
Minulý týden přitom Obama v jednom svém projevu v Ohiu Boehnera zmínil osmkrát a Bushe ani jednou. "Jako by už přiznávali, že se jim nepovedlo listopadové volby učinit referendem o Bushovi,“ poznamenal k tomu Boehnerův mluvčí Kevin Madden.
O ČEM TA KNIHA BUDE?Týden po důležitých kongresových volbách v USA, jež se budou konat 2. listopadu, se do tamějších knihkupectví dostane dlouho očekávaná kniha Bushových pamětí s názvem Decision points, tedy Body pro rozhodnutí. Prezident, jenž se potýkal s rekordní neoblíbeností a pak sledoval, s jakých nadšením Američané zvolili nového prezidenta, který je v mnohém jeho pravým opakem, bude v knize obhajovat svoje klíčová rozhodnutí. Od povelu k válkám v Iráku a Afghánistánu po to, jak zvládl, či spíše nezvládl hurikán Katrina. |
