"Reformu vyžaduje ekonomický zájem. Je důležité, abychom měli přistěhovaleckou politiku, která bere na tuto potřebu zřetel," uvedl mluvčí Bílého domu Scott McClellan.
"Projekt spojuje potřeby cizích pracovníků a zaměstnavatelů," poznamenal McClellan.
CNN s odvoláním na vládní zdroje uvedla, že noví přistěhovalci i někteří již v zemi nelegálně pracující cizinci by měli mít v budoucnosti právo získat pracovní povolení.
Musí však o ně jmenovitě projevit zájem americká firma, která prokáže, že nenašla potřebnou sílu doma. Povolení by bylo tříleté a mohlo by se prodloužit maximálně o další tři roky.
Proto by se měl výrazně zvýšit počet tzv. zelených karet, které umožňují pracovat v zemi 140 tisícům cizincům ročně. Podle expertů je v USA až 14 milionů nelegálních přistěhovalců a další milion jich každý rok přichází.
Opoziční demokraté a někteří pozorovatelé obviňují Bushe, že se reformou snaží přilákat početné místní hispánské voliče před listopadovými prezidentskými volbami, ve kterých bude usilovat o druhý čtyřletý mandát.
Republikán Bush v předchozích volbách zvítězil těsnou většinou, přičemž pro jeho rivala Ala Gorea hlasovalo 66 procent hispánců, zatímco pro nynějšího prezidenta jen 32 procent.
Hispánci tvoří sedm procent voličské obce a především na Floridě a v Kalifornii se očekává, že budou rozhodujících jazýčkem na vahách.
"Bojíme se, že se jedná o politické manévrování. Chceme vidět nějakou upřímnou novou politiku, která skutečně pomůže imigrantské obci a nebude jen Bushovou kampaní," prohlásila mluvčí jedné prohispánské organizace NDNO Maria Cardona.
Podle odhadů asi polovina nelegálních přistěhovalců pochází ze sousedního Mexika, kam Bush příští týden odlétá na pracovní návštěvu. Mexiko přitom léta žádá USA o uvolnění americké přistěhovalecké politiky.
Američtí představitelé připustili, že oznámení návrhu reformy, o které rozhodne teprve Kongres a jejíž osud je velmi nejasný, s touto zahraniční cestou souvisí.
V Kongresu mají většinu vládní republikáni. Mnozí se však obávají, že změna by mohla vést k přílišnému nárůstu přistěhovalců v zemi a ke zvyšování nezaměstnanosti Američanů, to vše v kontextu posilování bezpečnosti hranic v rámci boje proti terorismu.
V případě přijetí Bushova plánu by se mohlo jednat o největší změnu v americké přistěhovalecké legislativě od roku 1986, kdy povolení k pobytu získaly miliony nelegálních imigrantů z Mexika.
