Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bush hájil dlouhou válku, zůstal by ve Vietnamu i Iráku

  11:37aktualizováno  11:37
Prezident George Bush po čase opět obhajoval setrvání amerických vojáků v Iráku. Stejně jako oponenti argumentoval vietnamskou válkou. Zvolil však odlišnou optiku. Podle něj by se lidem ve Vietnamu vedlo lépe, kdyby tam Američani zůstali déle. To samé prý platí pro Irák. Historici nesouhlasí.

Bush chce, aby armáda zůstala v Iráku. Její návrat by podle něj znamenal velké škody | foto: Reuters

Bush se opřel o historii před dvěma dny při projevu před válečnými veterány v Kansas City. Netradičně zapojil příklady z dějin a řekl, že Američané měli ve Vietnamu zůstat déle.

"Nezpochybnitelné dědictví Vietnamu zní, že cenu za americký odchod zaplatily miliony nevinných občanů, jejichž utrpení zavedlo do našeho slovníků výrazy jako uprchlíci na lodích, převýchovné tábory nebo vražedná pole," prohlásil prezident.

Bush naznačil, že odchod z Vietnamu měl za následek i genocidu v sousední Kambodži.

Vietnamský příklad by měl podle prezidenta sloužit jako varování pro Irák. "Stáhnout se, aniž bychom dokončili práci, to by bylo ničivé," hrozí.

Fantastická historie
Proti Bushově interpretaci dějin se okamžitě zvedla vlna kritiky. "Nemohl jsem tomu uvěřit," cituje washingtonpost.com historika Allana Lichtmana z American University. Lichtman říká, že mnohem více Vietnamců zahynulo během války, než po americkém odchodu.

Historik také dodává, že nástup komunistických Rudých Khmérů v Kambodži lze stejně dobře přičítat odchodu USA, jako jejich vměšování. "Prezidentův popis konfliktu není ani revizionistická historie. Je to prostě fantaskní historie," tvrdí Lichtman.

S Bushovým projevem nesouhlasí ani někteří političtí a vojenští analytici. Podle Melvina Lairda, Nixonova ministra obrany v letech 1969-73, si prezident bere z historie špatné ponaučení.

"Projev byl zoufalou snahou vystrašit Američany, aby podporovali (vládní) kurz v Iráku. Zkreslil fakta," tvrdí zase Lawrence Korb, náměstek ministra obrany Reaganovy vlády.

Odkud to má?
Tuto otázku si položili Farah Stockmanová a Bryan Bender z Boston Globe. V USA totiž obecně panuje přesvědčení, že Američané měli z vietnamského bahna odejít mnohem dřív, případně do něj vůbec nevstupovat. Určitě v něm ale neměli zůstat déle. Během patnáctiletého konfliktu zemřely miliony lidí, USA přišly o šedesát tisíc vojáků.

Podle novinářů je názor, že armáda neměla z Vietnamu odcházet, vlastní především neokonzervativcům, kteří provázeli přípravu i realizaci války v Iráku. "Vietnam byl definující kontext neokonzervativců," potvrzuje Joshua Muravchik, sám člen prestižního neokonzervativního think-tanku American Enterprise Institute.

Podle Boston Globe se argument v této podobě neobjevuje poprvé. Viceprezident Dick Cheney v chicagském projevu k sponzorům Heritage Foundation prohlásil, že odchod z Iráku by vyvolal stejné scény ústupu, opuštění a zklamání, jako když USA odešly z Vietnamu.

Prezident Bush se naopak v minulosti srovnání Iráku a Vietnamu vyhýbal. "Myslím, že tato analogie je chybná," prohlásil před třemi lety.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.