George Bush neřekl, komu Američané politickou moc předají. Jak upozorňují někteří komentátoři, bude to orgán, který byl jmenován a nikoli demokraticky zvolen.
Prezident rovněž přislíbil vyslat do Iráku další vojáky. Reagoval tak na volání některých armádních velitelů po posilách, které by pomohly zvládnout rostoucí napětí v regionu, kde jen za poslední týden padlo na sedmdesát koaličních vojáků.
"Pokud je chtějí, tak je dostanou," prohlásil George Bush. Vojáci podle něj zůstanou v Iráku tak dlouho, dokud bude nezbytné, aby chránili zemi před "vnější agresí a vnitřní podvratnou činností".
"Zůstaneme, dokud bude potřeba a ani o den déle. Iráčané potřebují, abychom jim pomohli zajistit bezpečnost. Potřebují nás, abychom bojovali s těmi několika násilníky, kteří dělají všechno pro to, aby zastavili rozvoj svobody," řekl Bush.
V projevu vyzval šíitského duchovního Muktadu Sadra, aby rozpustil své milice. Podle prezidenta nejde v Iráku o "lidové povstání", nýbrž o boj, který vedou přívrženci svrženého režimu, islámští radikálové a teroristé z jiných zemí.
Irák není Vietnam
Bush odmítl srovnání irácké kampaně s Vietnamem jako falešné, které je "špatným vzkazem" vojákům i nepříteli. V Iráku podle něj i v uplynulých těžkých týdnech došlo k určitému pokroku. "Svou práci doděláme," prohlásil.
Změny v Iráku označil jako historickou příležitost pro celý svět. Nastolení demokracie v Iráku podle něj bude mít vliv na celý blízkovýchodní region. Zároveň připustil, že by rád viděl větší účast OSN a případně i novou rezoluci.
Odmítl, že by ho irácká kampaň mohla stát místo v Bílém domě. "Neplánují přijít o práci. Chystám se vzkázat Američanům, že mám plán zvítězit ve válce proti teroru a doufám, že budou stát při mně. Rozumějí tomu, co je v sázce."
Prezident předstoupil před reportéry ve Východním pokoji Bílého domu, kde během svého působení v úřadu odpovídal jen dvakrát - bezprostředně po teroristických útocích na USA a pak 6. března 2003, v předvečer invaze do Iráku.
11. září nešlo odvrátit
Prezident se v souvislosti s probíhajícím vyšetřováním vrátil i k událostem z roku 2001. Poprvé připustil, že měl pochybnosti, jestli vláda udělala vše pro to, aby útokům z 11. září zabránila. Pak ale dospěl k názoru, že útok nešlo odvrátit.
Zpráva tajných služeb ze 6. srpna neobsahovala konkrétní informace o možném únosu letadel a jejich zneužití jako zbraní, uvedl. "Upřímně, myslím, že neříkala nic nového. Myslím tím, že i noviny psaly o touze bin Ládina udeřit na Ameriku."
Bush ujistil, že věnoval teroristickým hrozbám velkou pozornost. Měsíce před útokem se často scházel s šéfem CIA Georgem Tenetem.
Nepřímo tak reagoval na obvinění bývalého protiteroristického experta Bílého domu Richarda Clarka a zároveň naznačil, jak bude vypovídat před vyšetřovací komisí k 11. září, která by ho měla v nejbližších týdnech vyslechnout za zavřenými dveřmi.
 Prezident Bush hájil svou politiku v Iráku. (13. dubna 2004) |
 Prezident Bush hájil svou politiku v Iráku. (13. dubna 2004) |
 Prezident Bush v hlavním vysílacím čase hájil svou politiku v Iráku. (13. dubna 2004) |
 Prezident Bush v hlavním vysílacím čase hájil svou politiku v Iráku. (13. dubna 2004) |
