Podle prvních zpráv se totiž chopila moci nově vytvořená Národní fronta vlastenecké mládeže v čele s poručíkem Pasteurem Ntarutimanou. "Všichni vojáci, kteří se pokusili o převrat se svým vůdcem, se vzdali. Zajali jsme je a nikdo nebyl zraněn," prohlásil ministr Cyrille Ndayirukiye.
Podle výpovědí svědků se ve středu odpoledne zmocnili tutsijští ozbrojenci z vojenské základny Gakumbo budovy rozhlasu. Vzbouřenci nesouhlasí s mírovým jednáním prezidenta Buyoyi s hutuskými rebely, jež se konalo v gabonském Librevillu. Národní fronta vlastenecké mládeže v čele s poručíkem Pasteurem Ntarutimanou prostřednictvím rozhlasu oznámila, že ve státě přebírá moc. Vládní vojáci ale vpodvečer budovu rozhlasu obklíčili.
Z Bujumbury nebyly hlášeny žádné násilnosti, i když na některých místech byla údajně slyšet střelba.
Burundský prezident Pierre Buyoya v té době byl v gabonském Librevillu, kde se účastnil mírových rozhovorů s hlavní hutuskou povstaleckou skupinou. Ta podle agentury AP bojuje proti jeho vládě v občanské válce už přes sedm let.
Hutuové tvoří 85 procent burundského obyvatelstva, ale menšinoví Tutsiové, kteří před získáním nezávislosti na Belgii v roce 1962 vládli v Burundi po staletí, měli dosud pevně v rukách vládu a armádu. |
Tutsijský voják Buyoya se sám dostal k moci během převratu v červenci 1996 se slibem, že ukončí občanskou válku. Ta si dosud vyžádala přes 200 tisíc mrtvých. Loni v srpnu podepsal s hutuskými opozičními vůdci dohodu o sdílení moci, k rozhovorům se však nedostavila hlavní hutuská povstalecká hnutí.
V červnu 1993 se konaly v zemi první svobodné prezidentské volby, prezidentem se stal po letech vlády Tutsiů Hutu Melichor Ndadaye. Hned v říjnu následoval převrat při němž byl prezident zabit. Následovaly další vlny násilností, při nichž zemřelo nejméně 50 tisíc lidí. Přibližně milion lidí musel uprchnout. Po jednáních mezi znepřátelenými stranami byl dohodnut klíč o obsazování státních funkcí na základě etnické příslušnosti.