Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bush chválí Powella, z Džanínu mizí tanky

  18:55aktualizováno  18:55
Na třicet izraelských tanků opustilo palestinské město Džanín a nedaleký uprchlický tábor poté, co ministr zahraničí USA Colin Powell odjel z Blízkého východu. Na závěr se setkal s Jásirem Arafatem, lídrem Palestinců. Ti označili schůzku za katastrofální. Prezident George Bush však ministra pochválil. Díky Powellovi se uvažuje o mírové konferenci, kterou ale Egypt považuje za nelogickou.

Izraelská armáda se k odjezdu tří desítek svých tanků z Džanínu prozatím nevyjádřila. Není proto jasné, zda se jednotky stahují, nebo jen přeskupují.

Premiér Ariel Šaron v pondělí oznámil, že se vojsko z Džanínu stáhne během několika dní, což potvrdil i Powell při ukončení své týdenní mise na Blízkém východě.

V táboře se odehrávaly boje mezi izraelskými vojáky a palestinskými ozbrojenci. Dovnitř do nedávna nemohli novináři ani humanitární organizace. Palestinci hovoří o masakru, který stál stovky životů, což Izrael popírá.

Bush je se svým ministrem spokojen
Prezident USA George Bush prohlásil, že je velmi spokojen s výsledky mise, kterou podnikl na Blízkém východě jeho ministr zahraničí. Colinu Powellovi se přitom při jednáních nepodařilo dosáhnout, aby znepřátelené strany uzavřely dohodu o zastavení palby, ani konkrétního příslibu izraelské strany o stažení svých sil z palestinských území.

Bush v projevu ve vojenském institutu v Lexingtonu ve státě Virginia vyjádřil přesvědčení, že ministr Powell na Blízkém východě dosáhl pokroku na cestě k míru. Prezident vyzval všechny státy oblasti, aby bojovaly proti terorismu. Připustil, že všechny země čekají obtížná rozhodnutí, vyjádřil však přesvědčení, že vývoj spěje k mírovému řešení.

Bush opět vyzval Izrael k urychlenému stažení z palestinských území, Palestince k odsouzení a ukončení ozbrojených útoků a teroristických akcí proti Izraeli a arabské státy k ukončení podpory a financování teroru. Rozhodně pak odsoudil palestinské sebevražedné útoky. "Vrah není mučedníkem, ale jen vrahem," míní prezident.

FRANCIE VYZÝVÁ K JEDNÁNÍM
O MÍROVÉ KONFERENCI

* Francouzský prezident Jacques Chirac vyzval amerického ministra zahraničí Colina Powella, aby se znovu sešel s izraelským premiérem Arielem Šaronem a palestinským předákem Jásirem Arafatem a rozpracoval s nimi návrh na mezinárodní konferenci.
* Chirac prohlásil, že považuje návrh svolat mezinárodní setkání o Blízkém východě za dobrý nápad.
* Kromě vedení Izraele a Palestinců by se jí měli podle Chiraka zúčastnit USA, Evropská unie, zástupci arabských zemí, OSN a Ruska.

Egypt: mírová konference je nelogická
Egyptský prezident Husní Mubarak považuje izraelský návrh uspořádat mírovou konferenci o Blízkém východě za nelogický v době, kdy se situace v oblasti zhoršuje. Egypt a Jordánsko jsou jediné arabské státy, které s Izraelem podepsaly mírové smlouvy.

Egypt omezil diplomatické vztahy s Izraelem pouze na kontakty týkající se palestinské otázky. Místopředseda vlády Júsuf Amín Valí prohlásil, že byly zcela zastaveny všechny izraelsko-egyptské vědecké a výzkumné projekty v zemědělství.

Ariel Šaron původně z konference vylučoval Jásira Arafata. Poté od podmínky ustoupil a navrhl, aby se konference konala v USA. Jako hostitel summitu se nabídla také Itálie.

KOMISE OSN CHCE VĚDĚT,
CO SE DĚLO V DŽANÍNU

* Vysoká komisařka OSN pro lidská práva naléhá na Izrael, aby na palestinská území pustil delegaci OSN. Skupinu má vést právě Mary Robinsonová.
* Žádost podpořil i evropský komisař pro zahraniční vztahy Christopher Patten. "Je v zájmu Izraele chovat se jako demokracie respektující právo."
* Komise OSN pro lidská práva, která bude zasedat do 26. dubna, žádá informace zejména o situaci v palestinských uprchlických táborech.
* Některé humanitární organizace totiž tvrdí, že bez urychlené pomoci v táborech nastane katastrofa.

Na závěr se Powell sešel s Arafatem
Závěr mise amerického ministra zahraničí Colina Powella obstarala dvouhodinová schůzka s Jásirem Arafatem v jeho izraelskými tanky obleženém sídle v Ramalláhu. Z druhé schůzky s lídrem Palestinců odjel Powell bez jakéhokoliv prohlášení do Jeruzaléma. "Setkání bylo katastrofální a skončilo bez konkrétního výsledku," řekl palestinský ministr informací Jásir Abid Rabbú.

"Ariel Šaron přislíbil stažení izraelské armády do několika dnů a Jásiru Arafatovi předložil časový plán. Vojáci odejdou v nejbližších dnech - do týdne nebo tak nějak. Předsedovi palestinské správy jsem jasně řekl, že terorismus musí skončit," ohlédl se Colin Powell na tiskové konferenci v Jeruzalémě za týdnem jednání.

Hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát předtím obvinil izraelského premiéra ze sabotáže Powellovy mise. "Je to velká škoda, že všechny snahy ministra zahraničí USA byly Šaronem sabotovány," míní Irikát.

Palestinci jsou z ministra zklamáni
Arafat naznačil, že jeho jednání s Powellem bylo bezvýsledné. Před novináři ale poděkoval americkému ministru za to, "co udělal a co se snaží dělat" a označil středeční setkání s ním za "velmi srdečné a velmi důležité". Také Powell o schůzkách řekl, že je zklamán, zejména vystoupením palestinského vůdce.

Na Blízkém východě po odjezdu Powella zůstávají vysocí američtí činitelé, kteří se budou dále snažit o zprostředkování izraelsko-palestinského příměří. "Sám se na Blízký východ vrátím, aby ve svých snahách pokračoval," podotkl ministr, který ale neuvedl žádné konkrétní datum.

BLÍZKÝ VÝCHOD

Jak žije Jásir Arafat v obležení

V Betlémě se strhla přestřelka

USA varují Libanon před další válkou

další články

Arafat nazval Šarona krvežíznivým
Rozladěný palestinský vůdce opět vyzval vládu USA a mezinárodní společenství ke společnému zásahu s cílem ukončit jeho izolaci. Obvinil také Izrael z pokračující okupace palestinských území na západním břehu Jordánu navzdory Šaronovým slibům o stažení.

Izraelského premiéra nazval Arafat "krvežíznivým" a prohlásil, že Colin Powell během své mise nedokázal přesvědčit Izrael ke stažení z měst na západním břehu, ačkoli americký prezident George Bush požadoval urychlené stažení.

"Izrael pokračuje ve své agresi proti palestinskému lidu," řekl Arafat v potemnělé vstupní chodbě svého pobořeného sídla poté, co vyprovodil Powella, který míří z Izraele do Káhiry, kde se sejde se svými resortními protějšky z Egypta a Jordánska.

Jordánsko se bojí nezdaru mise
Jordánská vláda míní, že mise amerického ministra zahraničí nesmí skončit nezdarem a bez výsledku. Vyzývá proto USA k dalšímu nátlaku na Izrael, aby stáhl své jednotky z obsazených palestinských měst a vesnic.

"Neúspěch mise by byl katastrofou. Vyvolal by velké nebezpečí v celém regionu a celkově by ovlivnil mírový proces. Přivodilo by to nestabilitu a chaos, což by mělo dopady na zájmy USA a západních států," soudí jordánský premiér Alí abú Raghib.

PENÍZE PRO PALESTINCE

* Prezident USA George W. Bush schválil dodatečnou pomoc Palestincům ve výši 30 milionů dolarů pro program organizovaný OSN na pomoc uprchlíkům.
* Americká agentura pro mezinárodní rozvoj UAID navíc vyčlenila 62 milionů dolarů na podporu zdravotního systému, na výstavbu vodních zdrojů a na potraviny pro palestinskou samosprávu.

Bush schválil působení kanceláře OOP
Kancelář Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) může vykonávat svoji činnost ve Washingtonu dalších šest měsíců. Příslušné povolení podepsala administrativa prezidenta George Bushe. V memorandu však varovala, že pokud se nepodaří palestinskému předákovi Jásiru Arafatovi zastavit teroristické útoky proti Izraeli, bude kancelář OOP uzavřena a Spojené státy přeruší pomoc palestinské samosprávě.

Uzavření úřadu OOP ve Washingtonu by zkomplikovala cestování představitelů palestinské samosprávy do USA a Palestinci by zřejmě ztratili přístup také k tučným podpůrným fondům v amerických bankách. V Bushově memorandu se konstatuje, že pro národní bezpečnostní zájmy USA je důležité ponechat stranou ustanovení zákona z roku 1987, který uvaluje restrikce na aktivity OOP na americkém území.

"Prezident dal jasně najevo, že prodloužení není automatické a že do budoucna bude záviset na tom, jak bude Organizace pro osvobození Palestiny naplňovat své veřejně vyřčené závazky, a na tom, s jakým úsilím bude plnit podmínky stanovené prezidentem. Budeme velmi pozorně sledovat palestinskou ochotu ke spolupráci," vysvětlil jeden z vysoce postavených představitelů Bílého domu.

OFENZIVA IZRAELSKÉ ARMÁDY NA PALESTINSKÝCH ÚZEMÍCH

* Operaci podporuje většina Izraelců. Doufají, že sníží počet sebevražedných atentátníků.
* Podle různých odhadů při ofenzivě zemřelo přes 200 Palestinců (palestinský vyjednávač Saíb Irikát dokonce uvádí až 500 mrtvých) a zraněno kolem 1500 Palestinců. Izraelská armáda přišla asi o 28 mužů (na 150 jich bylo zraněno).
* Izraelci zajali na 2100 Palestinců (120 z nich byli lidé, po nichž pátrala policie), zabavili zbraně a munici (například asi 1400 samopalů Kalašnikov, 770 pistolí, 50 protitankových střel či tři minomety) a odhalili 19 laboratoří, kde se vyráběly výbušniny.

29.3.

Uplynuly dva dny od palestinského atentátu v Netanje, při němž zemřelo 28 lidí. Izraelská armáda zahájila v Ramalláhu na západním břehu Jordánu svou nejrozsáhlejší vojenskou akci od operace v Libanonu v roce 1982. Palestinský předák Jásir Arafat, kterého izraelská vláda označila za nepřítele, byl vojáky izolován v Ramalláhu.

30.3.

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci č. 1402 vyzývající Izrael a Palestince k uzavření příměří a židovský stát ke stažení z palestinských měst. Vyslovila též vážné znepokojení nad sebevražednými palestinskými atentáty v Izraeli.

31.3.

Palestinský útok v severoizraelské Haifě nepřežilo 16 lidí. Ramalláh byl armádou prohlášen za uzavřenou vojenskou zónu.

1.4.

Operaci Izrael rozšířil na palestinská města Tulkarm a Kalkílija na severu západního břehu Jordánu.

2.4.

Izraelská armáda pronikla do Betléma. Izraelský premiér Ariel Šaron oznámil, že Arafat může z Ramalláhu, pokud s už nikdy nevrátí. Arafat to odmítl.

3.4.

Armáda vstoupila i do Džanínu a Nábulusu. V betlémské bazilice Zrození Páně izraelští vojáci obklíčili zhruba 200 palestinských bojovníků. V chrámu je také asi 30 františkánských mnichů.

4.4.

Rada bezpečnosti OSN vyzvala v rezoluci č. 1403 Izrael, aby bez prodlení stáhl vojáky z palestinských měst. Podpořila též iniciativu amerického prezidenta George Bushe, který oznámil, že na Blízký východ posílá ministra zahraničí Colina Powella.

6.4.

Jeden z nejkrvavějších dnů od zahájení palestinské intifády v září 2000. Při střetech zemřelo přinejmenším 50 Palestinců (z toho 30 v Džanínu) a sedm Izraelců. Americký prezident George Bush po setkání s britským premiérem Tonym Blairem opět vyzval židovský stát, aby se neprodleně stáhl z palestinských měst. Šaron slíbil operaci urychlit.

8.4.

Podle Šarona ustaví Izrael po stažení na západním břehu Jordánu tzv. bezpečnostní zóny. Irák zastavil kvůli situaci na palestinských autonomních územích na měsíc vývoz ropy.

9.4.

Izraelská vojska se stáhla z Tulkarmu a Kalkílije. Při výbuchu bomby v palestinském uprchlickém táboře v Džanínu na západním břehu Jordánu zahynulo 13 izraelských vojáků, což je největší jednorázová ztráta armády za poslední léta.

10.4.

Palestinský sebevražedný útok u Haify: devět mrtvých. Izraelská armáda převzala kontrolu nad palestinským uprchlickým táborem v Džanínu. USA, OSN, EU a Rusko vyzvaly Izrael k okamžitému stažení z okupovaných palestinských území a Arafata, aby vyvinul nejvyšší možné úsilí k zastavení protiizraelských teroristických atentátů. Do Izraele dorazil na blízkovýchodní misi americký ministr zahraničí Colin Powell

11.4.

Izraelské síly se stáhly z 24 méně významných palestinských obcí na západním břehu Jordánu a další obsadila.

12.4.

Šest lidí zahynulo a na šedesát bylo zraněno při útoku v centru Jeruzaléma. K atentátu se přihlásily Brigády mučedníků od Al Aksá - ozbrojené křídlo palestinského hnutí Fatah blízkého Jásiru Arafatovi.

13.4.

Ariel Šaron navrhl ozbrojencům z betlémské baziliky Zrození Páně, aby se vydali soudu v Izraeli, nebo přistoupili na vyhoštěni do třetí země. Premiér také navrhl uspořádání mírové konference pod záštitou USA na neutrálním místě. Zúčastnit by se jí měli zejména zástupci Izraele, Palestinců, Egypta, Jordánska, Maroka, Saúdské Arábie a států Perského zálivu.

14.4.

Colin Powell se sešel s Jásirem Arafatem v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. Izraelská armáda zrušila zákaz vstupu na obsazená palestinská území na západním břehu Jordánu.

15.4.

Okamžité ukončení násilných střetů na libanonsko-izraelské hranici žádal při návštěvě Bejrútu Colin Powell. USA se obávají, že útoky bojovníků proíránských šíitských milicí Hizballáh přerostou v další válečný konflikt.

16.4.

U betlémské baziliky Zrození páně se večer strhla prudká přestřelka. Jejími účastníky byli izraelští vojáci a Palestinci, které vojáci v bazilice obléhají. Z budovy stoupaly plameny a dým.

Ministr zahraničí USA Colin Powell a palestinský vůdce Jásir Arafat při druhém setkání během týdenní mise amerického politika, který se snažil zajistit příměří na Blízkém východě. (17. dubna 2002)

Izraelský voják kontroluje dění v uprchlickém táboře poblíž palestinského města Džanín, odkud odjelo po skončení blízkovýchodní mise amerického ministra zahraničí Colina Powella na třicet izraelských tanků. (16. dubna 2002)

Autoři: , , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.