Bush: Kdybych věděl o 11. září, jednal bych

  • 110
George Bush tvrdí, že by rychleji zakročil proti Al-Kajdě, kdyby měl zprávy, ze kterých by se daly předvídat atentáty z 11. září 2001. Útoky vyšetřuje nezávislá komise, která vyslýchá členy současné i předešlé vlády. Podle ní se dalo atentátům zabránit, kdyby úřady lépe pracovaly.

DÁLE ČTĚTE:
Bílý dům podcenil Al-Kajdu, soudí komise

"Pokud by má vláda měla informace o atentátech 11. září, jednali bychom," prohlásil prezident USA na brífinku po zasedání vlády v Bílém domě.

Podle místních pozorovatelů tak reagoval na tvrzení svého bývalého protiteroristického experta Richarda Clarka. Ten nedávno Bushovu vládu obvinil, že po nástupu k moci začátkem roku 2001 nebrala dost vážně varování před teroristickou hrozbou v USA. 

Bush řekl novinářům, že by rozhodně jednal, kdyby mu šéf CIA George Tenet na jejich pravidelných schůzkách k teroristickému nebezpečí sdělil, že se někdo 11. září připravuje zaútočit.

Současné i bývalé špičky USA hájily svůj postoj k teroru
Své úsilí v boji proti terorismu v úterý houževnatě obhajovali představitelé minulé americké vlády demokrata Billa Clintona i současné republikánské Bushovy administrativy. Činili tak na veřejném slyšení v budově Kongresu USA před nezávislou komisí.

Bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová odrážela otázky členů komise, proč Clintonova administrativa nepoužila důrazněji sílu proti teroristům po bombových útocích proti americkým velvyslanectvím v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 tvrzením, že na tehdejší reakce na teroristickou hrozbu se nesmí nahlížet dnešníma očima.

Tehdejší atmosféra byla podle ní jiná než ta, která panuje po 11. září 2001.
 
Ujistila, že demokratická vláda dělala vše, co bylo v jejích silách, na ochranu Američanů. Používala přitom podle ní sílu vždy, když byla patřičná, a to na základě informací a důkazů, které byly k dispozici po útocích proti velvyslanectvím.

Clinton nařídil v roce 1998 raketový útok na základny Al-Kajdy v Afghánistánu a na některá zařízení v Súdánu jako odpověď na útoky proti velvyslanectvím.

Exministryně prohlásila, že potírání terorismu ve světě není jen otázkou vojenské síly a represe. Uvedla, že například rozhodnutí Bushovy administrativy zadržovat stovky lidí na základně Guantánamo na Kubě nahání do řad Al-Kajdy nové členy.

Powell: Nic jsme nepřehlíželi
Současný ministr zahraničí Colin Powell odmítl obviňování Bílého domu, že přehlížel náznaky, které atentátům 11. září předcházely. Prohlásil, že Bushův kabinet završil krátce před atentáty práci na směrnici zahrnující boj proti terorismu, ale nestačil ji uplatnit.

Powell komisi řekl, že Bush už na jaře 2001 rozhodl, že je nutné postupovat agresivněji při pronásledování teroristů, zvláště členů Al-Kajdy. Prezident podle něj usiloval o strategii, která zahrnovala diplomacii, financování, armádu a tajné služby. 

Ministr obrany Donald Rumsfeld vyjádřil před komisí přesvědčení, že atentáty by postihly v září 2001 Spojené státy, i kdyby byl šéf Al-Kajdy Usáma bin Ládin před tím chycen nebo zabit. Jeho likvidace by podle něj tuto teroristickou síť nezničila.

Šéf Pentagonu také uvedl, že neměl v šesti měsících před atentáty žádné informace, které by tyto útoky umožnily předvídat. V opačném případě by vláda jednala, ujistil.

Rozhodnutí padne v červenci
Komisi, která si pozvala i Rumsfeldova předchůdce Williama Cohena, vytvořil v listopadu 2002 na žádost Kongresu a rodin obětí Bílý dům. Má odpovědět na otázku, zda se dalo atentátům 11. září zabránit. Se závěry seznámí 26. července vládu a v srpnu veřejnost. Komisi tvoří pět republikánů a pět demokratů.

Atentátům 11. září 2001 v USA bylo možné zabránit, pokud by americké kontrolní, přistěhovalecké a zpravodajské služby pracovaly důkladněji, řekl republikánský předseda komise Thomas Kean.

"Do předložení zprávy komise budeme mít pro americký lid nejen odpovědi ohledně 11. září, ale také doporučení, která posílí jeho bezpečnost, pokud budou přijata," dodal v rozhovoru pro americkou televizní stanici CBS.

Členové komise už vyslechli přes tisíc svědků a prostudovali na dva miliony stránek dokumentů.

Tento vyšetřující orgán získal rozsáhlé pravomoci, které mu kromě jiného umožňují vyslýchat nejvyšší představitele, včetně prezidenta Bushe. Ten, stejně jako někteří jiní představitelé, se však rozhodl využít možnosti sejít se s komisí za zavřenými dveřmi.

Bushe si vzal na mušku bývalý poradce
Clarke v neděli prohlásil, že Bush "odvedl ve válce proti terorismu příšernou práci".

Clarke působil jako protiteroristický koordinátor a odešel do výslužby v březnu 2003 po třiceti letech služby pro čtyři prezidenty.

"Myslím, že překračuje všechny meze, když prezident znovu kandiduje na základě toho, jak úžasné věci udělal v boji proti terorismu. Ignoroval ho," řekl doslova.

Představitelé Bushovy vlády v pondělí Clarkova kritická slova ostře odmítli a označili je za "hluboce neodpovědná a naprosto chybná". Stejně tak se ho snažili označit za frustrovaného úředníka, který sleduje politické motivy.

Clarke však za svou kritikou obsaženou v knize Against All Enemies (Proti všem nepřátelům) stál i poté. V televizních rozhovorech postranní motivy odmítl a zopakoval, že Bush chybně reagoval na teroristické útoky z 11. září 2001 a že se snažil od prvního dne zaměřit na Irák.

Prezident USA George Bush informuje novináře po zasedání vlády v Bílém domě, 23. března 2004

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video