"Měl by to být dobrovolný plán... Nemyslím, že by lidé měli být nuceni učinit toto rozhodnutí," prohlásil Bush v rozhovoru pro americký televizní kanál ABC, jehož část byla vysílána ve středu. Očekává se, že Bush oznámí detaily svého plánu ještě tento týden.
ABC informovala, že mezi prvními budou očkováni vojáci, pak záchranáři, včetně zaměstnanců nemocnic, a policie. Veřejnost přijde na řadu v roce 2004, až budou dostupné nové kmeny vakcíny.
Vědci upozorňují, že očkování proti neštovicím, které se vyrábí už desítky let starou technologií, je spojeno s rizikem vedlejších účinků. V jednom případu z milionu může být i smrtelné.
USA se bojí iráckých neštovic
Irák asi má velmi agresivní kmen neštovic. Podle deníku The New York Times mu ho dodala ruská lékařka, která pracovala ve specializovaném moskevském bakteriologickém ústavu a několikrát navštívila Irák. Americká CIA přikládá informaci tak velkou důvěryhodnost, že ji oznámila i prezidentovi Georgi Bushovi.
Lékařku list identifikoval jako už zesnulou Nelju Malcevovou, která se v moskevském ústavu zabývala bakteriologickým a virovým výzkumem. Tento ústav uchovává všechny viry neštovic ještě z dob Sovětského svazu.
Podle deníku jde o 120 kmenů a ten, který se dostal do rukou Iráčanů, je údajně odolný vůči vakcínám a může být snadno použitelný jako bakteriologická zbraň.
Na podporu tvrzení o iráckém vlastnictví nebezpečného viru The New York Times uvedl, že někdejší odzbrojovací inspektor OSN David Kelly zjistil, že Irák projevil v roce 1990 opětovně zájem o vakcinaci proti neštovicím.
"Ale nikdy jsme nevěděli proč," cituje deník Kellyho.
List se také opírá o sovětské dokumenty, podle nichž Malcevová pracovala v tajném týmu vyslaném v roce 1971 do Kazachstánu, aby se tam vypořádal s epidemií neštovic.
Kalifornský Monterejský ústav pro mezinárodní studia zjistil, že epidemii tehdy zapříčinilo rozprášení neobyčejně agresivního kmene neštovic do vzduchu nad ostrovem Vozrožděnije v Aralském moři během blíže nespecifikovaných pokusů.
Malcevová navštívila Irák už v roce 1972 a 1973 v rámci mezinárodního programu vykořenění neštovic, píše deník a odvolává se na dokumenty Světové zdravotnické organizace.
Pravé neštovice, které zabíjejí každého druhého až třetího nakaženého, se podařilo vymýtit v roce 1978. Od té doby by je měly mít k dispozici jen dvě laboratoře na světě, v Rusku a USA. Ve Spojených státech se proti nim neočkuje od roku 1972, v Česku se přestalo o osm let později.
Pravé neštovice se nedají léčit. V případě útoku by podle lékařů pomohlo jen urychlené zahájení očkování.
