V pátek časně ráno se pro použití síly proti Iráku vyslovilo 77 senátorů a 23 bylo proti. Ve čtvrtek hlasovalo ve Sněmovně reprezentantů pro rezoluci 296 poslanců, proti bylo 133.
S rezolucí v ruce může Bushova administrativa sebevědoměji vystupovat v Radě bezpečnosti OSN, která projednává rezoluci o odzbrojení Iráku, ale kvůli hlubokým sporům mezi pěti stálými členy není schopna dospět k jednotnému znění.
Rezoluce umožňuje Bushovi nasadit vojenskou sílu, "pokud to uzná za nezbytné a vhodné k obraně národní bezpečnosti proti přetrvávající hrozbě, kterou znamená Irák". Dokument současně zdůrazňuje, že souhlas se vztahuje i na nutnost "naplnit všechny rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se Iráku".
Bush předpokládá, že přijetí rezoluce přiměje Radu bezpečnosti, aby vůči Iráku nastolila naprosto nové požadavky, jež postaví irácký režim před jasnou povinnost opustit všechny programy vývoje a výroby biologických, chemických či jaderných zbraní. V opačném případě si Bagdád musí uvědomit, že mu hrozí případné vojenské následky, píše agentura Reuters.
|
USA: HUSAJN PŘED SOUD |
| USA jsou pro případné vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu, jímž by mohl být souzen irácký prezident Saddám Husajn. Šlo by o obdobu tribunálu, který se v Haagu zabývá válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti v bývalé Jugoslávii. |
"Jasně prohlašuji, že jednostranné použití síly bez vyčerpání všech diplomatických a dalších prostředků a bez vysvětlení věci americkému lidu poškodí naši snahu o potírání terorismu. Nesmíme dopustit, aby se nynější koalice rozpadla," komentovala rezoluci Nancy Pelosiová, vlivná členka v řadách demokratů.
Bushově vládě výrazně pomohl také vůdce demokratické většiny v Senátu Thomas Daschle, který odsunul stranou své dosavadní výhrady a rezoluci podpořil. "Amerika by v tomto kritickém okamžiku měla mluvit jedním hlasem. Text rezoluce je mnohem lepší než Bushův původní návrh a je nyní vyjádřením odhodlání Ameriky a jejích hodnot," řekl Daschle.
Odpůrci rezoluce tvrdí, že válečné pravomoci posvěcují Bushovu doktrínu preventivních úderů. Podle nich by mělo být pro Spojené státy prioritou hospodářství, které je už přes rok v útlumu.
|
IRÁK vs. USA |
|
Bush doma shání podporu k úderu - předchozí vývoj |
|
Úder na Irák - příloha iDNES |
|
MULTIMÉDIA |
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Na tahu je OSN, říká Bílý dům
"Nezáleží to na Iráku. Záleží to na OSN. Jedinou otázkou zůstává, v jakých podmínkách se mají inspektoři do Iráku vrátit, aby mohli dělat efektivně svou práci," řekl mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.
Irák ve čtvrtek pozval USA na inspekci. Experti si prý mohou projít místa, která Washington spojuje s výrobou zbraní hromadného ničení. Pozvání přišlo těsně před hlasováním v Kongresu.
Bílý dům nedávno zveřejnil satelitní fotografie na podporu Bushových výroků proti Bagdádu. Jde o záběry tří iráckých továren, údajně zapojených do výroby chemických a jaderných zbraní.
Jedna z fotografií zachycuje strojírenskou továrnu An-Nasr, zničenou při americko-britských náletech v roce 1998. Na nejnovějších záběrech je vidět, že Irák objekt obnovil. USA se domnívají, že zde Irák vyrábějí komponenty raketových zbraní. Zničené továrny jsme jako suverénní země obnovili, přiznal Bagdád.
"Americká vláda může k objektům An-Nasr a Al-Furát vyslat okamžitě, koho chce. Žádné zbraně hromadného ničení nemáme a ani je nevyrábíme," řekl irácký vicepremiér Abdal Tavváb Mulláh Huvajš, který odpovídá za irácký zbrojní program.
Pozvání Američanů oznámil na tiskové konferenci v Bagdádu, kde zároveň USA varoval před jakýmkoliv útokem. "Pokud podniknou akci, dostanou od nás nezapomenutelnou lekci," podotkl irácký vicepremiér.
Irák už dříve souhlasil s obnovením zbrojních inspekcí OSN, pokud budou obě strany dodržovat stávající rezoluce. Inspektoři měli odjet v půli října, ale rozhodli se návrat odložit a vyčkat na novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
Šéf zbrojních inspektorů OSN Hans doufá, že tým, který připraví obnovení inspekcí, bude do Iráku vyslán ještě do konce října. Rada bezpečnosti OSN stále jedná o novém mandátu pro inspektory. "Je proto rozumné počkat aspoň nějaký krátký čas, než se členové rady dohodnou," uvedl Blix v rozhovoru s americkou televizí PBS.
SADDÁM DAL ROZHOVOR
Bush Kongres přesvědčil
Saddám Husajn poskytl rozhovor katarské televizní stanici Al-Džazíra, ve kterém varuje před dopady případné agrese USA na stabilitu a bezpečnost arabského světa, regionu a světa. V rozhovoru, jehož termín vysílání televize nesdělila, vysvětluje prý také skutečné příčiny eskalace hrozeb použití síly proti Iráku a proti všem arabským zemím ze strany americké vlády
George Bush přesvědčil Kongres, aby mu rozvázal ruce pro úder na Irák, těsně před hlasováním. O výsledku bylo jasno poté, co Bush přesvědčil demokraty, kteří Senát o jediný hlas ovládají.
"Hlasování odmrští protahovací taktiku, jejímž cílem je odložit schvalování dokumentu na dobu po kongresových volbách na počátku listopadu," míní vůdce republikánské senátní menšiny Trent Lott.
Na odložení hlasování naléhal zejména demokratický senátor Robert Byrd, ale sám už přiznává porážku. "Soukolí je už promazáno," řekl v narážce hlasovací mašinérii.
"Navzdory rozporům mezi námi jsem rozhodnut ukončit debatu o rezoluci před koncem týdne," podotkl vůdce většinových demokratických senátorů Tom Daschle.
K podpoře prezidenta se hlásil i další, například Harry Reid, vlivný muž v řadách demokratů v Senátu. Pro rezoluci hlasovali i senátoři Chris Dodd či John Kerry, vietnamský veterán ověnčený četnými vyznamenáními. "Ukázka jednoty sníží pravděpodobnost nasazení síly," míní Dodd.
Za Bushe se postavil i Joseph Biden, který dával dosud přednost mírnějšímu znění pravomocí pro prezidenta. Šéf senátního zahraničního výboru tak chtěl pomoci přesvědčit Radu bezpečnosti OSN k přijetí rezoluce o odzbrojení Iráku. "Pokud tu Saddám Husajn bude ještě za pět let, bude to znamenat pro USA velké problémy," míní demokrat Biden.
Rada bezpečnosti projednává rezoluci o Iráku, ale jejímu rychlému přijetí brání spory mezi pěti stálými členy, USA a Velkou Británií na jedné straně a Ruskem, Čínou a Francií na straně druhé. Právě Paříž se nyní snaží Bush získat na svou stranu. K možnému úderu, ovšem s mnoha výhradami, se nedávno přiklonila i Moskva.
Francie se chce sladit s USA
Francouzský prezident Jacques Chirac a jeho americký protějšek si přejí dospět ke shodě postojů obou zemí vůči Iráku. Pověřili proto své ministry zahraničí pokračováním konzultací, vyplynulo z telefonického hovoru, jenž vzešel z iniciativy George Bushe.
"Hovořilo se o Iráku a zejména o tom, jaký nejlepší prostředek by přiměl tuto zemi respektovat její mezinárodní závazky," sdělila mluvčí francouzského prezidenta Catherine Colonnová. Podle Elysejského paláce je cílem diplomatů obou zemí definovat, co by mohlo být obsahem případné rezoluce demonstrující odhodlanost a jednotu Rady bezpečnosti OSN.
Chirac si přeje, aby tyto konzultace rychle vyústily na jedné straně v udělení posíleného a jasného mandátu zbrojním inspektorům OSN a na druhé straně v opětovné potvrzení, že je v kompetenci Rady bezpečnosti vyvodit důsledky, pokud Irák poruší své závazky.
Francouzský prezident připomněl, že Francie stejně jako další země neakceptuje automatické použití síly proti Iráku.
"Použití síly může představovat jen poslední možnost v rozhodování Rady bezpečnosti," řekl Chirac Bushovi.
"I já jsem vysvětlil americkému lidu, že vojenská možnost by byla poslední volbou," reagoval podle Colonnové Bush.
