Čelní představitelé obou zemí se na plánu shodli v pátek, když prostřednictvím videomostu debatovali o budoucnosti amerických vojsk v Iráku v dlouhodobém horizontu.
Iráčané tlačili na to, aby Američané nezůstávali v Iráku na dobu neurčitou a plán odchodu byl součástí nové bilaterální smlouvy. Ta má nahradit mandát OSN, jenž momentálně legitimizuje americké obsazení Iráku, ale vyprší na konci roku.
Bílý dům upozorňuje, že se Spojené státy nezavázaly k žádnému pevnému datu tak, jak by si přáli opoziční demokraté. Smlouva se váže na konkrétní bezpečnostní podmínky.
Jak uvedly Financial Times, v dohodě tak není žádné konkrétní datum, s výjimkou ustanovení, že poslední americký voják odejde ze země do pěti let od momentu, kdy irácké síly přejmou kontrolu nad národní bezpečností.
List Washington Post napsal, že Bushovi poradci se snaží shodu na časovém plánu vykládat tak, jako by byla konzistentní s dosavadními názory prezidenta. Opak je ale pravdou: Bush se dosud každému harmonogramu, který by určil den konce války, důsledně vyhýbal.
Příčinou nynějšího obratu může být jak tlak ze strany irácké administrativy, tak nedostatek lidských zdrojů. Američanům chybějí vojáci v Afghánistánu, kde sílí povstalecký boj a dnes tam umírá víc vojáků než v Iráku. Poněvadž volné rezervy neexistují, řešením je přesun na východ.
Brown v Iráku
Na neočekávanou návštěvu Iráku dnes přicestoval britský premiér Gordon Brown. Jeho přílet souvisel s aktuálním britským plánem stáhnout kontingent o síle čtyř tisíc mužů a žen.
Brown se setkal s iráckým premiérem Núrím Málikím a dalšími vysokými představiteli irácké vlády. Po jednání potvrdil, že chce snížit počet britských vojáků v Iráku. Zároveň však dodal, že nestanoví pevný termín jejich stahování.
